Polsko zákazem potratů porušilo úmluvu o lidských právech

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Soud jednomyslně rozhodl, že v jejím případě došlo k porušení osmého článku Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zahrnuje právo na respektování soukromého a rodinného života. Informovala o tom polská tisková agentura PAP.

Štrasburský soud svým rozsudkem reaguje na stížnost, kterou k ECHR podala žena z Krakova poté, co polský ústavní soud v říjnu 2020 vydal přelomové rozhodnutí, jímž za protiústavní označil zákon umožňující potraty plodů s vrozenou vadou. Umělé přerušení těhotenství tak v Polsku zůstalo legální pouze v případě ohrožení života matky nebo početí v důsledku znásilnění či incestu.

Žena byla podle své stížnosti v době rozhodnutí ústavního soudu v 15. týdnu těhotenství. Lékařské testy odhalily závažné abnormality plodu, žena se proto rozhodla podstoupit potrat, kvůli kterému odcestovala až na soukromou kliniku do Nizozemska. Vedle článku 8 byl podle její stížnosti porušen také článek 3, který zakazuje mučení a nelidské či ponižující zacházení.

Polsko musí ženě zaplatit 16 tisíc eur

ECHR potvrdil stížnost ženy pouze v případě článku 8, když shledal, že polská omezení v oblasti potratů zasahují do jejích práv. Polský ústavní soud navíc své rozhodnutí o potratech z 22. října 2020 publikoval až koncem ledna 2021, což podle štrasburského soudu vedlo ke značné právní nejistotě v této oblasti. ECHR současně rozhodl, že Polsko má poškozené zaplatit náhrady 1495 eur (36 160 korun) za majetkovou újmu a 15 tisíc eur (363 tisíc korun) za nemajetkovou újmu.

Polské zákony o potratech, které patří k nejpřísnějším v Evropě, vyvolaly širokou kritiku ze strany mezinárodních organizací včetně Evropské unie a Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), podle nichž taková politika ohrožuje životy a zdraví žen.

ECHR, který není orgánem Evropské unie, rozhoduje o stížnostech jednotlivců nebo států týkajících se porušení občanských a lidských práv a politických práv stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina letouny L-159 potřebuje i k boji proti dronům, uvedl Zelenskyj

Prosba o letouny L-159 trvá, uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že je Ukrajina potřebuje. Kyjev by je podle něj využil mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, tamní armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident. Zelenskyj soudí, že Ukrajina by se mohla příští rok stát členem Evropské unie. Požadavek je podle něj součástí mírového plánu.
12:59Aktualizovánopřed 37 mminutami

Trump nominoval do čela Fedu Kevina Warshe

Novým šéfem americké centrální banky (Fed) se zřejmě stane pětapadesátiletý Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident USA Donald Trump. Warsh už dříve působil v Radě guvernérů Fedu, v čele instituce nahradí dvaasedmdesátiletého Jeroma Powella, kterému končí mandát v květnu. Nominaci ale ještě bude muset potvrdit Senát.
13:13Aktualizovánopřed 50 mminutami

Když přestanete vy, tak my také, vzkázal Zelenskyj Moskvě k útokům na energetiku

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kurdové se podle nové dohody s Damaškem začlení do syrské armády

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.
10:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čeští řidiči loni spáchali za hranicemi na 490 tisíc přestupků

Ministerstvo dopravy loni obdrželo 489 408 žádostí o údaje řidičů, kteří se v zahraničí dopustili přestupku, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí dorazila z Německa. Policisté tam zachytili přes 213 tisíc provinění, tedy víc než 43 procent z celkového počtu. Řidiči nejčastěji překračují maximální povolenou rychlost, za což mohou v Německu dostat pokutu v řádu stovek eur. Více než 124 tisíc dotazů přišlo z Rakouska. Od zbylých dvou českých „sousedů“ pak mnohem méně – necelých třináct tisíc z Polska a jen pětistovka ze Slovenska.
před 2 hhodinami

Venezuela schválila zákon o privatizaci ropného sektoru. USA uvolňují sankce

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce řešili současnou refeudalizaci

Lednový díl Fokusu Václava Moravce se věnoval veřejné a státní sféře a jejich podléhání soukromým zájmům. Jak oligarchové v současnosti pronikají do politiky, zda to lze korigovat a jak se proměňuje demokracie, debatovali bývalý premiér a exguvernér ČNB Jiří Rusnok, bývalý poslanec a exčlen KSČM Jiří Dolejš, sociolog Ondřej Lánský, investor Ondřej Jonáš, ekonomický antropolog Martin Tremčinský a politolog Jiří Pehe.
před 8 hhodinami

Trump pohrozil cly na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Podle tiskových agentur tak Washington stupňuje svou kampaň proti Havaně, vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za „snahu o genocidu kubánského lidu“.
před 8 hhodinami
Načítání...