Tomio Okamura

Volební komise sečetly všechny hlasy v komunálních volbách. První výsledky byly zveřejněny v sobotu před půl třetí odpoledne z Miskovic na Kutnohorsku. Zhruba o hodinu později začaly přicházet i první výsledky z krajských měst. Nejdéle se čekalo na výsledky obecních voleb z jednoho okrsku v Praze 5, statistici je převzali kolem nedělních 07:00.

Volební výsledky SPD podle předsedy Tomia Okamury potvrdily celostátní preference hnutí, které se pohybují okolo osmi procent. Nenaplnila se ale očekávání, že do druhého kola senátních voleb postoupí alespoň jeden z kandidátů SPD. Před druhým kolem hlasování o složení horní komory, které se odehraje za týden, bude SPD o postupu jednat ve vládní koalici s hnutím ANO.

Ve 14:00 se uzavřely volební místnosti. Lidé rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. Komunální volby jsou tradičně spojeny s úvodním kolem voleb třetiny senátorů. Horní komora se takto proměňuje každé dva roky od svého naplnění před třiceti lety, letos je to popatnácté. Výsledky z většiny obcí by mohly být známy do sobotní půlnoci.

Voliči v pátek první den rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. K obecním volbám přišla první den nejčastěji pětina až třetina voličů, podobně jako před čtyřmi lety. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.

Prezident Petr Pavel přiletěl zpět do Česka a v Černoučku na Litoměřicku krátce před 15:00 odevzdal hlas v komunálních volbách. Pražský hrad původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, protože Pavel odjel na soukromou zahraniční cestu. Za neúčast ve volbách čelil kritice veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Byla to chyba a prezident by měl jít příkladem, přiznal v pátek Pavel. První dáma Eva Pavlová hlasovat nepřišla. V komunálních volbách prý však za důležitou nepovažuje svou nepřítomnost, za důležité považuje hlasy občanů.

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala Superdebatu předsedů a zástupců politických uskupení o vztazích mezi obecní, městskou a celostátní politikou, řešení společných problémů a vizí. Pozvání do diskuse moderované Marcelou Augustovou přijali Igor Červený (Motoristé), Benjamin Činčila (KDU-ČSL), Karel Havlíček (ANO), Jiří Havránek (ODS), Tomio Okamura (SPD), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vít Rakušan (STAN) a Kateřina Stojanová (Piráti).

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Sněmovna v úterý jednala o druhém opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě, který se odehrává krátce před obecními a senátními volbami. Jednání ukončila v 21:00 a pokračovat bude ve středu od 09:00. Vládní koalice využila úvodního dne k představení činnosti kabinetu. Opoziční zástupci se ke slovu dostanou až ve středu, kdy má jednání pokračovat. Podobný průběh měla i první snaha ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 o svržení kabinetu, která letos v únoru skončila neúspěšně.

Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Sněmovna podpořila koaliční návrh, aby se výdělky vrcholných politiků zmrazily na pět let. Opozice návrh kritizuje s tím, že zákonodárci nemají o svém platu sami rozhodovat. „Kdo chce skutečně šetřit, tak nedělá populistické gesto, nemrazí platy politiků, protože skutečný problém je úplně jinde, jsou to poslanecké náhrady,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Petrem Obrovským poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že původně chtěl platy politiků snížit, ale opozice tomu zabránila. „Politici mají být solidární s občany,“ sdělil Okamura.

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Česká policie v posledních dnech kvůli ruským hrozbám operativně posílila hlídkovou činnost u nádraží hromadné dopravy, řekl serveru iDNES.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že Česko čelí ze strany Moskvy hybridní válce. Reagoval na vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.

„My ty zákony máme, ale v rámci stávající legislativy je možné postupovat jinak. Je opravdu možné, aby se státní zástupci soustředili na to, aby byly spravedlivé a přiměřené tresty v rámci platných zákonů,“ řekl v Interview ČT24 poslanec Radek Vondráček (ANO) na dotaz ohledně avizovaného záměru ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO), aby veřejní žalobci ve své práci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou. Jednou z nich je i snaha méně stíhat kontroverzní projevy. „Je tady nová vláda a ta říká, že svoboda slova má vysokou hodnotu,“ uvedl Vondráček a odmítl, že by tyto kroky souvisely s nedávným stíháním SPD. Debatu moderoval Daniel Takáč.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by mohl v dubnu navštívit Čínu, uvedl v Událostech, komentářích předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura s tím, že návštěvu předjednal a hovořil o ní i s premiérem. Předseda ODS Martin Kupka připustil, že by cesta mohla být užitečná, pokud přinese konkrétní výsledky, například propuštění zadržovaného Čecha nebo zrušení sankcí vůči Tatra Trucks. Hosté pořadu moderovaného Lukášem Dolanským se věnovali i vztahům vlády s prezidentem Petrem Pavlem a přípravě státního rozpočtu.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.