ČT

Obec architektů vybírala z 207 přihlášených prací padesátku projektů, které se poté ucházely o přízeň poroty. Vítězové si odnáší velkou modrou kostku navrženou Bohumilem Eliášem. Každá kostka je unikátem z rukou jeho syna, Bohumila Eliáše mladšího. Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku získala Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová. Hlavní cenu si letos odnesl projekt pražské Štvanické lávky autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Latinskoamerické i standardní tance, trojice porotců, dva moderátoři a deset tanečních párů. Česká televize začne z Výstaviště Praha už za necelé tři týdny živě vysílat třináctou řadu StarDance. Loňské finále, které ovládli Darija Pavlovičová a Dominik Vodička, si nenechaly ujít bezmála dva miliony lidí. Všechny dosavadní ročníky nabízí ke zhlédnutí exkluzivně iVysílání ČT. Diváci se i letos mohou těšit na benefiční díl pro Centrum Paraple, v pořadí již sedmý, a připravena je i soutěž s ČT edu. Finále StarDance letos připadne na 14. prosince. První soutěžní večer odvysílá ČT1 druhou říjnovou sobotu od 20:10.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh kritizovaly komerční televize.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Vláda Roberta Fica (Smer–SD) chystá výrazné změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Návrhy vzbudily ostrou kritiku jak na slovenské, tak české mediální scéně, nevole zní i z Bruselu. Podle stávajícího ředitele RTVS Ľuboše Machaje jsou změny účelové, vláda si chce vybrat nové vedení média. Generální ředitel ČT Jan Souček vidí jako největší problémy návrhu odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu a vznik programové rady, která bude počínání média pravidelně vyhodnocovat. Poslanec vládní SNS Roman Michelko v Událostech, komentářích popřel, že by si Ficův kabinet chtěl vytvořit státní médium a ujistil, že odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu nakonec v novele zákona nebude.

Česká televize v pondělí spouští další dvě verze regionálního zpravodajství. Půjde o vysílání pro jihozápadní část Čech a severovýchod Čech. Podle ředitele ČT Petra Dvořáka si lidé budou moci sami určit, na zprávy z jakého regionu se chtějí dívat.

Rozpad Československa na dva samostatné státy si vynutil změny nejen politickohospodářské, ale třeba i mediální. Výjimkou nebyla ani Československá televize, která se v tuzemsku přejmenovala na Českou televizi. Změny ve vysílání měli diváci na obrazovkách vidět už brzy. O tom, co je od 1. ledna 1993 čeká, je do té doby jediná celostátní televize podrobně informovala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru pro ČT poděkoval Čechům za pomoc na bojišti i mimo něj. Ukrajinci jsou si dle něj dobře vědomi, že Češi na podporu vybírají peníze a pořídili ukrajinské armádě tank. V rozhovoru s Michalem Kubalem hovořil o nadějích spojených s evropským summitem v Praze, popsal svoje pocity z války a nastínil podmínky pro jednání s Ruskem.

V rámci svého předvolebního vysílání ke komunálním volbám nabídne Česká televize debaty z Prahy, Brna a Ostravy a v předvečer voleb odvysílá na ČT1 a ČT24 také Superdebatu. Výsledky komunálních a prvního kola senátních voleb shrne Volební studio. Stejně jako v předchozích letech vydává ČT pravidla předvolebního a volebního vysílání.

Svědky tragických příběhů z války na Ukrajině se diváci díky práci novinářů České televize stali už mnohokrát. Podle zpravodaje Jana Šilhana, pro kterého byla válka na Ukrajině prvním setkáním s válečným prostředím, však role novináře nespočívá jen v přinášení informací. Ve vysílání Studia 6 mluvil o tom, jaké v něm zanechala dojmy návštěva země, která již téměř pět měsíců čelí ruské invazi.

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Po roce od ničivého tornáda, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko loni 24. června, má už většina obyvatel střechu nad hlavou. V Moravské Nové Vsi dokončují opravy kostela, děti se vrátily do opravených škol. Energetici ale například ještě nedokončili ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Obnova obcí potrvá podle starostů ještě minimálně pět let. Škody po tornádu dosáhly miliard korun, poničeno bylo na dvanáct set domů, šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.

Zákaz jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček dle předpisů Evropské unie je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci navrhli ve druhém čtení spíše dílčí změny vládní předlohy, která upravuje povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Dolní komora rozhodne o zákazu zřejmě na příští schůzi 14. června. Volba nových členů Rady České televize, kterou přerušily spory o její tajnost, proběhne o den později 15. června.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Sněmovní volební výbor, který má ve své působnosti sdělovací prostředky, doporučil sněmovně, aby neschválila výroční zprávu Rady České televize (ČT) o činnosti ČT za rok 2020. Výroční zprávy předkládá rada, nikoli přímo televize. Důvodem odmítavého postoje je nespojenost části výboru s konstatováním rady, že zastoupení představitelů hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně. Zástupce rady argumentoval tím, že rada vycházela z dat, která jí poskytla Česká televize. Dvojí neschválení výroční zprávy o činnosti by mohlo vést ke konci Rady ČT.

V hlavním zpravodajském pořadu nově vzniklé České televize vystoupil její prozatímní ředitel Ivo Mathé. Česká televize byla zřízena 1. ledna 1992 jako instituce již nikoliv státní, nýbrž veřejnoprávní, s cílem uchránit ji politických tlaků a zajistit tak její nestrannost a objektivitu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Rada České televize ve středu zvolila svým předsedou na příští dva roky mediálního odborníka Reného Kühna. Předchozímu předsedovi Janu Bednářovi vypršelo členství v radě. Devětačtyřicetiletý Kühn je členem rady od roku 2011 a opakovaně byl v minulosti jejím místopředsedou. Po celou svou profesní kariéru pracuje v marketingu a public relations. Působí rovněž jako externí poradce na ministerstvu kultury.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek projednávala výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize, v dlouhé debatě se jí o nich ale nepodařilo hlasovat. Opoziční strany mluví o nežádoucím tlaku na veřejnoprávní instituci a chtějí zprávy přijmout na mimořádné sněmovní schůzi, vládní ANO není proti.

Zpravodaj České televize Jakub Szántó, který donedávna působil na Blízkém východě, představil ve Studiu 6 novou knihu s názvem Za oponou války. Přibližuje v ní své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí.

Kulturní aktuality, recenze, názory tvůrců i kritiků, rozhovory a mnoho dalšího přináší nový pořad ArtZóna, který vzniká v režii Jakuba Skalického. Ten se v minulosti podílel na populárním a oceňovaném Paskvilu. První díl kulturního magazínu odvysílá ČT art už dnes – v úterý 9. ledna – od 20:20 hodin. Společně s televizním formátem vznikl také stejnojmenný webový portál.