Polsko zákazem potratů porušilo úmluvu o lidských právech

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Soud jednomyslně rozhodl, že v jejím případě došlo k porušení osmého článku Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zahrnuje právo na respektování soukromého a rodinného života. Informovala o tom polská tisková agentura PAP.

Štrasburský soud svým rozsudkem reaguje na stížnost, kterou k ECHR podala žena z Krakova poté, co polský ústavní soud v říjnu 2020 vydal přelomové rozhodnutí, jímž za protiústavní označil zákon umožňující potraty plodů s vrozenou vadou. Umělé přerušení těhotenství tak v Polsku zůstalo legální pouze v případě ohrožení života matky nebo početí v důsledku znásilnění či incestu.

Žena byla podle své stížnosti v době rozhodnutí ústavního soudu v 15. týdnu těhotenství. Lékařské testy odhalily závažné abnormality plodu, žena se proto rozhodla podstoupit potrat, kvůli kterému odcestovala až na soukromou kliniku do Nizozemska. Vedle článku 8 byl podle její stížnosti porušen také článek 3, který zakazuje mučení a nelidské či ponižující zacházení.

Polsko musí ženě zaplatit 16 tisíc eur

ECHR potvrdil stížnost ženy pouze v případě článku 8, když shledal, že polská omezení v oblasti potratů zasahují do jejích práv. Polský ústavní soud navíc své rozhodnutí o potratech z 22. října 2020 publikoval až koncem ledna 2021, což podle štrasburského soudu vedlo ke značné právní nejistotě v této oblasti. ECHR současně rozhodl, že Polsko má poškozené zaplatit náhrady 1495 eur (36 160 korun) za majetkovou újmu a 15 tisíc eur (363 tisíc korun) za nemajetkovou újmu.

Polské zákony o potratech, které patří k nejpřísnějším v Evropě, vyvolaly širokou kritiku ze strany mezinárodních organizací včetně Evropské unie a Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), podle nichž taková politika ohrožuje životy a zdraví žen.

ECHR, který není orgánem Evropské unie, rozhoduje o stížnostech jednotlivců nebo států týkajících se porušení občanských a lidských práv a politických práv stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 1 hhodinou

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 2 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 5 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 8 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 12 hhodinami
Načítání...