Zákon

Sněmovna odsouhlasila změnu pravidel zaměstnávání státních úředníků. Podle vládních politiků usnadní jejich výměnu. Opozice varuje před politizací státní správy. „Současný zákon, který jsme nyní zrušili, byl už přebujelý, včetně různých metodik a podobně. A něco tak složitého a problematického už ani nejde ve své podstatě opravit,“ hájila v Událostech, komentářích změnu poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). Podle poslance Karla Dvořáka (STAN) změny reálné problémy státní správy neřeší. „Za mě to je jasný důkaz toho, že účelem není zlepšit fungování státní správy, ale zjednodušit současné vládě, aby se mohla lépe zbavovat lidí, kteří se jí nebudou hodit,“ uvedl Dvořák. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Čína má právo zasáhnout proti lidem mimo své hranice, kteří porušují její nový zákon o etnické jednotě. Píše to agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného úředníka z ministerstva spravedlnosti, podle něhož se jedná o legální a nezbytný krok, který je v souladu s mezinárodní praxí.

Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.

Kanada zakáže sociální sítě pro děti mladší šestnácti let a bude regulovat chatboty, vyplývá podle agentury Reuters ze zákona o digitální bezpečnosti, který ve středu představila kanadská vláda. Provozovatelům, kteří se jím nebudou řídit, hrozí vysoké pokuty. Kanada ke kroku přistoupila několik měsíců poté, co sociální média pro mladé lidi zakázala jako první země na světě Austrálie.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) připravil návrh zákona, který by významně rozšiřoval jeho pravomoci. Umožňoval by mu získávat důvěrné statistické údaje, prolomil by mlčenlivost finančních úřadů vůči němu, a dokonce by ÚOHS mohl vyžadovat údaje o pohybu mobilních telefonů. Posledního zmíněného nároku, který odbor kompatibility Úřadu vlády ČR označil za neslučitelný s právem EU, se ÚOHS po kritice vzdal. V čele úřadu s rozsáhlými pravomocemi a relativně nízkou mírou kontroly stojí od roku 2020 Petr Mlsna. Ten se v minulosti pokoušel ovlivnit skrze soukromé zprávy připomínkové řízení zákona, který měl oslabit jeho silnou pozici v rámci úřadu. Podrobnostem návrhu zákona z pera ÚOHS, postojům politických lídrů vůči němu a minulosti i budoucnosti úřadu se věnoval v pořadu Reportéři ČT Michael Fiala.

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.

Maďarská policie v pátek uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod hrdosti plánovaný v Budapešti na příští měsíc. Informuje o tom agentura AFP, podle které jde o obrat oproti loňsku, kdy byla tato akce na podporu komunity LGBTQ+ z iniciativy vlády tehdejšího národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána oficiálně zakázaná.

Bolivijský prezident Rodrigo Paz podepsal zákon, který usnadňuje nasazení armády proti demonstracím a vyhlášení mimořádného stavu. Uvádí to agentury Reuters a EFE. Město La Paz, v němž sídlí část vládních institucí, již několik týdnů čelí blokádám a demonstracím proti ekonomickým opatřením vlády, protestující požadují odvolání Pazova kabinetu.

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Klempíř to řekl v debatě televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle exministra kultury a poslance Martina Baxy (ODS) je navržená norma paskvil a opozice bude jejímu přijetí vehementně bránit. K návrhu se sešlo na tři stovky připomínek, ministerstva předloze vytkla nejasnosti či legislativní chyby.