Tereza Gleichová

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Asi jedenáct tisíc domácností v Praze 4 je v úterý kvůli poruše horkovodu bez dodávek tepla a teplé vody. Výpadek se týká Michle, Krče, Pankráce, Nuslí a Podolí. Podle Pavla Maďara ze společnosti Pražské teplárenské se výpadek dotkl i škol a sociálních zařízení. Před 20. hodinou oznámil dokončení opravy horkovodu, dodávky tepla a teplé vody by se podle něj měly obnovit do středečního časného rána.

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Automobilový průmysl se mění. I páteř tuzemské ekonomiky se čím dál víc obrací k elektromobilitě. Na přechod k novým pohonům je technologicky připravená i řada dodavatelů, včetně závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. Automobilka vyrábí dva plně elektrické modely vozů. Auta s alternativními pohony sjíždí i z linky nošovického závodu Hyundai. Ten navzdory současným odstávkám výroby plánuje jejich zastoupení navýšit. Závod Toyoty v Kolíně už vyrábí pouze hybridy. V příštích letech to mají být čistě elektrická auta a baterie.

Blíží se možný výpadek v příjmech měst a obcí. Pravděpodobná budoucí vláda v návrhu programového prohlášení počítá s tím, že peníze, které samosprávy do své kasy vybírají na pokutách z radarů, přenese na stát. Oslovení starostové s takovým krokem nesouhlasí, obcím by podle nich vypadly příjmy. Kritici také upozorňují na to, že se v řadě případů přestane rychlost měřit.

Výroba automobilů v Česku se mění, například kolínský závod společnosti Toyota přestal vyrábět vozy pouze se spalovacím motorem. Nahradí je novým hybridním modelem a produkovat tak bude už jen hybridy. O takové modely mají Češi stále větší zájem a víc kupují i čistě elektrická auta. Na ty se už v Česku soustředí Škoda Auto a Hyundai – za první tři čtvrtletí letošního roku vyrobily 162 tisíc vozů. Škoda Auto ještě víc – podle automobilky zároveň rostou i prodeje. „Rosteme velmi výrazně speciálně v sekci elektromobilů, roste celý trh,“ uvedl vedoucí pro český trh ze Škody Auto Jiří Maláček. I přesto je zájem o čistě elektrické vozy v Česku stále malý, na celkových prodejích se podílí jen asi pěti a půl procenty.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Výstavba jaderných bloků v Dukovanech výrazně zvýší nároky na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který má stavbu povolit. Regulátor se na zakázku století už připravuje. Dukovany jsou pro KHNP prvním projektem v Evropě, s jeho technologií se tak bude muset český regulátor seznámit. Bude také muset nabrat desítky nových zaměstnanců.

Stagnující německá ekonomika může být příležitostí pro české firmy. Podle agentury CzechTrade se teď o sousední zemi víc zajímají – zakládají nové pobočky nebo kupují tamní podniky. Řada tuzemských společností tam chce expandovat dlouhodobě.

Teplárenství v Česku prochází změnami. Uhelnou výrobu nahradí moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí, jako je například paroplyn nebo biomasa.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, výše se ještě může změnit, řekl šéf Rady ERÚ Jan Šefránek. Analytici očekávají nižší koncové ceny oproti letošku.

Zájem o takzvanou zelenou elektřinu je na vzestupu. Proud vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nabízejí dodavatelé ve speciálních tarifech. Zákazníci si za ně ale připlatí. „Část našich zákazníků opravdu chce, aby jejich emisní stopa spojená se spotřebou elektrické energie byla co nejnižší. Je to do deseti procent, ale ten podíl stále narůstá,“ řekl generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Řada domácností i firem hledá i jiné možnosti, jak zelenou elektřinu získat – třeba instalací vlastních solárních panelů. Zájem narůstá hlavně mezi firmami.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.