V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
Česká zbrojařská společnost STV GROUP loni dosáhla rekordních tržeb. Poptávka je podle ní po celém světě, nejen na Ukrajině: 90 procent své produkce vyváží. „Potenciál dodávek pro českou armádu je obrovský, skupina STV je připravena dodávat veškerou munici od pěchotního střeliva, až po dělostřeleckou munici na houfnice Caesar, po tankovou munici Leopard,“ řekl finanční ředitel společnosti Miloslav Mahut.
Nejvíce žádané jsou na trhu 155mm dělostřelecké granáty s nejvyšším doletem, několika desítek kilometrů. Jejich použití ale limituje nedostatek vhodných náplní, které pohánějí střely.
Rozpočet ministerstva obrany činí letos 155 miliard korun. V příštím roce to má být podle návrhu ministerstva financí 191 miliard.
Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) je rád, že se podaří dosáhnout toho, že do obrany a bezpečnosti budou směřovat dvě procenta hrubého domácího produktu. „Na druhou stranu my víme, že je tam velké navýšení, ale na modernizaci armády, kde byl obrovský dluh, to rozhodně stačit v tuto chvíli nebude.“
Naprostá většina výroby míří do zahraničí i od největšího českého zbrojařského holdingu CSG, který exportuje přes 95 procent své produkce. „Většina našich exportů se realizuje do zemí NATO, relativně klesá podíl Ukrajiny, protože se diverzifikujeme, chceme expandovat silně i v USA a to i v oblasti pozemních systémů,“ uvedl jeho mluvčí Andrej Čírtek.
Odbyt holdingu tak na české armádě nezávisí, přesto chce spolupráci posilovat. „My se například zapojujeme do projektů cv90, ale jsme i dodavatelé finálních výrobků jako je třeba vozidlo Titus nebo obrněnec Pandur,“ doplňuje Čírtek.
Příležitost pro český průmysl
Loni ministerstvo obrany uzavřelo s českými firmami přes 9300 smluv za 69 miliard. Se zahraničními podniky to byly kontrakty za 53 miliard. Letos jsou čísla zatím nižší, podíl českých firem ale roste: z celkových téměř 33 miliard na ně připadlo přes třicet miliard korun.
„Pokud se mají investovat stovky miliard korun do obrany, do jádra, do čehokoli dalšího, musí u toho být české firmy, což v minulosti ne vždy bývalo. Ale současně jasně deklaruji, že se to bude soutěžit transparentně, půjde se na nejnižší cenu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Také předseda hnutí SPD Tomio Okamura zdůrazňuje preferenci českého průmyslu. „Aby české peníze šly zpátky do českého státního rozpočtu.“
Ivan Bartoš (Piráti) ze sněmovního výboru pro obranu zmiňuje modernizaci armády, například v oblasti dronů, či nová datová centra. „Spektrum firem, které máme na našem území, je velké,“ dodává.
Domácím zbrojařům roste výroba i export
Rapidní navyšování výroby a českého zbrojařského vývozu pokračuje od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rekord padl počtvrté v řadě. Loni už hodnota exportu českých zbraní, munice, strojů nebo třeba technologií přesáhla 115 miliard korun. V roce 2022, v době zahájení války Ruska proti Ukrajině, to bylo za 33,7 miliardy. A například v roce 2017 pak 15,1 miliardy.
Skoro polovina exportu mířila loni na Ukrajinu (46 procent). S velkým odstupem pak mezi odběrateli vojenského materiálu následuje Nizozemsko (10 procent), Bulharsko (9 procent) a za nimi Slovensko (7 procent). Podíl Ukrajiny je ale ve skutečnosti mnohem vyšší. Například část české munice se k Ukrajincům dostává přes další země – například právě přes Nizozemsko.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek k tomu dodává, že z hlediska objemu a podílu na celkovém exportu stále vede munice jako taková. „Jak velkorážová, to znamená do děl, do tanků, tak i samozřejmě malorážová, to znamená do pěchotních zbraní. Ale co je pozitivní, roste i podíl těch hi-tech technologií, jako jsou pasivní sledovací systémy, prostředky elektronického boji či drony.“
Další rozvoj zbrojovek ovlivní i to, jak se jim bude daří nabírat zaměstnance a zda budou mít dostatek surovin.
