Potrat

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Uruguayský senát v noci na čtvrtek SELČ schválil zákon, který v zemi legalizuje eutanazii. Napsala to agentura AP. Jde tak o první zemi v převážně katolické Latinské Americe, která eutanazii povolila s pomocí legislativy. Kolumbie a Ekvádor tak učinily na základě soudních rozhodnutí, naopak Chile se podobný zákon snaží prosadit už několik měsíců.

Zákonodárci v Texasu schválili návrh zákona, který umožní žalovat výrobce, poskytovatele a distributory potratových pilulek z jiných amerických států. Texas je prvním státem USA, který podobně zakročil proti nejběžnější metodě umělého ukončení těhotenství ve státech. Příznivci zákona jej označují za klíčový nástroj k vynucování zákazu potratů a ochraně žen a nenarozených dětí. Podle odpůrců se jedná o snahu zastrašovat poskytovatele interrupcí, kteří ve svých státech dodržují zákony.

Dítě během těhotenství nebo krátce po porodu ztratila každá čtvrtá žena v Česku. Jenomže rodiče i jejich blízcí bývají často osamocení a chybí jim během těžkého životního období pomoc. Nejen na to upozorňuje organizace Dítě v srdci, která rozšiřuje své služby pomoci.

Spojené státy nechají ve Francii spálit antikoncepci v hodnotě 9,7 milionu dolarů (asi 203,6 milionu korun) původně určenou pro chudé země poté, co prezident Donald Trump rozhodl přerušit americkou zahraniční pomoc, informovala agentura Reuters.

Úterní volby do Nejvyššího soudu státu Wisconsin budí v USA nebývalé emoce. Demokraté a republikáni nalili do kampaně rekordní částky, aby podpořili kandidáty, kteří mohou rozhodovat o klíčových tématech jako potraty, volební pravidla či přerozdělení obvodů v Kongresu. Místní obyvatelé mají obavy ze zpolitizování justice. Kritika míří hlavně na kampaň miliardáře Elona Muska. Demokraté z klání udělali de facto referendum o něm a politice prezidenta Donalda Trumpa.

Policie ukončila prověřování v případu záměny pacientek v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, kvůli které jedna z žen potratila. Ve věci nikoho neobvinila, sdělila pražská policejní mluvčí Eva Kropáčová. Kriminalisté se kauzou zabývali kvůli podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti. Nemocnice se s pacientkou, které tamní zdravotníci loni v březnu nedopatřením provedli potrat, mimosoudně dohodla.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a tamní demokraté slíbili vyčlenit 25 milionů dolarů (597 milionů korun) z rozpočtu státu na soudní výlohy, které vzniknou případnými spory s nastupující administrativou zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Cílem kalifornských demokratů je zachovat státní politiku ochrany klimatu, občanských práv, imigrace a přístupu k potratům.

Příběh ženy, která čelí rozhodnutí, zda si nechá ještě nenarozené dítě s Downovým syndromem. O tom je nový film Tanec s medvědem, jenž natáčí režisérka Jitka Rudolfová v koprodukci České televize. Do hlavních rolí obsadila Pavlu Gajdošíkovou a Kryštofa Hádka.

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

V Americe podle nově zveřejněné studie stoupá počet potratů. Platí to i pro většinu států, které po zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství před dvěma lety zavedly jejich zákaz. Jde přitom o klíčové téma kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Tento týden chce na volebních mítincích zdůraznit, že pokud vyhraje, bude navrácení těchto zdravotních práv její prioritou. Naopak republikánský exprezident Donald Trump je proti.

V polské vládě propukla krize. V Sejmu totiž koaliční lidovci hlasovali společně s opozicí proti liberalizaci potratů, o kterou usiluje zbytek stran tvořících kabinet premiéra Donalda Tuska. Nejnovější spor může podle některých politologů vést i k odchodu menšího koaličního partnera z vlády. Samotní politici ale takový scénář vylučují.

Přísnější protipotratová politika, silnější pozice prezidenta nebo zákaz pornografie. Jen několik bodů, s nimiž počítá Projekt 2025. Vytvořil jej think-tank Heritage Foundation, který má velmi blízko k Republikánské straně. Americká média se v současnosti přou o to, nakolik je dokument závazný, případně jestli by jej republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump uvedl do praxe. Průzkumy nyní favorizují spíše exprezidenta – i kvůli věku obhájce úřadu Joea Bidena.

Už dva roky neplatí ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Tamní Nejvyšší soud svým rozhodnutím nechal regulaci na rozhodnutí jednotlivých federálních států. Právě toto téma rezonuje v předvolební kampani prezidentských voleb, které USA čekají na podzim. Někteří členové Republikánské strany žádají další omezení. V americkém Senátu tento měsíc nepodpořili také zákon zaručující přístup k antikoncepci.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Most Legií v centru Prahy zablokovali po sobotní třetí hodině odpoledne odpůrci Pochodu pro život, který zorganizovalo Hnutí pro život. Přes výzvy policie a kordon těžkooděnců si část z nich sedla na silnici a skandovala hesla. Pochod tak na most nemohl vejít a po policejních manévrech upravil trasu přes vedlejší Jiráskův most. Policie pak části aktivistů z mostu Legií neumožnila do rozpuštění pochodu odchod. Pět lidí policie zajistila pro neuposlechnutí výzvy. Pochod pro život účastníci ukončili na Václavském náměstí kolem 16:30.

Procesy na klinice pražské Fakultní nemocnice Bulovka, kde minulý týden v pondělí došlo k záměně pacientek, v jejímž důsledku jedna z nich potratila, jsou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nastaveny správně. Pochybení považuje za lidskou chybu. O míře zavinění jednotlivců musí podle něj rozhodnout policie.

Záměnu pacientek v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, kvůli které jedna z žen potratila, kriminalisté vyšetřují pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti. Na sociální síti X to uvedla policie. Oznámila také, že ji během pátku kontaktoval právní zástupce jedné z pacientek. Zdravotníci v nemocnici Bulovka ženy zaměnili v pondělí. Televize CNN Prima News ve čtvrtek uvedla, že obě ženy byly cizinky, které trvale žijí v Česku.

V pražské Fakultní nemocnici Bulovka v pondělí kvůli záměně pacientek potratila zdravá těhotná žena, která přišla na běžnou kontrolu. Podle informací CNN Prima News byly obě ženy cizinky, které trvale žijí v Česku. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že událost považuje za neomluvitelné selhání lidského faktoru. Nemocnice se rodině omluvila a je připravena poskytnout pacientce odškodnění, viníci už byli postaveni mimo službu. Případem se začala zabývat i pražská policie.

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Americký exprezident Donald Trump, který se chce po čtyřech letech vrátit do Bílého domu, dává v rozhovorech s poradci a spojenci najevo, že by podpořil federální zákaz potratů od 16. týdne těhotenství. Uvádí to deník The New York Times s odvoláním na dva informované zdroje. Uvedená myšlenka představuje výrazně mírnější přístup oproti opatřením republikánů v řadě amerických států.

Floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá ambasadorka USA při OSN Nikki Haleyová se střetli v debatě jen několik dní před začátkem republikánských primárek. Opakovaně se osočovali ze lhaní a uráželi se ve snaze zaujmout jako alternativa k favoritovi hlasování Donaldu Trumpovi. Ten se debaty opět neúčastnil.

Soudkyně v americkém státě Texas navzdory místním tvrdým restrikcím povolila potrat, o který požádala žena, jejíž plod má podle lékařů mizivou šanci na přežití. Americká média to označují za přelomový moment. Jde zřejmě o jeden z prvních případů, kdy těhotná požádala o soudem povolenou interrupci kvůli zákazům, které umožnilo zavádět loňské rozhodnutí nejvyššího soudu Spojených států.