Tereza Gleichová

Do sdílení elektřiny se v Česku zapojilo už přes 36 tisíc účastníků. Přidat by se k nim mohl například i Martin Požárek, který si před třemi roky nechal nainstalovat fotovoltaiku kvůli rostoucí ceně elektřiny. V létě mu ale elektřina přebývá, a tak zvažuje její sdílení. Zájem o takovou možnost je stále větší. Pro zapojení je nutná registrace u Elektroenergetického datového centra. Dodavatel energie pak dokáže pomocí algoritmu spárovat zájemce, i když se neznají. Služba stojí 420 korun za nasdílenou megawatthodinu.

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.

Tuzemská ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o skoro dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o půl procenta.

Pro bezpečný provoz elektrické sítě v Česku je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, která vyhodnotila dopady plánovaného ukončení provozu tří ze čtyř elektráren skupiny Sev.en. Důvodem zachování dvou bloků elektrárny Chvaletice je mimo jiné obnova soustavy po blackoutu z loňského července. Naopak Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno mohou výrobu ukončit.

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Asi jedenáct tisíc domácností v Praze 4 je v úterý kvůli poruše horkovodu bez dodávek tepla a teplé vody. Výpadek se týká Michle, Krče, Pankráce, Nuslí a Podolí. Podle Pavla Maďara ze společnosti Pražské teplárenské se výpadek dotkl i škol a sociálních zařízení. Před 20. hodinou oznámil dokončení opravy horkovodu, dodávky tepla a teplé vody by se podle něj měly obnovit do středečního časného rána.

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Automobilový průmysl se mění. I páteř tuzemské ekonomiky se čím dál víc obrací k elektromobilitě. Na přechod k novým pohonům je technologicky připravená i řada dodavatelů, včetně závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. Automobilka vyrábí dva plně elektrické modely vozů. Auta s alternativními pohony sjíždí i z linky nošovického závodu Hyundai. Ten navzdory současným odstávkám výroby plánuje jejich zastoupení navýšit. Závod Toyoty v Kolíně už vyrábí pouze hybridy. V příštích letech to mají být čistě elektrická auta a baterie.

Blíží se možný výpadek v příjmech měst a obcí. Pravděpodobná budoucí vláda v návrhu programového prohlášení počítá s tím, že peníze, které samosprávy do své kasy vybírají na pokutách z radarů, přenese na stát. Oslovení starostové s takovým krokem nesouhlasí, obcím by podle nich vypadly příjmy. Kritici také upozorňují na to, že se v řadě případů přestane rychlost měřit.

Výroba automobilů v Česku se mění, například kolínský závod společnosti Toyota přestal vyrábět vozy pouze se spalovacím motorem. Nahradí je novým hybridním modelem a produkovat tak bude už jen hybridy. O takové modely mají Češi stále větší zájem a víc kupují i čistě elektrická auta. Na ty se už v Česku soustředí Škoda Auto a Hyundai – za první tři čtvrtletí letošního roku vyrobily 162 tisíc vozů. Škoda Auto ještě víc – podle automobilky zároveň rostou i prodeje. „Rosteme velmi výrazně speciálně v sekci elektromobilů, roste celý trh,“ uvedl vedoucí pro český trh ze Škody Auto Jiří Maláček. I přesto je zájem o čistě elektrické vozy v Česku stále malý, na celkových prodejích se podílí jen asi pěti a půl procenty.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.