Tomio Okamura strana 5 z 5

Vláda už prakticky vyčerpala celý letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. Česká televize to zjistila z dat, která zasílá ministerstvo financí sněmovnímu rozpočtovému výboru. Schválený deficit na rok je 295 miliard. V minulých dnech přitom schodek limit už krátce překročil. Premiér Petr Fiala (ODS) přesto věří, že kabinet plánovaný deficit dodrží. Ve druhé polovině roku totiž vláda čeká příjem desítek miliard z dividendy ČEZu nebo z daně z mimořádných zisků. Odklad úspor se ale nelíbí části opozice, která volá po okamžitých krocích.

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Opoziční ANO a SPD neprosadily ve sněmovně návrhy na odmítnutí dohody o reformě migračních pravidel Evropské unie. Poslanci naopak na závěr středeční mimořádné schůze svolané z podnětu ANO přijali usnesení vládního tábora, podle kterého je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka a je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi a nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků. Debata trvala zhruba čtyři hodiny. Opoziční ANO i SPD kritizují to, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhované unijní změny odsouhlasil.

Hnutí SPD a Trikolora uzavřela dohodu o spolupráci ve volbách 2024. Společný postup se tak bude týkat voleb do Evropského parlamentu, třetiny Senátu a krajských zastupitelstev. Podle předsedy sněmovní SPD Tomia Okamury má spojení těchto politických uskupení zabránit propadávání hlasů. Na brífinku u příležitosti podpisu společného memoranda zmínil, že „jde jen o začátek procesu, který má spojit síly dalších stran a osobností vlasteneckých sil.“

Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo před dvaceti lety. Lidé v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se tehdy vyslovilo sedmasedmdesát procent voličů. Ačkoliv už v té době politice hovořili o nutnosti zákona o všeobecném referendu, dodnes se tak nestalo.

Prezident Petr Pavel poprvé přišel do Poslanecké sněmovny. Promluvil před poslanci, kteří se sešli na pokračování řádné schůze dolní komory. Poslanci v úvodním kole podpořili změnu ústavy, která stanovuje, že krajské, senátní i obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení.

K reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU, se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolala z podnětu opozičního ANO šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podání žádosti o mimořádné poslanecké jednání předtím oznámil předseda ANO Andrej Babiš, který dohodnutá migrační pravidla označil za nepochopitelnou věc.

Poslanci na mimořádné schůzi zahájili projednávání vládního návrhu na zpomalení valorizace penzí. Přestože schůze začala ve čtvrtek v poledne, její program se koalici podařilo schválit až po sedmi hodinách a následné jednání se protáhlo do noci. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes třináct hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení. Předlohu, která obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem, nyní posoudí sociální výbor. Na její projednání bude mít podle rozhodnutí pléna poloviční, měsíční lhůtu. Vláda obhajuje svoje plány tím, že je třeba zmírnit propad důchodového systému a snížit zadlužování.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Limit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nezvýší. Sněmovna v úterý přehlasovala návrh Senátu, který ho chtěl zvýšit v případě stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento návrh odmítl s tím, že k otázce navýšení limitů se chce vrátit až v případné další novele zákona o zakázkách. Sněmovna odmítla i další senátní návrh, který do legislativy o zakázkách převáděl pravidla zákona o střetu zájmů.

Zvyšování věku odchodu do důchodu se bude týkat i těch, kterým je dnes 57 a méně. Podle nových propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí to zjistila Česká televize. Zvyšování se mělo přitom týkat až dnešních čtyřicátníků. Premiér Petr Fiala (ODS) to vysvětluje tím, že nemůže nastat skok mezi jednotlivými populačními ročníky.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Poslanci ve čtvrtek podpořili ve druhém čtení navrhované změny bodového systému řidičů. Vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak například mohla zmizet povinnost dodržovat minimální odstup při předjíždění cyklistů. Sněmovna řešila i návrh zákona, který má podnikatelům v přechodných potížích pomoct předejít úpadku, a předlohu ke zrychlení a zjednodušení procesu veřejných dražeb. V úvodu poslance zaměstnaly písemné interpelace na členy vlády. Od půl třetí odpoledne začaly ústní interpelace. Nejčastěji se dotazy poslanců na členy vlády týkají konsolidačního balíčku, od opozice zněla jeho kritika.

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Část členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vládní novelu s odkladem účinnosti ve středu schválila sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura v úterních Událostech, komentářích kritizoval koalici za to, že neumožnila na aktuální schůzi sněmovny diskusi o svém úsporném balíčku. Kabinet osočil, že tahá lidem z kapes miliardy v době, kdy řada z nich už nemá peníze. Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová naopak opozici obvinila z toho, že chce Česko jen nadále zadlužovat.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.

Podle zástupců sněmovní opozice budou vládní opatření na konsolidaci rozpočtu, které kabinet představil ve čtvrtek, znamenat další zdražování. SPD chce konsolidační balíček řešit jako mimořádný bod na úterní schůzi sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že poslanci potřebují detaily předtím, než se rozhodnou, jak budou ve sněmovně postupovat.

Vládní politici ve středu v podvečer doladili poslední detaily konsolidačního balíčku, od nějž si slibují, že zpomalí zadlužování státu a zmenší strukturální schodek rozpočtu. Jeho konkrétní náplň představí ve čtvrtek. Již dopoledne, ještě než koaliční partaje dohodly poslední detaily, seznámil s obrysy konsolidačních opatření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prezidenta Petra Pavla. Ten poté v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že vláda připravila 55 konkrétních opatření.

Návrh na mimořádné odpuštění úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud lidé splatí původní dlužnou částku, je ve sněmovně před schvalováním. V úterním druhém čtení poslanci podali několik pozměňovacích návrhů, které upravují některé parametry zákona. Úřady lidem podle vládní předlohy navíc odpustí drobné daňové nedoplatky. Sněmovna bude schvalovat návrh zákona na další řádné schůzi, která začne za dva týdny.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.