Zákon

Vleklý korupční proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozděluje izraelskou společnost. Podle expertů by prezidentská milost, o níž Netanjahu požádal, bez předchozího odsouzení či přiznání viny byla nejspíš napadena u nejvyššího soudu a vyvolala protesty. Podle průzkumů si většina Izraelců předběžné omilostnění Netanjahua bez jeho rezignace nepřeje. Židovský stát čekají příští rok volby a premiérovi hrozí až deset let vězení.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců přehlasoval veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválil zákon o zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Od ledna tento úřad podle schválené normy nahradí nová instituce, jejíž vedení dosadí vládní koalice.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Od začátku ledna 2026 bude nově možné trestat podporu a propagaci komunismu. Hrozit za ni bude jeden až pět let vězení. Novelizovaný trestní zákon totiž komunismus výslovně uvádí vedle nacismu jako hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Bude to poprvé od roku 1989, kdy trestní zákon takto konkrétní zmínku o komunismu obsahuje. Pořad Reportéři ČT sledoval, na koho a jak nové znění legislativy může dopadnout.

Odpalovat petardy a rachejtle bude během letošních oslav Mikuláše nebo konce roku více omezené než v minulých letech. Novela zákona se snaží chránit domácí i divoká zvířata, ale také komfort lidí tím, že tuto zábavu vykazuje do míst, kde má méně škodit či rušit.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

Slovenská vláda navrhla zrušit současný úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho novou institucí. Tu by mohla vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) personálně ovládnout. Vyplývá to z návrhu zákona, který kabinet schválil na své mimořádné schůzi. Opozice označila předlohu za skandální.

Neotřelým způsobem chce Centrum Locika přitáhnout pozornost k dětem, které zažívají násilí ve vztazích s blízkými. Zorganizovalo proto takzvanou Bubnovačku, do níž se zapojily desítky škol a která získala i záštitu prezidenta Petra Pavla. Organizátoři chtějí podpořit společenskou diskuzi, protože týrané děti jsou často podle Lociky neviditelné. Přitom jen v loňském roce řešili sociální pracovníci 10 155 případů týrání, zneužívání a zanedbávání. Centrum také vydalo knihu Laskavé rodičovství, aby rodičům pomohlo zvládat náročné situace. Tělesné a ponižující tresty jsou už nepřijatelné i podle tuzemského práva. Novela občanského zákoníku nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Za její porušení ale nehrozí sankce. Podle odborníků jde spíš o vyjádření postoje společnosti k jakémukoli násilí na dětech.

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Podle agentury AP ustoupil šéf Bílého domu tlaku. Zákon v úterý jednoznačně schválily také americká Sněmovna reprezentantů a Senát.

Nová minisérie České televize, platformy Vize 0 a agentury GEN nazvaná „Na silnici jako doma“ má přispět k větší bezpečnosti na českých silnicích a zároveň pobavit. Desetidílný seriál sleduje běžné dopravní prohřešky pohledem jedné rodiny a ty nejčastější s humorem analyzuje. Většina řidičů pravidla neporušuje, výjimky ale vyčnívají. Až za čtyřicet procent smrtelných nehod může agresivita. I proto se jí věnuje hned několik dílů edukativního pořadu, který se na obrazovkách objeví už příští týden. Pomoci zlepšit bezpečnost by ale mohly také úpravy legislativy. Odborníci i policie usilují mimo jiné o to, aby se úmyslné agresivní chování za volantem v některých případech řešilo jako trestný čin. Právě kvůli změně trestního zákona už vznikla i pracovní skupina.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) se chce všemi právními prostředky bránit pokutě v přepočtu skoro tří milionů korun a následné exekuci. Do potíží se dostal poté, co čtvrt roku nereagoval na soudní výzvu v elektronické schránce. Šutaj Eštok namítl, že ji kvůli pracovní vytíženosti nevyužívá. Chce podniknout všechny právní kroky, aby rozhodnutí soudu zvrátil.

Lidé si 17. listopadu budou moci nakoupit i ve větších obchodech. I když provozovny nad dvě stě metrů čtverečních musí ze zákona zůstat během některých státních svátků zavřené, tak Den boje za svobodu a demokracii mezi ně nepatří.

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Prezident Petr Pavel udělil dvě milosti, svoji ústavní pravomoc využil popáté za více než dva a půl roku ve funkci, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Zbytek trestu odnětí svobody prominul šestasedmdesátileté ženě, která se po naléhání svého vnuka podílela na posílání zásilek obsahujících zakázané látky do vězení. Milost udělil také třiadvacetileté ženě, která v tanečním klubu poskytla kamarádce drogu extázi, v důsledku čehož druhý den kamarádka zemřela. Látku si odsouzená také sama vzala.

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje změnit stavební zákon a zavést prvky centralizované stavební správy. Legislativu bude chtít schválit ve zrychleném řízení, uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Již dříve sdělil, že se navrátí k podobě návrhu z roku 2021, jenž zřizoval například Nejvyšší stavební úřad.

Prvního listopadu letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do českého právního řádu zavádí mimo jiné změny dané evropskou směrnicí NIS2. Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) je hlavním cílem nastavit alespoň základní míru zabezpečení v organizacích, které poskytují služby v ekonomicky, bezpečnostně či společensky významných odvětvích. Nová norma se má dotknout tisíců firem, úřadů a organizací.

Vznik Československa se připravoval už dlouho před říjnem 1918 – doma i v zahraničí. Nový stát potřeboval také nové zákony, a tak je jeho založení spojeno s něčím, co by bylo dnes možná označováno za malou legislativní smršť. Prvním zákonem vznikajícího státu se stala slova na obyčejném malém papíru s pěti odstavci. Ten se stal zákonem díky pěti podpisům představitelů Národního výboru a vznikl v noci ze 27. na 28. října v bytě Aloise Rašína v Žitné ulici.

Zbourat celé východní křídlo Bílého domu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi umožnila výjimka v zákoně o ochraně národních historických památek. Federální úřady jsou podle tohoto zákona povinny přezkoumat dopad všech stavebních projektů prováděných v historických nemovitostech, což zahrnuje i získání podnětů od veřejnosti. Jeden ze článků zákona však z tohoto procesu vyjímá Bílý dům, Kapitol, ve kterém sídlí americký Kongres, a budovu Nejvyššího soudu USA, informoval web stanice BBC.

Francouzská energetická společnost TotalEnergies klamala spotřebitele reklamní kampaní, která porušila zákon o takzvaném greenwashingu. Rozhodl o tom tamní občanskoprávní soud, a to v prvním rozsudku podle daného zákona. TotalEnergies v kampani v roce 2021 zobrazovala převážně větrné a solární elektrárny a tvrdila, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální. To bylo podle soudu zavádějící.

Ponižující zacházení s dětmi v ústavní péči zjistil v několika dětských domovech a výchovných ústavech zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm. Šlo o facky, klečení u zdi či výhrůžky. V některých případech podal Schorm trestní oznámení na zaměstnance ústavů.

Uruguayský senát v noci na čtvrtek SELČ schválil zákon, který v zemi legalizuje eutanazii. Napsala to agentura AP. Jde tak o první zemi v převážně katolické Latinské Americe, která eutanazii povolila s pomocí legislativy. Kolumbie a Ekvádor tak učinily na základě soudních rozhodnutí, naopak Chile se podobný zákon snaží prosadit už několik měsíců.