Do Česka poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové, řekl ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS). Tuzemsko je tak po více než šedesáti letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky suroviny jiné provenience než ruské už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie.
Česko může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun suroviny ročně, což zcela pokryje spotřebu tuzemských rafinerií. „Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti,“ pochvaluje si premiér. Doplnil, že je tím posílená energetická bezpečnost, protože dosavadní závislost na ruských dodávkách Česko činila zranitelným.
Podle generálního ředitele MERO ČR Jaroslava Pantůčka tuzemsko poprvé využívá navýšení kapacity ropovodu TAL v ostrém provozu. „První navýšené dodávky neruské ropy dorazily z italského přístavu v Terstu na Centrální tankoviště do Nelahozevsi ve středu. Už dnes (ve čtvrtek) odpoledne začne MERO ČR ropu přepravovat jejímu vlastníkovi, tedy společnosti Orlen Unipetrol, do rafinérie v Litvínově,“ přiblížil.
Na přechod v dodávkách suroviny je rafinérie připravená. Orlen Unipetrol očekává, že norská surovina dorazí do tankoviště v rafinérii v pátek. „V následujícím týdnu začneme tuto ropu zpracovávat. Současně jsme pro litvínovskou rafinérii zajistili další tankery se surovinou ze zámořských nalezišť,“ popsal generální ředitel Orlenu Mariusz Wnuk.
O uskutečnění projektu nazvaného TAL-PLUS, který zajistil zvýšenou přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL, rozhodla vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na plnohotnotnou ruskou invazi na Ukrajinu v únoru téhož roku. Technické práce byly spuštěny loni v květnu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že náklady na kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a MERO ČR je zaplatí ze svých výnosů. Pantůček pro ČT uvedl, že MERO podepsalo dohodu s Orlen Unipetrolem, který tak na část investice přispěje i ze svých zdrojů.
Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka se na kroku odstřižení od ruské ropy podílela již minulá vláda. „V letech 2016-2018 se udělaly studie proveditelnosti (...), aby se vytvořil větší režim nezávislosti a tato vláda to dotáhla. Takže myslím, že je to projekt, který je naprosto v pořádku,“ uvedl Havlíček. „Je potřeba říci, že o tom, jaká sem bude proudit ropa (…) rozhodují pouze rafinérie, které jsou v rukou polského PKN (Orlen),“ dodal s tím, že je na nich, zda budou využívat kapacitu TALu nebo i ropovodu Družba. „O tom tato vláda nerozhoduje,“ poznamenal.
Surovina skrz ropovod Družba přestala do Česka proudit už 4. března. „Jestli bude nadále používán, záleží na našem zákazníkovi, který si ropu nakupuje a pro kterého to přepravujeme – tedy společnosti Orlen Unipetrol,“ potvrzuje Pantůček. V současné době podle něj existuje několik scénářů, jak s ropovodem Družba do budoucna naložit. „Bude to velký strategický projekt, který nás čeká v následujících dnech a týdnech, teď čekáme na zpracované studie, které nám dávají asi čtyři nebo pět variant využití,“ nastínil.
Rozšíření ropovodu TAL podle předsedy představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka zajišťuje ropnou bezpečnost Česka. „I kdyby na straně Ruska nebyly žádné potíže, žádné válečné konflikty, tak být odkázáni na dodávky z této strany může do budoucna vytvářet riziko,“ míní. Co se týče Družby, tak myšlenka, že by měl být ropovod zrušen, je podle Indráčka špatná a nereálná. „Tak nám bude zůstávat záloha z východu, kdyby nastal na západní straně nějaký technický problém,“ dodal.
Maximální přepravní kapacita
Ropovod TAL měří 753 kilometrů a zásobuje rafinerie v tuzemsku, Rakousku či Německu. Vede z italského přístavu Terst přes Alpy do Ingolstadtu v Německu, kde se rozdvojuje. Jeho západní část končí u Karlsruhe, východní u Neustadtu. Maximální přepravní kapacita ropovodu TAL je 43 milionů tun ropy ročně a je napájen ropou, kterou do přístavu v Terstu dopravují tankery z celého světa. V loňském roce přepravil čtyřicet milionů tun suroviny pocházející především z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a severní Afriky.
Česko je na TAL napojeno přes produktovod IKL, který měří 347,4 kilometru, začíná v bavorském Vohburgu an der Donau a vede přes čerpací stanice Benešovice do centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou. Na území Česka měří necelých 169 kilometrů. Přes IKL je možné dopravit až jedenáct milionů tun suroviny ročně, takové využití však dosud neumožňovalo vytížení kapacit ropovodu TAL.
Ropovod TAL spravuje společenství TAL Group tvořené třemi společnostmi – italskou Societá Italiana per l'Oleodotto Transalpino (SIAT-TAL), rakouskou Transalpine Ölleitung a německou Deutsche Transalpine Oelleitung, v nichž mají podíly petrolejářské firmy. Českem (konkrétně ministerstvem financí) ovládaná společnost Mero vlastní pětiprocentní podíl ve všech třech těchto společnostech.
