Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
Děti se podle Bradáčové dopouštějí stále násilnějších trestných činů. „To ukazuje na radikalizaci, na nové formy motivů,“ řekla v Nedělní debatě po poledni nejvyšší státní zástupkyně. Odráží to podle ní radikalizaci celé společnosti, rodin, ale například i nedostatek péče o duševní zdraví.
„Je to multidisciplinární problém,“ je přesvědčená Bradáčová. Podle ní musí změnám ze strany ministerstva spravedlnosti předcházet opatření ze strany resortů školství či zdravotnictví. Nejvyšší státní zástupkyně už dříve uvedla, že případné snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných patnáct let musí jít ruku v ruce se změnou výchovných ústavů, jejich současný systém „není funkční“.
Debata o snížení hranice trestní odpovědnosti je podle Vávry legitimní „Ale je třeba si uvědomit, že my i dnes máme nástroje (...), které umožňují postihovat jednání dětí mladších patnácti let. A dokonce tam ani není spodní hranice,“ upozornil. Stávající systém má podle něj dva problémy. „Jednak je pomalejší než trestní řízení (...) a pak evidentně nemáme nástroje, kam umístit vysloveně nebezpečné děti, abychom tam s nimi dál pracovali,“ popsal Vávra.
Na nutnosti měnit a posílit systém práce s dětskou kriminalitou se shodl s Bradáčovou i dalšími diskutujícími. „Budeme muset investovat strukturálně, zejména do sociálních pracovníků,“ prohlásil Vávra.
S potřebou proměnit systém souhlasí i Tejc, který zároveň prosazuje snížení věkové hranice odpovědnosti pro vybrané trestné činy. „Za nejzávažnější násilné trestné činy, jako je vražda, má být ta osoba odpovědná už ve třinácti letech,“ řekl ministr. Připravovaný zákon, který má změnu zavést, chce předložit v lednu.
„Pokaždé, když si v klidu sedne odborná veřejnost, tak zjistí, že jádro pudla je jinde,“ komentovala téma Decroix s odkazem na nedávnou studii Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. „Dítě pod patnáct let je odpovědné za to, co dělá, jenom není trestně odpovědné. Dítě pod patnáct let dostane v uvozovkách trest, jenom se mu říká opatření (...) Víte, kde máme problém? Že nám nefungují ta opatření,“ nastínila svůj pohled na situaci exministryně spravedlnosti.
Jednání o mediálních poplatcích ve sněmovně
Hlavní část Nedělní debaty se věnovala zejména změně financování veřejnoprávních médií a způsobu projednávání této otázky v Poslanecké sněmovně. Účastníci diskuse se shodovali na tom, že emoce ve sněmovně jsou v poslední době vyhrocenější. Spor se mezi nimi vedl o to, zda koalice použila legitimní prostředky k protlačení návrhu zákona o zrušení poplatků za ČT a ČRo do druhého čtení. Koalice chce převést financování obou médií pod státní rozpočet.
„Poprvé jsme v situaci, kdy s opozicí není jednáno vůbec. Je to diktát většiny,“ prohlásila k dění v dolní komoře Decroix. „Pevné hlasování vymyslela současná opozice, když byla u vlády,“ kontroval Tejc. „Pevný čas na debatu byl devět hodin, vyšlo to na 4:36 hodin, což bylo nešťastné,“ dodal k času hlasování o návrhu na změnu financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.
Decroix zdůraznila, že takový způsob projednávání „není standardní“ a upozornila, že pevný čas byl koalicí stanoven rovnou, aniž by mu předcházely jakékoli obstrukce. Vesecká rychlé prosazování bodu naopak hájila. „Volby ukázaly, že voliči jsou skutečně nespokojení s tím, že je práce pomalá. Je potřeba rychleji prosazovat to, co svým voličům koalice slíbila. Proto se přistoupilo k tomuto postupu,“ deklarovala Vesecká.
Slova o ohrožení nezávislosti ČT a ČRo
„Pokud si kdokoli ten zákon přečte, tak musí vidět, že se mění pouze financování. Nemění se žádné pravomoci rady, nemění se žádné pravomoci vlády ve vztahu k televizi,“ osvětlil Tejc, proč se domnívá, že nedojde k ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií.
„Nikdo z těch, kdo vystoupil za koalici, ty obavy nevyvrátil,“ oponovala Decroix. Připomněla, že současně budou sníženy rozpočty ČT a ČRo. „Jsou zde jednoznačné námitky, že je to proti evropskému aktu o svobodě médií,“ dodala. Veřejnost se podle ní obává oprávněně i vzhledem k tomu, jak se někteří zástupci koalice vyjadřují vůči novinářům.
Později Tejc zpochybnil záběr služby, kterou mají ČT a ČRo poskytovat. „Je otázkou, jestli je potřebujeme v takové šíři, jako jsme potřebovali rozhlas v roce 1930 nebo veřejnoprávní televizi v roce 1993, než byly soukromé (televizní stanice), než byly sociální sítě,“ nadnesl v souvislosti s finančním zajištěním institucí. „Je to debata o tom, co se dá ušetřit,“ doplnil.
„Vy říkáte, že je pro vás legitimním politickým nástrojem ořezat rozpočet veřejnoprávních médií, protože je to přece otázka peněz a otázka rozpočtu,“ reagovala na jeho slova Decroix. Ministr se vymezil proti označení snížení financí pro ČT a ČRo za „ořezání“, ale zároveň zopakoval, že dle jeho názoru má Český rozhlas „příliš mnoho stanic“, i vzhledem k existenci sociálních sítí.
Podle Vesecké jde v této změně čistě o peníze. „Jde jenom o financování. A financování je otázkou možností státu a týká se to nejenom médií, týka se to justice, týká se to školství, celé veřejné sféry,“ prohlásila poslankyně. „Nejde o politické ovládnutí médií, v žádném případě,“ zdůraznila. Moderátor připomněl, že dosavadní systém poplatků státní rozpočet nijak nezatěžuje.
Předseda SPD Tomio Okamura v neděli v pořadu Partie televize CNN Prima News řekl, že peníze pro veřejnoprávní média chce vláda vzít z rozpočtových rezerv. Nepůjdou tak podle něj na úkor rozpočtového schodku.
