ČT

Zhruba 1800 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu.

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2025 získaly reportérka Darja Stomatová z České televize (ČT) a komentátorka Kateřina Šafaříková ze Seznam Zpráv. Informovala o tom místopředsedkyně Společnosti Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová. Stomatová je válečnou a zahraniční reportérkou, Šafaříková se věnuje komentování evropské politiky. Obě převzaly ocenění v pondělí v Centru současného umění DOX v Praze.

Šéfredaktoři deseti českých médií vyzvali v otevřeném dopise ministerstvo zahraničních věcí, aby na své tiskové konference vpouštělo všechna média. Reagovali tak na úterní brífink ministra Petra Macinky (Motoristé), kterého se nemohli zúčastnit zástupci Deníku N. Šéfredaktoři to považují za nepřijatelné. Proti postupu ministerstva se ohradil i Syndikát novinářů. Macinka ve středu novinářům v Bruselu řekl, že ministerstvo určitě nebude zakazovat médiím chodit na tiskové konference resortu.

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Novým generálním ředitelem České televize Rada ČT zvolila obchodního ředitele Hynka Chudárka. Po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha dostal od šestnácti přítomných radních třináct hlasů. O výsledku volby informoval radní Ladislav Mrklas. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení ČT, jež chce Chudárek výrazně zredukovat.

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.

Pokud bude dohoda na bezpodmínečném příměří, je Ukrajina připravena na jakýkoli vyjednávací formát, Rusové se ale bojí přímého dialogu s Kyjevem, řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který interview poskytl společně s českou hlavou státu Petrem Pavlem. V rozhovoru, který vedli Darja Stomatová a Michal Kubal, ukrajinský prezident také mimo jiné zdůraznil, že česká muniční iniciativa je úspěšná.

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Obec architektů vybírala z 207 přihlášených prací padesátku projektů, které se poté ucházely o přízeň poroty. Vítězové si odnáší velkou modrou kostku navrženou Bohumilem Eliášem. Každá kostka je unikátem z rukou jeho syna, Bohumila Eliáše mladšího. Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku získala Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová. Hlavní cenu si letos odnesl projekt pražské Štvanické lávky autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Latinskoamerické i standardní tance, trojice porotců, dva moderátoři a deset tanečních párů. Česká televize začne z Výstaviště Praha už za necelé tři týdny živě vysílat třináctou řadu StarDance. Loňské finále, které ovládli Darija Pavlovičová a Dominik Vodička, si nenechaly ujít bezmála dva miliony lidí. Všechny dosavadní ročníky nabízí ke zhlédnutí exkluzivně iVysílání ČT. Diváci se i letos mohou těšit na benefiční díl pro Centrum Paraple, v pořadí již sedmý, a připravena je i soutěž s ČT edu. Finále StarDance letos připadne na 14. prosince. První soutěžní večer odvysílá ČT1 druhou říjnovou sobotu od 20:10.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh kritizovaly komerční televize.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Vláda Roberta Fica (Smer–SD) chystá výrazné změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Návrhy vzbudily ostrou kritiku jak na slovenské, tak české mediální scéně, nevole zní i z Bruselu. Podle stávajícího ředitele RTVS Ľuboše Machaje jsou změny účelové, vláda si chce vybrat nové vedení média. Generální ředitel ČT Jan Souček vidí jako největší problémy návrhu odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu a vznik programové rady, která bude počínání média pravidelně vyhodnocovat. Poslanec vládní SNS Roman Michelko v Událostech, komentářích popřel, že by si Ficův kabinet chtěl vytvořit státní médium a ujistil, že odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu nakonec v novele zákona nebude.

Česká televize v pondělí spouští další dvě verze regionálního zpravodajství. Půjde o vysílání pro jihozápadní část Čech a severovýchod Čech. Podle ředitele ČT Petra Dvořáka si lidé budou moci sami určit, na zprávy z jakého regionu se chtějí dívat.

Rozpad Československa na dva samostatné státy si vynutil změny nejen politickohospodářské, ale třeba i mediální. Výjimkou nebyla ani Československá televize, která se v tuzemsku přejmenovala na Českou televizi. Změny ve vysílání měli diváci na obrazovkách vidět už brzy. O tom, co je od 1. ledna 1993 čeká, je do té doby jediná celostátní televize podrobně informovala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru pro ČT poděkoval Čechům za pomoc na bojišti i mimo něj. Ukrajinci jsou si dle něj dobře vědomi, že Češi na podporu vybírají peníze a pořídili ukrajinské armádě tank. V rozhovoru s Michalem Kubalem hovořil o nadějích spojených s evropským summitem v Praze, popsal svoje pocity z války a nastínil podmínky pro jednání s Ruskem.

V rámci svého předvolebního vysílání ke komunálním volbám nabídne Česká televize debaty z Prahy, Brna a Ostravy a v předvečer voleb odvysílá na ČT1 a ČT24 také Superdebatu. Výsledky komunálních a prvního kola senátních voleb shrne Volební studio. Stejně jako v předchozích letech vydává ČT pravidla předvolebního a volebního vysílání.

Svědky tragických příběhů z války na Ukrajině se diváci díky práci novinářů České televize stali už mnohokrát. Podle zpravodaje Jana Šilhana, pro kterého byla válka na Ukrajině prvním setkáním s válečným prostředím, však role novináře nespočívá jen v přinášení informací. Ve vysílání Studia 6 mluvil o tom, jaké v něm zanechala dojmy návštěva země, která již téměř pět měsíců čelí ruské invazi.

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Po roce od ničivého tornáda, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko loni 24. června, má už většina obyvatel střechu nad hlavou. V Moravské Nové Vsi dokončují opravy kostela, děti se vrátily do opravených škol. Energetici ale například ještě nedokončili ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Obnova obcí potrvá podle starostů ještě minimálně pět let. Škody po tornádu dosáhly miliard korun, poničeno bylo na dvanáct set domů, šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.