Zdeněk Hřib

Volební komise sečetly všechny hlasy v komunálních volbách. První výsledky byly zveřejněny v sobotu před půl třetí odpoledne z Miskovic na Kutnohorsku. Zhruba o hodinu později začaly přicházet i první výsledky z krajských měst. Nejdéle se čekalo na výsledky obecních voleb z jednoho okrsku v Praze 5, statistici je převzali kolem nedělních 07:00.

Lídr Pirátů Zdeněk Hřib ocenil současné volební výsledky strany v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Karlových Varech či Kladně. Doufá, že Piráti budou součástí většiny liberálních koalic. Pochválil také, že pirátská senátorka Adéla Sucharda Šípová se dle odhadů dostane do druhého kola senátních voleb v obvodu Kladno, podle něj je to vizitka její dosavadní práce v horní komoře. V Praze Hřib předpokládá výsledek nad deset procent, uvedl na večerní tiskové konferenci ve volebním štábu.

Ve 14:00 se uzavřely volební místnosti. Lidé rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. Komunální volby jsou tradičně spojeny s úvodním kolem voleb třetiny senátorů. Horní komora se takto proměňuje každé dva roky od svého naplnění před třiceti lety, letos je to popatnácté. Výsledky z většiny obcí by mohly být známy do sobotní půlnoci.

Voliči v pátek první den rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. K obecním volbám přišla první den nejčastěji pětina až třetina voličů, podobně jako před čtyřmi lety. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu odmítl tvrzení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že by česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. Na předvolebním setkání na Přerovsku řekl na dotaz ČTK, že to určitě není pravda. Naopak ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dal velvyslankyni za pravdu. V hysterickém pokřikování, jak znělo od bývalého kabinetu, nynější kabinet nepokračuje, nepřineslo užitek, napsal ČTK. Ponomarjovová v rozhovoru s agenturou RIA Novosti uvedla, že Rusko si všímá, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.