Potrat

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

V Americe podle nově zveřejněné studie stoupá počet potratů. Platí to i pro většinu států, které po zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství před dvěma lety zavedly jejich zákaz. Jde přitom o klíčové téma kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Tento týden chce na volebních mítincích zdůraznit, že pokud vyhraje, bude navrácení těchto zdravotních práv její prioritou. Naopak republikánský exprezident Donald Trump je proti.

V polské vládě propukla krize. V Sejmu totiž koaliční lidovci hlasovali společně s opozicí proti liberalizaci potratů, o kterou usiluje zbytek stran tvořících kabinet premiéra Donalda Tuska. Nejnovější spor může podle některých politologů vést i k odchodu menšího koaličního partnera z vlády. Samotní politici ale takový scénář vylučují.

Přísnější protipotratová politika, silnější pozice prezidenta nebo zákaz pornografie. Jen několik bodů, s nimiž počítá Projekt 2025. Vytvořil jej think-tank Heritage Foundation, který má velmi blízko k Republikánské straně. Americká média se v současnosti přou o to, nakolik je dokument závazný, případně jestli by jej republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump uvedl do praxe. Průzkumy nyní favorizují spíše exprezidenta – i kvůli věku obhájce úřadu Joea Bidena.

Už dva roky neplatí ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Tamní Nejvyšší soud svým rozhodnutím nechal regulaci na rozhodnutí jednotlivých federálních států. Právě toto téma rezonuje v předvolební kampani prezidentských voleb, které USA čekají na podzim. Někteří členové Republikánské strany žádají další omezení. V americkém Senátu tento měsíc nepodpořili také zákon zaručující přístup k antikoncepci.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Most Legií v centru Prahy zablokovali po sobotní třetí hodině odpoledne odpůrci Pochodu pro život, který zorganizovalo Hnutí pro život. Přes výzvy policie a kordon těžkooděnců si část z nich sedla na silnici a skandovala hesla. Pochod tak na most nemohl vejít a po policejních manévrech upravil trasu přes vedlejší Jiráskův most. Policie pak části aktivistů z mostu Legií neumožnila do rozpuštění pochodu odchod. Pět lidí policie zajistila pro neuposlechnutí výzvy. Pochod pro život účastníci ukončili na Václavském náměstí kolem 16:30.

Procesy na klinice pražské Fakultní nemocnice Bulovka, kde minulý týden v pondělí došlo k záměně pacientek, v jejímž důsledku jedna z nich potratila, jsou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nastaveny správně. Pochybení považuje za lidskou chybu. O míře zavinění jednotlivců musí podle něj rozhodnout policie.

Záměnu pacientek v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, kvůli které jedna z žen potratila, kriminalisté vyšetřují pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti. Na sociální síti X to uvedla policie. Oznámila také, že ji během pátku kontaktoval právní zástupce jedné z pacientek. Zdravotníci v nemocnici Bulovka ženy zaměnili v pondělí. Televize CNN Prima News ve čtvrtek uvedla, že obě ženy byly cizinky, které trvale žijí v Česku.

V pražské Fakultní nemocnici Bulovka v pondělí kvůli záměně pacientek potratila zdravá těhotná žena, která přišla na běžnou kontrolu. Podle informací CNN Prima News byly obě ženy cizinky, které trvale žijí v Česku. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že událost považuje za neomluvitelné selhání lidského faktoru. Nemocnice se rodině omluvila a je připravena poskytnout pacientce odškodnění, viníci už byli postaveni mimo službu. Případem se začala zabývat i pražská policie.

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Americký exprezident Donald Trump, který se chce po čtyřech letech vrátit do Bílého domu, dává v rozhovorech s poradci a spojenci najevo, že by podpořil federální zákaz potratů od 16. týdne těhotenství. Uvádí to deník The New York Times s odvoláním na dva informované zdroje. Uvedená myšlenka představuje výrazně mírnější přístup oproti opatřením republikánů v řadě amerických států.

Floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá ambasadorka USA při OSN Nikki Haleyová se střetli v debatě jen několik dní před začátkem republikánských primárek. Opakovaně se osočovali ze lhaní a uráželi se ve snaze zaujmout jako alternativa k favoritovi hlasování Donaldu Trumpovi. Ten se debaty opět neúčastnil.

Soudkyně v americkém státě Texas navzdory místním tvrdým restrikcím povolila potrat, o který požádala žena, jejíž plod má podle lékařů mizivou šanci na přežití. Americká média to označují za přelomový moment. Jde zřejmě o jeden z prvních případů, kdy těhotná požádala o soudem povolenou interrupci kvůli zákazům, které umožnilo zavádět loňské rozhodnutí nejvyššího soudu Spojených států.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Republikánům v Ohiu se nepodařilo ztížit podmínky pro změnu tamní ústavy. Voliči odmítli návrh, aby změny základního zákona muselo v referendu schválit alespoň šedesát procent voličů, uvedla stanice CNN. Republikáni se snažili ztížit podmínky před listopadovým referendem, v němž budou lidé v Ohiu rozhodovat o tom, zda bude v ústavě státu zakotveno právo na potrat.

V Polsku se ve středu konaly demonstrace, jejichž účastníci podporovali právo žen na interrupci. Demonstranti kritizovali vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) kvůli několika úmrtím matek v nemocnicích, ke kterým došlo po zpřísnění protipotratového zákona. V některých případech lékaři odmítli ukončit těhotenství kvůli pokračujícímu srdečnímu tepu plodu, přestože ženy byly ve vážném nebezpečí. Shromáždění se uskutečnila ve Varšavě, Vratislavi, Katovicích i v mnoha dalších městech, uvedla televize TVN 24.

Zákonodárci v americkém státě Jižní Karolína v úterý schválili zákaz potratů od okamžiku, kdy je možné zachytit srdeční aktivitu plodu, tedy zhruba po šestém týdnu těhotenství. Návrh byl poslán ke schválení guvernérovi Henrymu McMasterovi, který již dříve slíbil, že ho podepíše. Potraty nyní zakazují nebo je výrazně omezují zákony ve většině států amerického Jihu. Jedním z posledních států v oblasti s poměrně vstřícným přístupem k potratům je Virginie, podotkla agentura AP.

Republikány ovládaný zákonodárný sbor v Severní Karolíně schválil návrh zákona, který zpřísňuje pravidla potratů v tomto americkém státě. Interrupci bude napříště možné provádět pouze do 12. týdne těhotenství, dosud to bylo do 20. týdne. Informovala o tom agentura Reuters.

Nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti registraci potratových pilulek, a tudíž i možnost jejich používání na území USA. Vyhověl tak podání americké vlády a farmaceutické firmy Danco Laboratories proti rozhodnutí nižšího soudu v Texasu, které pozastavilo registraci tohoto přípravku a v podstatě znemožnilo jeho používání na celém území země, píše agentura AP. Rozhodnutí nejvyššího soudu přivítal prezident Joe Biden.

Americký nejvyšší soud dočasně ponechal v platnosti federální pravidla pro používání potratové pilulky mifepriston. Nyní si dává čas na důkladnější zvážení dalších kroků. O zásah v případu potratové pilulky žádaly soud americká administrativa i výrobce léků. Reagovaly tak na rozhodnutí nižšího soudu, který prodej pilulky v podstatě zakázal.

Floridský zákonodárný sbor, který ovládají republikáni, odsouhlasil zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Informuje o tom agentura AP. Návrh má podporu i guvernéra Rona DeSantise, který se podle médií připravuje na kandidaturu v prezidentských volbách příští rok. Bílý dům rozhodnutí floridských politiků ostře kritizoval.

Okresní soud v americkém Texasu zahájil slyšení ve věci zákazu prodeje interrupční pilulky. Požaduje ho místní protipotratová organizace. Pře zapadá do celoamerické kontroverze kolem rozhodnutí lékárenského megařetězce stáhnout tento prášek z prodeje úplně. Manažeři se obávají žalob v 21 státech, kde republikánští prokurátoři hrozí žalobami. Ke změně došlo po loňském zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství.