Tomio Okamura

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.

Vládní koalice chystá od roku 2028 zásadní změny ve státní podpoře hypoték. Mladší lidé do 36 let mají získat oproti současnosti výhodnější daňové odpočty ze zaplacených hypotečních úroků. Naopak někteří starší a majetnější klienti by mohli o část daňových odpočtů z úroků přijít, naznačil premiér Andrej Babiš ve sněmovně už na konci května. Ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) chce vládě konkrétní plán změn představit do konce června.

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.

V Evropské unii vstoupil v platnost migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je EU připravena lépe než v roce 2015 během velké migrační krize. „Migrační pakt je kompromis, kde se skutečně posílila opatření, která tok migrantů, zejména ten nelegální, nekontrolovatelný, budou umět brzdit,“ podotknul Vondra. Zmínil lepší přehled a sběr informací o příchozích. „Trvám na tom, že skutečně není v zájmu Evropy, aby sem přijížděli masivně lidi z Blízkého, Středního východu, zejména muslimského vyznání, protože je to velmi často bezpečnostní hrozba,“ doplnil.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Opoziční hnutí STAN podpoří novelizaci sněmovního jednacího řádu, pokud nedozná větších změn, řekla místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Podle předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renaty Vesecké (Motoristé) má jednací řád zrychlit a zefektivnit práci poslanců. Hosty Nedělní debaty byli také předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.

Poslanecká sněmovna v pátek zvolila nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou novou místopředsedkyní. Ke zvolení bylo v pátečním druhém kole tajné volby nutných 87 hlasů. Hlasovalo 172 poslanců, z nichž Urbanovou podpořilo 126. Ta se tak stává poslední zvolenou místopředsedkyní dolní komory a pětičlenné vedení sněmovny v čele s předsedou Tomiem Okamurou (SPD) je nyní kompletní. Urbanová byla v nynější volbě jedinou kandidátkou.

Soud uložil vládnímu hnutí SPD peněžitý trest ve výši tří milionů korun za kontroverzní předvolební plakáty. Středeční verdikt, podle nějž SPD spáchalo trestný čin podněcování k nenávisti, není pravomocný. Hnutí vinu odmítá s tím, že pouze komunikovalo své názory na migrační pakt nebo zneužívání dávek. Obžalobě čelí i šéf SPD a předseda sněmovny Tomio Okamura, stíhání je ale aktuálně přerušené, protože poslanci ho odmítli vydat. Jeho skutky tak bude soud projednávat zvlášť.

Pravidla pro odvádění daně z přidané hodnoty (DPH) v přeshraničním obchodě v Evropské unii by se měla zjednodušit. Vláda schválila příslušný zákon, informovala po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se také kabinet už nebude vracet k jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva, rozhodnutí je podle něj definitivní. Experti navrhovali místo převodu vznik sekce lidských práv v Úřadu vlády a samostatné Národní agentury pro problematiku závislostí po vzoru Národní sportovní agentury.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.

Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran se vzdal mandátu poslance. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). V dolní komoře by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman. Jde o šestou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.