Česká televize před volbami kromě tematických debat nabídla i Superdebatu osmi uskupení s největším volebním potenciálem moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní přijali Petr Fiala (SPOLU), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Róbert Šlachta (Přísaha).
Na úvod debaty se diskutující věnovali vztahu občana a státu a tomu, jak by si představovali budoucnost Česka.
„Já bych si představoval, že budeme úspěšnou zemí, která bude poskytovat kvalitní prostor pro život svých občanů,“ sdělil za koalici SPOLU Fiala, který chce zemi, kde se budou stavět byty a kde budou mít mladí lidé šanci dopřát si důstojné bydlení. „Chci zemi, která se stará o svou bezpečnost a je pevnou a spolehlivou součástí Evropské unie a NATO,“ pokračoval premiér, který za další priority označil dostavění dálniční sítě či vysoké mzdy. „Myslím si, že v těchto volbách budeme rozhodovat o tom, jestli budeme pokračovat v té cestě a řadit se mezi nejúspěšnější země tak, aby se tu lidem žilo co nejlépe, nebo se posuneme někam na východ a budeme se bát toho, že přijdeme o naši prosperitu a bezpečnost,“ dodal Fiala.
Podle Havlíčka (ANO) je podstatné především to, aby lidé věřili státu a státním institucím, což se podle něho v tuto chvíli neděje, a aby to fungovalo, musí budoucí vláda zabezpečit to, že stát hospodářsky poroste. „Nikoliv ale díky půjčkám, dotacím a šílenému přerozdělovacímu systému, jako je třeba ETS 2, ale díky výkonnosti privátního sektoru. Ten musí být tahounem a motorem růstu,“ míní Havlíček, podle něhož „musíme být zemí, kde budou mít firmy chuť investovat“. Havlíček rovněž doufá, že Česko bude i nadále zakotveno v rámci NATO a že bude reformovat Evropskou unii. „A věřím, že budeme ctít i tradiční hodnoty. To znamená respekt vůči rodině, respekt vůči starším lidem, respekt vůči zkušenosti a tak dále,“ dodal.
Podle Hřiba (Piráti) toho lidé v Česku mají společného více, než si myslí. „A jednou z věcí, co máme společnou, je i to, že chceme, abychom si svého státu mohli vážit i do budoucna. Na to, jak to zařídit, mají Piráti jasný plán,“ zdůraznil s tím, že podle něj je cílem Pirátů, aby se lidem žilo dobře a aby se devadesáti procentům z nich snížily daně. „Tak, aby nemuseli mít mladí obavu o to založit tady rodiny, aby měli dostupné bydlení, aby tady v roce 2029 vznikalo padesát tisíc bytů každý rok,“ sdělil. Hřib také chce, aby Česko bylo pevnou součástí EU a NATO. „A ideálně, abychom v roce 2029 byli už na cestě k přijetí eura,“ doplnil s tím, že by si přál rovněž to, aby byl za čtyři roky v platnosti plán Pirátů proti korupci.
Konečné (Stačilo!) se moderátorka zeptala na to, čeho by Česko mělo dosáhnout, aby se pro ostatní stalo vzorem. „Určitě toho, aby se stalo zpátky suverénní zemí, která si nenechá diktovat, která bude mít partnery a nebude vytvářet nepřátele a kde nebudou žít tři miliony lidí na hranici chudoby,“ vyjmenovala, přičemž za další prioritu rovněž označila referendum. „Což je nástroj, kterého se většina politiků bojí, ale my si myslíme, že se musí dostat do českého právního řádu jinak než deklaratorně, protože je řada otázek, jako například přijetí eura či výdaje na zbrojení, ale i řada dalších, které mají občané právo rozhodnout, protože budou sahat do jejich peněženek,“ vysvětlila Konečná.
Ideální Česko podle Macinky (Motoristé) je Česko, které hospodaří s vyrovnaným státním rozpočtem a nezadlužuje se. Podle něj je důležité také vyjednání výjimek na „některé škodlivé věci a trendy, které k nám směřují z EU“. „Tedy na emisní povolenky nebo migrační pakt,“ upřesnil. Ideální Česko je podle Macinky i takové, v němž se platí českou korunou a národní měna je součástí ústavy, v němž není školství „zničené inkluzí“ a kde mají lidé nízké daně a živnostníci nižší odvody. „A ideální Česko je také země, ve které nejsou ekonomika, zemědělství, průmysl a doprava ničeny zelenými sebedestrukčními nápady,“ zdůraznil s tím, že je rovněž důležité i to, aby lidé mohli říkat svůj názor beze strachu.
„Našimi prioritami je zajištění levnějších energií, levnějších a kvalitních potravin a dostupného bydlení, což je velký problém,“ uvedl Okamura (SPD), podle něhož se chce hnutí také postavit migračnímu paktu. „Nechceme tady žádné nelegální africké islámské migranty,“ zdůraznil a dodal, že chtějí rovněž udělat revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v Česku. Za další priority Okamura označil dostupné zdravotnictví, růst všech typů důchodů a odmítnutí emisních povolenek ETS 2. „Protože lidé se prostě nedoplatí. Je to prudké zvýšení nákladů na domácnosti, vytápění i dopravu,“ vysvětlil. SPD také chce, aby v Česku nebyla žádná cenzura, řekl s tím, že jemu samotnému „hrozí tři roky vězení za názor, za plakát“.
Rakušan (STAN) prohlásil, že lidé by měli myslet na číslo 101. „Je tady 101 demokratů, nebo je tady 101 strachu,“ prohlásil. Dodal rovněž to, že „nechce stavět vzdušné zámky“. „Ano, i v roce 2029 tady určitě budou chudí lidé. I v roce 2029 tady bohužel budou proruští politici, kteří svůj proruský kapitál těží z toho, že lidem prodávají strach, a tak se také snaží prolhat do Poslanecké sněmovny,“ míní. Letošní volby jsou podle Rakušana o tom přesvědčit nerozhodnuté voliče, že základní je empatie, lidskost, blízkost lidem a zájem o ně. „A základní je také bezpečnost a naše bezpečnost je to, že budeme pevnou součástí NATO a EU,“ doplnil s tím, že právě „o tohle a o nic méně v těchto volbách bohužel jde“.
Šlachta za Přísahu poznamenal, že před čtyřmi roky se debata konala v podobném složení a bylo možné slyšet řadu slibů. Domnívá se, že občané si umí sami udělat obrázek o tom, kam se za poslední čtyři roky Česko dostalo. Za prioritu označil politickou reprezentaci, na kterou budou lidé moci být hrdí a které budou důvěřovat. „Ale to, co určitě nechci, je Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana. Nechci Česko, ve kterém peníze místo do zdravotnictví jdou do firem poradce pana premiéra. Nechci Česko, kde ministerstvo financí pere peníze drogovým dealerům,“ prohlásil Šlachta. Rakušan se posléze vůči jeho vyjádření vymezil. Šlachta řekl, že si přeje zemi, kde budou občané věřit politikům. „A zbytek půjde sám,“ dodal.
Povolební vyjednávání
Debata se následně stočila k povolebnímu vyjednávání o možných koalicích a půdorysu nové vlády, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.
Na otázku, co pro hnutí ANO hraje roli v případě koaliční spolupráce, Havlíček uvedl, že klíčovým faktorem je především programová shoda. Podle něj je nezbytné, aby mohlo hnutí prosadit zejména svůj hospodářský program.
Fiala za SPOLU zdůraznil, že základním východiskem případné koaliční spolupráce je model současné vlády, tedy koalice SPOLU a hnutí STAN. Připustil ovšem i možnost dohody s Piráty, které označil za prozápadní stranu s podobnými hodnotami, jaké zastává SPOLU.
Hřib (Piráti) připustil vyjednávání s koalicí SPOLU a hnutím STAN na celostátní úrovni. Zároveň vyloučil spolupráci s hnutím ANO, Stačilo!, SPD a Motoristy. S nimi dle něj Piráti do koaličních jednání vstupovat nebudou.
Konečná za Stačilo! uvedla, že vláda bez tohoto hnutí by podle ní znamenala buď „pravicovou vládu Petra Fialy“, nebo „pravicovou vládu Andreje Babiše (ANO) s lidskou tváří“. Cestou podle ní je taková spolupráce, aby „Česko byla mírová země“.
Podle Okamury (SPD) je rozhodujícím kritériem pro spolupráci s dalšími subjekty programová shoda. Zdůraznil, že největším přesvědčovacím argumentem pro účast SPD ve vládě je samotný volební výsledek. Ideální model by prý byla dvoukoalice s ANO.
Šlachta z Přísahy označil za ideálního partnera takový subjekt, s nímž se hnutí shodne na programu. Uvedl, že je připraven vyjednávat například s hnutím ANO, přičemž Havlíčka označil za možného příštího premiéra. Naopak spolupráci se SPOLU a STAN vyloučil.
Podle Macinky Motoristé nabízí do případné vlády „čerstvou pravicovou sílu“ a program zaměřený na podporu podnikatelů a soukromého sektoru. Současná vládní koalice SPOLU a STAN by podle něj měla po říjnových sněmovních volbách skončit.
Rakušan za STAN prohlásil, že jedinou realistickou variantou příští vlády, ve které by hnutí figurovalo, je koalice se SPOLU a Piráty. V případě, že by se vládu na tomto půdorysu nepodařilo sestavit, měly by podle něj tyto subjekty zasednout v opozici.
Ekonomika a situace lidí
Následně se debata dostala k tomu, jak zlepšit život v Česku. Vysoké ceny bydlení a energií totiž dopadají nejen na nízkopříjmové skupiny a třetina domácností není schopna nic ušetřit. Na druhou stranu ale mají lidé přístup ke kvalitnímu zdravotnictví a bezplatnému školství. Nízká kriminalita spolu s nízkou nezaměstnaností pak dávají pocit bezpečí a jistoty výdělku. Podle dat Mezinárodního měnového fondu, Eurostatu i Českého statistického úřadu patří tuzemsko ke špičce v nízké míře nezaměstnanosti či nízké míře chudoby. Roste i HDP na obyvatele a spotřeba na obyvatele.
Macinky (Motoristé) se moderátorka zeptala, proč řada lidí říká, že se mají hůře, než tomu bylo dříve. „Současná vláda je v optimální situaci, kdy je nízká nezaměstnanost, relativně nízká inflace a navzdory (ministrovi financí Zbyňku) Stanjurovi (ODS) to vypadá na hospodářský růst, ale přesto máme zase větší deficit než loňský rok,“ prohlásil Macinka, který to označil za tragédii. Sdělil, že jeho strana chce, aby se lidem vyplatilo pracovat. „My chceme pomoci podnikatelům, odbřemenit jim, snížit jim daně,“ nastínil s tím, že lidé mají pocit, že pracovat nestačí a že vše musí řešit se státem.
„Je pravda, že řada lidí se nemá tak, jak se měla před covidem. K tomu se teprve dostaneme. Protože díky tomu, že ekonomika roste, teď rostou reálné mzdy, daří se nám získávat investice s vysokou přidanou hodnotou a to znamená pro lidi vysoké mzdy,“ uvedl za SPOLU Fiala. Podle něj je sice pravda, že má Česko nejdražší energie v Evropě, avšak je to i tím, že se „s tím dlouho nic nedělalo“. „Až my jsme rozhodli o tendru na Dukovany, my jsme se pustili do malých modulárních reaktorů, my jsme začali budovat obnovitelné zdroje, my jsme si připravili legislativu pro paroplynové elektrárny,“ vyjmenoval Fiala.
Havlíček (ANO) označil Fialova slova za „úsměvná“. „Je to o tom, že vy tvrdíte lidem, že mají v kapse tisíc korun, ačkoliv oni dobře vědí, že tam mají sedm set korun. Protože kumulovaný růst reálných mezd od prvního čtvrtletí 2021 až po rok 2024 byl v Česku nejhorší ze všech zemí Evropy,“ prohlásil. „Už si ujasněte, jak se určuje cena energie. Ta se neurčuje na základě zdroje, ale na základě nabídky a poptávky na středoevropském energetickém trhu,“ dodal Havlíček s tím, že na konci vlády jeho hnutí v roce 2021 bylo Česko, co se cen energií týče, v průměru Evropské unie. Fiala se vůči Havlíčkově kritice ohradil.
„V prvé řadě musí být cestou zlevnění základních životních nákladů, aby lidem zůstávalo více peněz v peněženkách,“ domnívá se Okamura (SPD). Podle něj je nutností zajistit levnější energie. „Zajistíme je například tím, že vykoupíme minoritní podíl v ČEZu. Tím pádem bude mít stát kontrolu nad výrobou, distribucí i cenotvorbou elektrické energie,“ zdůraznil. Ušetřit státní peníze by Okamura chtěl škrtnutím „miliardových výdajů na Ukrajince a Ukrajinu“ či škrtnutím „předražených zbrojních výdajů tak, abychom skutečně budovali akceschopnou moderní armádu bez předražených zakázek“.
Podle Rakušana (STAN) je podmínkou toho, aby lidé vydělávali lépe, ekonomický růst, který už se podle něho podařilo nastartovat. „My jsme jako vláda představili hospodářskou strategii. Moderní hospodářství našeho státu přináší jednoznačně to, co občané očekávají. Je to modernizace, je to něco, co přinese i to, aby viděli více peněz ve svých peněženkách,“ řekl s tím, že nechce zpochybňovat, že některým lidem se stále ještě nežije dobře. V souvislosti s tím upozornil Rakušan na dvě „bezprecedentní globální krize“. „První byla covidová zvládaná ve velkém zmatku a diletanství. Druhá, ukrajinská, se zvládla profesionálně,“ prohlásil.
„Musíme snížit ceny potravin, energií a bydlení. Protože tady je čtyři sta tisíc lidí, kterým hrozí dokonce ztráta bydlení,“ zdůraznila za Stačilo! Konečná. Její uskupení navrhuje nulovou DPH na základní české potraviny, což označila za základní krok, který by měl zajistit pokles cen. „Pak chceme podpořit zpracovatelský průmysl a zemědělce České republiky, protože to je základ pro to, abychom si tady udrželi soběstačnost,“ dodala. Podle Konečné se spousta peněz utrácí zbytečně. „Chceme, aby byl proveden důsledný audit ve všech organizačních složkách státu na všech ministerstvech,“ sdělila.
Piráti mají podle Hřiba jasný plán na prvních sto dní vlády. „Máme napsané zákony už v paragrafovém znění, které chceme schválit v prvních sto pracovních dnech vlády,“ upřesnil s tím, že se jedná především o zákon pro řešení urgentní situace v bydlení. Ten podle něj směřuje k vytvoření institutu akceleračních zón, aby „se tady rychle stavělo“. „Další zákony, které už máme napsané, jsou zákony, které zlevní devadesáti procentům rodin život. To znamená, že se jim zvýší daňové slevy na poplatníka nebo na dítě a také se jim sníží DPH na základní potraviny nebo hygienické nezbytnosti,“ popsal Hřib.
Přísaha podle Šlachty přichází s řešením daňové otázky. „Navrhujeme rovnou sedmnáctiprocentní daň,“ nastínil s tím, že toto opatření pomůže tomu, aby se měl každý lépe a česká ekonomika se rozběhla. Přísaha podle Šlachty navrhuje také jasné kroky pro pomoc živnostníkům. Předchozí vláda Andreje Babiše a současný kabinet Petra Fialy totiž podle jeho názoru živnostníkům nijak nepomohly. „Ve zdravotnictví nechceme připustit žádné nadstandardy, žádné plíživé privatizace a podobné věci,“ sdělil také. Nesouhlasil pak se slovy Rakušana, že Česko zvládlo migraci z Ukrajiny.
Hrozby a spojenci v zahraničí
Debata se pak věnovala také zahraniční politice a bezpečnostním hrozbám. Společná otázka směřovala na to, která země bude v příštích čtyřech letech pro Česko největším spojencem, a která naopak hrozbou.
Fiala (SPOLU) označil za největší nebezpečí Rusko. Podle něj se svět nyní nachází v období „druhé studené války“. Za nejbližší spojence považuje především státy sdružené v rámci NATO a EU s důrazem na sousední Polsko a Německo.
Havlíček (ANO) taktéž považuje za největší hrozbu Rusko. Za nejbližší spojence označil sousední země, včetně Slovenska, a také evropské státy, a to nejen ty, které jsou součástí Unie. Za klíčového partnera považuje také USA.
Rovněž Hřib (Piráti) považuje za aktuálně největší hrozbu Rusko. Spojence by rád hledal ad hoc podle konkrétních situací. Přál by si, aby nejbližším partnerem bylo Slovensko. Dle něj to však současná slovenská vláda Roberta Fica (Smer) neumožňuje.
Konečná (Stačilo!) s tím, že by Rusko bylo největší hrozbou, nesouhlasila. Naopak podle ní je největší hrozbou politika EU a zejména pak politika šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Spojence by podle ní mělo Česko hledat v rámci zemí visegrádské čtyřky.
Macinka (Motoristé) zdůraznil význam spolupráce ve střední Evropě, především se státy V4. Za hrozbu označil každou zemi, která rozpoutá válku v blízkosti Česka, v současnosti tedy Rusko. Podle něj „zelená politika Evropské unie“ Česko oslabuje a nahrává Moskvě.
Okamura (SPD) považuje za nejbližšího spojence Slovensko a další země visegradské čtyřky. Zmínil i možnost rozšíření spolupráce na „V4 plus“, která by zahrnovala například i Chorvatsko. Na otázku, který stát považuje za největší hrozbu, jednoznačně neodpověděl.
Rakušan (STAN) prohlásil, že „není větší zlo a nebezpečí než Rusko“. Podle něj má Česká republika hledat spojence v rámci struktur Evropské unie a Severoatlantické aliance, a to i prostřednictvím ad hoc partnerství.
Šlachta (Přísaha) vidí spojence v sousedních zemích, zdůraznil nutnost napravit vztahy se Slovenskem. Za nepřítele označil každého, kdo rozpoutá válku. Pokud jde o Rusko, vzájemné vztahy by nyní neuvolňoval a apeloval by na to, aby ruská agrese na Ukrajině neeskalovala.
Pouze Hřib a Rakušan by na úrovni Evropské unie zrušili právo veta v zahraničněpolitických otázkách. Naopak ostatní debatující s tímto postojem nesouhlasili.
Všichni zástupci pozvaných politických subjektů se však shodli na tom, že první cesta nového předsedy vlády by měla vést na Slovensko.
