Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.
Zamítnutí návrhu podpořilo 81 ze 177 přítomných poslanců. Stejný počet poslanců zvedl ruku pro vrácení novely vládě k přepracování, což se chápe jako mírnější způsob zamítnutí. Pro oba návrhy hlasovali výhradně členové dolní komory z opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Opoziční poslanci neuspěli ani s požadavky, aby předlohu posoudilo dalších 14 sněmovních výborů.
Opozice mluví o zestátnění obou veřejnoprávních médií, o ohrožení jejich nezávislosti či o jejich destrukci. Vládní tábor nesouhlasí, změna financování podle něj není ani útokem na demokracii. V debatě před hlasováním vystoupilo jen několik řádně přihlášených poslanců. K řečništi se naopak nedostalo 65 zákonodárců. Z opozice zaznívá, že kvůli principům parlamentní demokracie to nemůže obstát u Ústavního soudu.
Návrh vládní novely přiznává oběma médiím zhruba o patnáct procent méně peněz ze státního rozpočtu, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí by se měly proti letošku snížit celkem o 1,4 miliardy korun. Dohromady by měly mít 7,8 miliardy.
Sněmovna schválila novelu zvyšující televizní a rozhlasový poplatek, která také zavedla jejich valorizaci v závislosti na inflaci, loni v březnu. Proti zákonu se stavěla tehdy opoziční hnutí ANO a SPD. Zákon přijal i Senát a podepsal prezident Petr Pavel. Poplatek pro ČT se navýšil o patnáct korun na 150 korun a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Nová výše začala platit od května 2025.
Přednostní projednávání
Rozpravu k aktuální předloze vládní tábor omezil na devět hodin, řadovým poslancům omezil řečnickou dobu na nejvýše dvacet minut. První vystoupení poslance s přednostním právem, zpravodaje, poslance pověřeného přednést stanovisko klubu, mohl trvat třicet minut. Sobotní čas 4:36 pro hlasování zvolil šéf dolní komory a SPD Tomio Okamura kvůli tomu, že v tu dobu uplynulo právě devět hodin od ukončení jeho vystoupení k novele. Na omezení reagovala opozice boucháním do lavic a výkřiky nevole.
Opozičním zástupcům se podle očekávání nepovedlo stanovit pozdější dobu hlasování či delší dobu na vystoupení. Předseda poslanců ODS Marek Benda navrhoval hlasování o přikázání novely o zrušení poplatků k výborovému projednání až po ukončení rozpravy nejpozději 6. listopadu ve 12:00.
Podle předsedkyně pirátských poslanců Olgy Richterové měla sněmovna o předloze hlasovat nejpozději 18. listopadu ve 12:00, tedy po státním svátku, kterým je Den boje za svobodu a demokracii připadající na 17. listopad. Petr Hladík (KDU-ČSL) požadoval odložit hlasování až na 3. květen 2029 na 14:00. Na 3. květen z rozhodnutí OSN připadá Světový den svobody tisku, podotkl.
Zástupci opozice připomínali, že Okamura návrh prosadil, ačkoli byl prvním vystupujícím v rozpravě. Do ní bylo v tu dobu přihlášeno 65 řadových poslanců a blíže neznámý počet poslanců s přednostním právem. Zhruba desítka poslanců využila v pátek večer možnost reagovat na vystoupení předsedy SPD a sněmovny ve dvouminutových faktických poznámkách.
Předseda ODS Martin Kupka se s ohledem na stanovenou dobu pro hlasování tázal slovy: „Kdo chodí krást potmě?“ Koalici označil za zloděje svobody a nezávislosti médií. „Znásilňuje standardní demokratické principy,“ řekl. Místopředseda klubu TOP 09 Michal Kučera poděkoval Okamurovi za to, že řízením schůze, které označil za nezákonné, pomohl sjednotit opozici, dostal lidi na náměstí, a za to, že letošní 17. listopad „bude největší od roku 1989“.
„Nemáte koule, nemáte odvahu, nemáte čest, nemáte argumenty,“ vzkázal Okamurovi předseda lidoveckých poslanců Marian Jurečka. Podle exministra Lukáše Vlčka (STAN) hraje ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) „roli užitečného idiota“, neboť hájí cizí návrh, který před sněmovními volbami odmítal.
Rovněž předseda Pirátů Zdeněk Hřib připomínal Klempířovi volební program Motoristů, že nechtějí financování veřejnoprávních médií z rozpočtu, protože by se stala vládními. Postup koalice nazval „komoušským“ znárodněním a zestátněním veřejnoprávních médií. „Máme tady lex pomsta za prohrané volby,“ řekl Michal Zuna (TOP 09) s poukazem na neúspěch vládního tábora zejména v nedávných senátních volbách.
Debatu krátce po 21:00 narušilo pískání z galerie pro veřejnost v jednacím sále, které se ozvalo při vystoupení Františka Talíře (KDU-ČSL). „Zdravíme všechny, kteří jsou nahoře,“ reagoval. Předsedající Jiří Barták (Motoristé) ho žádal, aby se zdržel komentářů, protože lidé na galerii podle něho porušují sněmovní zákon a Talíř je k tomu vybízí. Následně Barták krátce schůzi přerušil a požádal policisty z ochranné služby, aby vyvedli ty, kteří narušují jednání dolní komory. Policisté následně vyvedli desítku lidí, údajně měli i transparent.
Proti postupu se ohradil Marek Výborný (KDU-ČSL). „Za rozvinutí transparentu, který projevuje názor, za to bude někdo vytahován za nohu z Poslanecké sněmovny z galerie?“ tázal se. Barták se odvolával na pořádkové pravomoci předsedajícího.
Jana Černochová (ODS) vedla s Igorem Hendrychem (ANO) spor o to, zda lidé na galerii pro veřejnost porušili pravidla a byli z ní vyvlečeni za to, že na galerii rozvinuli transparent s nápisem Svobodu médiím. „Co je na tom protizákonného?“ dotazovala se exministryně obrany.
Pokus opozice o oddálení termínu hlasování
Opozici se před půlnocí na sobotu ve sněmovně nakrátko podařilo zrušit rozhodnutí vládní koalice, která prosadila pevný termín hlasování o rušení poplatků v sobotu nad ránem. Chtěli k tomu využít dočasnou nepřítomnost části vládních poslanců. Koaliční zástupci ale nakonec v opakovaném hlasování odklad odmítli.
Návrh na zrušení termínu hlasování předložil poslanec ODS Karel Haas s požadavkem, aby se o něm hlasovalo bezprostředně. „Rozprava k tak závažnému návrhu nesmí být ukončena dříve, než se k němu mohou vyjádřit všichni přihlášení řečníci,“ uvedl Haas. Hlasování o Haasově návrhu ale oddálil Tomáš Helebrant (ANO) s poukazem na to, že „se nemůže přihlásit k hlasovacímu zařízení“.
Pro Haasův návrh hlasovalo nejprve 80 ze 157 přítomných poslanců, o jednoho více než bylo třeba, ovšem včetně pár poslanců vládních stran, kteří následně výsledek hlasování zpochybnili. V pozdějším opakovaném hlasování pak bylo pro Haasův návrh jen 78 ze 161 přítomných poslanců, proti jich bylo 82.
Opozice se obává o nezávislost médií, Klempíř to odmítá
Poslanci se k úvodnímu kolu debaty o předloze dostali po zhruba deseti hodinách od zahájení jednání. Novela předpokládá financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Opozice ale mluví o zestátnění obou veřejnoprávních médií a o ohrožení jejich nezávislosti.
„Odmítám představu, že změna financování veřejnoprávních médií je útokem na demokracii nebo konec nezávislosti veřejnoprávních médií,“ řekl kolem 19. hodiny ministr kultury Klempíř (za Motoristy). Modernizace způsobu placení mediální veřejné služby je podle něj naprosto legitimní. „Před sto nebo padesáti lety měl poplatek za přístroj naprosto srozumitelnou logiku. Ale dnes už takzvaný poplatek logiku postrádá,“ míní ministr.
Rozpočtové financování není podle něho experiment, ale běžně používaný evropský způsob. „Rozpočtové financování a vysoká důvěra mohou fungovat společně,“ soudí Klempíř. Poukázal na to, že o nastavení poplatků rozhodují také politici.
„V minulosti se takové hlasování nikdy nekonalo“
Opozici už odpoledne rozhořčil postup koalice, která nechala hlasovat o žádostech všech pěti opozičních klubů o udělení přestávek. V souhrnu by přesáhly 8,5 hodiny. Sněmovna po sporech hlasy koalice žádosti ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KDU-ČSL postupně zamítla. Opozice mluví kromě popření zvyklostí a demokracie i o snaze ji umlčet.
Hlasování o pauzách prosadil ministr pro sport a šéf klubu Motoristů Boris Šťastný, předseda sněmovny Okamura (SPD) nechal o návrhu hned hlasovat. „Musíme se vyhnout obstrukčnímu jednání v rámci procedury hlasování,“ zdůrazňoval Okamura.
„To je absolutní komedie a popření veškerých zvyklostí a demokracie ve sněmovně,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan. Z porušování zvyklostí i jednacího řádu vinil koalici také šéf lidoveckého klubu Jurečka. Předseda poslanců ODS Marek Benda poukazoval na to, že hlasování o přestávkách se ve sněmovně nikdy v minulosti nekonalo. Nynější sérii hlasování označil za zmatenou od začátku do konce, přičemž Okamura podle něho měnil jejich systém. „Já už toho mám fakt dost,“ prohlásil Benda.
„Tohle je obrovský průšvih, do kterého se řítíme,“ komentoval situaci místopředseda dolní komory za ODS Jan Skopeček. „Nemáte pocit, že už jsme jenom kousíček od toho, aby tady začaly lítat facky?“ tázal se. Koalici vinil, že chce ukrást celou zemi. „V tuto chvíli chcete ukradnout Poslaneckou sněmovnu, která není jenom vaše,“ dodal. „Je evidentní, že se snažíte umlčet média veřejné služby, snažíte se umlčet nás,“ řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.
Opoziční lídři vyšli k demonstrantům, kritizovali nepřítomnost Babiše ve sněmovně
Lídři opozice se k dění ve sněmovně vyjádřili po páteční 18. hodině během prohlášení na Malostranském náměstí, kde se sešli demonstranti proti vládnímu návrhu a jeho přednostnímu projednání. Okamura podle předsedy ODS Kupky při řízení schůze dolní komory „rozprášil zvyklosti“.
Šéf STAN Vít Rakušan ocenil, že protestující jsou slyšet až do prostor sněmovny. Po historických útocích z vnějšku je to podle něj poprvé, co na rozhlas útočí vlastní vláda. Rozhodující nebude jen dění ve sněmovně, míní. „Mám zvláštní pocit, že velké dějiny nekráčejí jen parlamentem, ale po náměstích a po ulicích,“ vyzdvihl důležitost protestů.
Předseda Pirátů Hřib uvedl, že kabinet postupuje podle příručky, jak zavést autoritářský režim. Začal podle něj šikanou občanské společnosti, pokračuje snahou obrat o peníze akademiky či samosprávy. Nyní došlo na ovládnutí svobodných veřejnoprávních médií, které označil za nepřípustné.
Předseda lidovců Jan Grolich míní, že kabinet se zalekl výsledků nedávných komunálních a senátních voleb. „Uvědomili si, že pokud mají další volby vyhrát, musí stát vzít pevně do rukou, jinak nemají šanci,“ uvedl. Je nutné se připravit i na další kroky, varoval.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel kritizoval, že ve sněmovně chybí premiér Andrej Babiš (ANO). Nemá podle něj odvahu přijít, zatímco si jeho koalice dovoluje to, co nikdo za 37 let.
Poslanec ANO Martin Kolovratník vyčetl opozici, že nedodržuje etický kodex a rozdmychává demonstrace. Podobně Denis Doksanský (ANO) obviňoval opoziční poslance, že „hecují davy“. Podle Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) se demonstranti „chovali opile, vulgárně a násilnicky“.
To striktně odmítl například Jurečka. Nabízel vládním poslancům, že s nimi mezi protestující půjde diskutovat. Jeho nabídka ale nebyla využita. Předseda poslanců TOP 09 Jakob namítal, že lidé nesouhlasící se zrušením rozhlasových a televizních poplatků jednají ze svobodné vůle a že Kolovratník i další vládní kolegové by měli respektovat právo na svobodu projevu a shromažďování i u svých oponentů.
Babiš viní opozici ze lži, před změnami varují evropské instituce
Premiér Babiš označil slova opozice, že zrušení poplatků za ČT a ČRo je jejich zestátnění a útok na demokracii, za lži. Vláda plní slib, poplatky zruší, uvedl na síti X. Večer pak tvrdil, že je to opozice, kdo vyzývá k demonstracím a hazarduje tak podle něj se zdravím lidí.
Babiš řekl, že koalice zákon chce prosadit a bude pokračovat v pátek, v sobotu a možná i v několika dalších dnech. „Opozice začala okamžitě lhát a strašit, že je to ohrožení nezávislosti médií a demokracie,“ řekl. Vyjádření opozice ale pokládá za hysterii. „Veřejnoprávní média nepatří (Vítu) Rakušanovi (STAN), (Martinu) Kupkovi (ODS) ani žádné vládě. Patří všem občanům,“ sdělil premiér.
Podle předsedy opoziční ODS Kupky ale lidé nejdou do ulic proto, že je hecuje opozice. „Jdou tam proto, že vidí, jak chcete omezit veřejnoprávní média a jak kvůli tomu ohýbáte pravidla ve sněmovně,“ odpověděl Babišovi. Uvedl, že nezávislá média Babišovi překážejí a ten se bojí jejich kritiky. „Pane premiére, mám pro vás jednoduchou výzvu: Nechte veřejnoprávní média na pokoji,“ dodal.
Předseda hnutí STAN Rakušan v reakci na slova Babiše uvedl, že demokracie není eskalace. „Venku je sice trochu chladno, ale lidi mají kabáty a čaj v termoskách, takže jejich zdraví v ohrožení opravdu není. Jen vám přišli připomenout, že Český rozhlas není Mafra a republika není vaše firma,“ napsal v narážce na vydavatelství, které Babiš koupil v roce 2013.
Okamura ve sněmovně obvinil Českou televizi, že pracuje „nejen proti zájmům lidí, kteří ji nesledují, ale také proti zájmům země a národa“.
S postupem vládní koalice nesouhlasí Syndikát novinářů, který vyzval poslance, aby se vrátili k dodržování demokratických postupů. „Tento krok považujeme za zcela nestandardní a nepřijatelný. Projednávání takto závažného celospolečenského tématu zrychleným a silovým způsobem je v přímém rozporu s demokratickými zásadami otevřené a věcné diskuse,“ uvedla předsedkyně syndikátu Ivana Šuláková.
Také Evropská federace novinářů (EFJ) se důrazně postavila proti snaze tuzemské vládní koalice urychleně prosadit návrh zákona, který podle ní vážně ohrožuje nezávislost českých veřejnoprávních médií. Své znepokojení vyjádřila též Evropská vysílací unie (EBU), k jejímu prohlášení se připojila také desítka dalších evropských a mezinárodních organizací.
Vývoj jednání během dne
Sněmovna se k předloze o poplatcích dostala až večer. Od dopoledne vystupovali opoziční řečníci s přednostním právem. Na své projevy měli podle novelizovaného jednacího řádu 30 minut. Většinou hovořili k téměř prázdným poslaneckým lavicím.
„Počítejte s tím, že dneska se neudělá vůbec nic,“ řekl koalici v reakci na možnost sobotního jednání předseda poslanců ODS Marek Benda. Pozastavil se nad tím, že Fiala jménem koalice vetoval i zařazení nového bodu programu, který prosazoval ministr Šťastný.
Piráti mají zařazení změny poplatků za veřejnoprávní média na schůzi za pomstu vládní koalice za nepovedené volby. Varovali před maďarským scénářem. „Chcete vrátit cenzuru, jako to bylo za starých časů,“ řekl na adresu vlády Hřib. „Cílem jsou personální čistky v České televizi,“ řekl také.
Kupka ve svém sněmovním vystoupení kritizoval vládní koalici za její zahraniční i domácí politiku, například za dění v Letišti Praha. Zdůraznil pak také, že opozice bude média veřejné služby bránit. Tvrdí, že vláda začala boj o veřejnoprávní média v rozporu se standardními politickými pravidly, jak má ve zvyku.
Poté vystoupil další řečník s přednostním právem, předseda STAN Rakušan. Kritizoval například financování regionů či chystanou reformu zdravotnictví. Mluvil také o rizicích, které přicházejí z Východu, například o kybernetických hrozbách a hybridních útocích na země Evropské unie. Nelíbí se mu ani komunikace mezi vládou a opozicí.
Jako další přednesl svůj projev předseda TOP 09 Havel. Ve světle strategie, kterou zvolila vládní koalice u poplatků, bylo podle něj od části opozice naivní přistoupit na změnu jednacího řádu. Označil postup vládní koalice za zločineckou strategii a vyzval společnost k protiakci. „Pojďte nás podpořit na náměstí,“ vyzval.
Předseda KDU-ČSL Jurečka připomněl historii sobotních jednání sněmovny, ale kritizoval, že jednat v sobotu 24. října nebylo plánované a poslanci mají už jiný rozvrh. Kvůli formě, jakou koalice prosazuje projednávání poplatků za ČT a ČRo, se opozice obrátí v patřičný čas na Ústavní soud a Evropskou komisi, řekl Talíř (KDU-ČSL).
Poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková vzbudila pozdvižení opozice prohlášením, že její strana začala podporovat zrušení rozhlasových a televizních poplatků kvůli tomu, že podle občanů není dostatečně pluralitní. Podle lidovce Petra Hladíka si koalice zadělala na to, aby postátněním veřejnoprávních médií a autoritářským přístupem prohrála příští volby. „Nikdo nechce poslouchat ódy na svatého Babiše, blahoslaveného Macinku,“ uvedl Hladík.
Milion chvilek svolává víkendové protesty
Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od 16:00 na pražské Staroměstské náměstí protest proti zrychlenému jednání o zestátnění ČT a ČRo, oznámil ve videu předseda organizace Mikuláš Minář. „Věřím, že Staromák bude praskat ve švech a že přijedou tisíce lidí z celé republiky,“ řekl.
Také v Brně se v sobotu odpoledne koná protestní akce spolku, lidé se sejdou v 16:30 na náměstí Svobody. Akce nese název Ruce pryč od médií veřejné služby. „Reagujeme na aktuální situaci v Poslanecké sněmovně. Pojďte ukázat, že nám to není jedno!“ uvedli pořadatelé v pozvánce na facebooku.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámila iniciativa Veřejnoprávně v reakci na plán převést poplatky na stát. Vedení ČT uvedlo, že také odmítá uspěchanou změnu financování. Varuje, že navržené snížení příjmů ohrozí výrobu pořadů i pracovní místa. Požaduje dostatečné financování a záruky nezávislosti na státu. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek stále považuje systém poplatků za nejvhodnější způsob financování.
Sněmovna už v sobotu jednala
Parlament obvykle v sobotu nezasedá, zcela neobvyklé to zvláště v případě sněmovny ale není. Naposledy takto schvalovala v sobotu 4. března 2023 nižší mimořádnou valorizaci důchodů.
V sobotu 14. července 2012 po celonočním vyjednávání a odporu opozice sněmovna schválila zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Až do nedělního večera 6. listopadu 2011 se protáhl šestidenní maraton obstrukcí tehdejší levicové opozice, které ale nakonec nezabránily schvalování vládních reformních zákonů ve zdravotnictví a sociálních věcech.
Původní plán
Poslanci měli původně v pátek schvalovat zvýšení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané v příštím roce. Hlasovat měli také o podobě zákona o digitální ekonomice, která má zajistit bezpečnější a průhlednější on-line prostředí.
Na závěrečné kolo čekala rovněž předloha o vyváženějším zastoupení žen nebo mužů ve vedení velkých společností.
