Zákon

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení kromě samotného služebního zákona také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoc prezidenta jmenovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Jiřikovského obžalovaného v kauze bitcoinového daru ministerstvu spravedlnosti. Jiřikovský se bránil proti postupu policie, která mu neumožnila nahlédnout do celého trestního spisu včetně materiálů z dřívějšího prověřování. Podle policie by to mohlo ohrozit současné trestní řízení. Podle ÚS byl postup strážců zákona v pořádku a stížnost proto odmítl, zjistila ČT z rozhodnutí zveřejněného na úřední desce.

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.

Od ledna platí v Česku novela zákona, která vedle trestnosti propagace nacismu, uzákoněné už v roce 1950, zmiňuje i propagaci komunismu, včetně jeho symbolů – srpu a kladiva. Obchod s předměty, jako například trička se Stalinem, hrníčky s Leninem, plakáty s nápisem Proletáři všech zemí spojte se, ale kvete dál, zejména na internetu. Prodejci označují své zboží jako sběratelské předměty. Pravomocně odsouzen zatím za propagaci komunismu nebyl nikdo, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.

Před pětatřiceti lety schválili poslanci Federálního shromáždění lustrační zákon. Měl zabránit, aby se do vysokých funkcí dostali bývalí příslušníci StB nebo Lidových milicí a vysocí funkcionáři komunistické strany. Zároveň vzbuzoval obavy z principu kolektivní viny či z věrohodnosti materiálů vedených StB. Z těchto důvodů zákon považoval za problematický i první porevoluční prezident Václav Havel. Objevovala se také falešná lustrační osvědčení. Norma měla platit pět let, platí ale dodnes.

Polské ministerstvo obrany připravuje návrh zákona, který má zajistit, že země bude plně připravena na válku, informoval deník Rzeczpospolita. Cílem je podle listu posílit obranyschopnost Polska. Zákon by měl zdokonalit systém velení obrany země a zlepšit připravenost státní správy na plnění úkolů ve stavu pohotovosti, tedy ještě před vyhlášením válečného stavu.

Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.

Pouze u každého dvoustého civilního sporu soudy nařizují setkání s mediátorem. Za posledních devět let to tak bylo jen u třinácti tisíc případů z celkových 2,5 milionu civilních sporů, vyplývá z dat ministerstva spravedlnosti. Ta přitom současně ukazují, že mediace končí úspěšně ve více než sedmdesáti procentech případů.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).

Americký prezident Donad Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.

Podle nové zprávy nedošlo v Irsku k omezení přístupu dětí k platformám sociálních médií, a to navzdory zákonným povinnostem, které vstoupily v platnost v červenci 2025 a jejichž cílem bylo tomuto jevu zabránit.

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.