Volkswagen bude možná v Německu poprvé po 30 letech propouštět

3 minuty
Události: Továrna firmy Volkswagen ve Wolfsburgu
Zdroj: ČT24

Koncern Volkswagen (VW), největšího výrobce automobilů v Evropě, čekají těžké časy. V úterý začal soud s bývalým šéfem firmy Martinem Winterkornem, a to kvůli podvodům s emisemi. Vedení firmy již na začátku týdne oznámilo, že musí šetřit víc, než plánovalo. Poprvé za skoro devadesát let existence dokonce uvažuje o zavírání některých továren. Škoda Auto uklidnila, že českých závodů se omezení výroby ani odstávky nedotknou.

Podle šéfa představenstva Volkswagenu Olivera Blumeho se evropský automobilový průmysl nachází ve velmi náročné situaci. „Ekonomické prostředí se ještě výrazně zhoršilo. K tomu se přidává, že zejména Německo v oblasti konkurenceschopnosti dále zaostává,“ řekl. Automobilka tak zřejmě bude muset šetřit výrazněji, něž původně očekávala.

Důvody jsou známé: vysoké ceny materiálů, nízká poptávka po drahých modelech s nadstandardní výbavou, malé marže u vozidel a také rostoucí konkurence z Asie – zejména u elektrických vozů. Auta značky Volkswagen se navíc prodávají méně než loni a zisk tak letos opět klesá, chybí až pět miliard eur (125,5 miliardy korun).

Problémy bude mít společnost pravděpodobně také s odbory. Volkswagen totiž dosud garantoval svým zaměstnancům práci do roku 2029. Tento závazek však nyní chce zrušit.

„Vedení si neudělalo své domácí úkoly a teď přicházejí příliš pozdě. Potřebujeme celkový koncept, jak převést všechna naše pracoviště do budoucnosti,“ uvedla šéfka odborové rady VW Daniela Cavallová. Pokud vedení prosadí svou, mohlo by se v německých továrnách propouštět poprvé po třiceti letech a některé výrobny v Německu by dokonce mohly poprvé v dějinách firmy skončit úplně.

Na začátku byl podvod s emisemi

Potíže Volkswagenu odstartovala před téměř deseti lety takzvaná dieselgate. Firma v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznala, že do zhruba jedenácti milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku.

Soud s tehdejším šéfem koncernu Martinem Winterkornem, který krátce po odhalení skandálu odstoupil z funkce, začal teprve v úterý. Kvůli Winterkornovým zdravotním problémům byl totiž proces dříve opakovaně odložen. Podle agentury AP by ho soud mohl poslat do vězení až na deset let.

Martin Winterkorn u soudu
Zdroj: Reuters/Fabian Bimmer

Obvinění vůči němu zahrnují kromě podvodu rovněž manipulaci s akciovým trhem a falešnou výpověď před parlamentní komisí. Winterkorn prostřednictvím svého právního zástupce obvinění odmítl. „Náš klient nikoho nepovedl ani nepoškodil. Nenechal kapitálový trh záměrně v nevědomosti, aby tak poškodil investory. A vyšetřovací komisi řekl pravdu,“ uvedl jeho právník. Pověst německé automobilky to však i tak silně poškodilo.

Volkswagen není v Německu jen tak ledajaká firma. I na ní se měří, v jaké kondici se německá ekonomika nachází. Že tato kondice aktuálně není dobrá, spolková vláda ví. I proto vnímá zprávy o možném propouštění v multimiliardové společnosti s obavami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...