Zákon

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby pozval i zástupce opozice. Mělo by to tak podle něj být za předpokladu, že skupina nebude řešit pouze parametry nového systému financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale také možnost, zda současný systém poplatků financování není lepší.

Aplikace eDoklady funguje již více než dva roky. K pátku 17. dubna evidovala Digitální a informační agentura (DIA) téměř 975 tisíc uživatelů. Ti mohou mít díky aplikaci v telefonu digitální variantu občanského průkazu, kterým se mohou prokazovat na úřadech či ve školách, ale například také u voleb. V budoucnu eDoklady nahradí evropská digitální peněženka. Změny týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů by měla přinést i novela, kterou před nedávnem schválila vláda.

Obě komory parlamentu ve Velké Británii schválily zákon, který znemožní lidem mladším osmnácti let, tedy těm narozeným po 1. lednu 2009, koupit si normální i elektronické cigarety, takzvaná vapovací zařízení. Tento zákaz platí doživotně. Pro obchody tedy bude nelegální prodávat těmto osobám tabákové výrobky, píše britský veřejnoprávní server BBC.

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.

Poslanecká sněmovna v březnu v úvodním kole schválila předlohu, jejímž cílem je více chránit spotřebitele při sjednávání finančních služeb na dálku. Jednou z hlavních novinek bude takzvané tlačítko odstoupení od smlouvy. Nová pravidla by mohla začít platit už 19. června, na kdy kabinet navrhuje začátek účinnosti.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá změny v sociálněprávní ochraně dětí. Hodlá ustavit centrální úřad. Šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) si od něj slibuje sjednocení pravidel pro pracovníky napříč republikou. V současném režimu například sociální pracovníci i úřady rozhodují a jednají rozdílně. Ministr chce o změnách jednat na koaliční radě, ale i ve sněmovně. Návrh by mohl předložit ještě letos. Ustavení centrálního úřadu, se kterým by pracovníci konkrétní případy konzultovali, by mohlo mít podporu i u části opozice. Záležet bude na přesné podobě zákona.

Izraelský parlament schválil zákon, který zavádí trest smrti jako hlavní postih pro Palestince odsouzené za terorismus. Zákon, který prosazovaly krajně pravicové strany, silně kritizovaly lidskoprávní skupiny, evropské země i část izraelské politické scény. Podle agentur se očekává, že se legislativa dostane k nejvyššímu soudu, aby ji přezkoumal.

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.

Polsko bude čerpat prostředky na zbrojení z unijního nástroje SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon umožňující nízkoúrokové půjčky z programu využívat. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že Varšava bude muset použít jiné, složitější způsoby, které čerpání půjčky ze SAFE umožňují. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.