V Praze se protestovalo proti potratům i za práva žen

Nahrávám video

Prahou v sobotu odpoledne procházel Pochod pro život, který organizovali odpůrci potratů z Hnutí pro život. Na několika místech došlo k verbálním střetům mezi účastníky pochodu a kritiky jejich názorů. Policisté zadrželi pět lidí, kteří při blokádách průvodu neuposlechli jejich výzvy. Vážnější střety neřešili. Dopoledne se rovněž v Praze uskutečnila akce Praha je feministická, mimo jiné na podporu rozhodování žen o jejich těle, a tedy i o svobodě rozhodnout se o potratu v případě nechtěného těhotenství.

Protest Praha je feministická začal za dohledu police na náměstí Republiky po jedenácté hodině dopolední. Byl pokojný formou karnevalu, neboť karneval je podle organizátorů místem, kde je chování vytržené z každodenního řádu a umožňuje svobodu. Organizátoři shromáždění ukončili zhruba v půl jedné, tedy v době, kdy z Hradčanského náměstí vyšel Pochod pro život. Účastníci akce se poté začali rozcházet.

Hnutí pro život chce podle řečníků vzít lidem svobodný přístup k základní zdravotní péči, k možnosti podstoupit potrat. Organizátoři protestu Praha je feministická uznávají, že nějaké procento žen podstupuje interrupce z finančních důvodů, ale pokud by organizátoři Pochodu pro život chtěli tuto problematiku skutečně řešit, měli by se zabývat spravedlivým přerozdělováním peněz, míní.

Demonstrace na podporu ženských a obecně lidských práv nazvaná Praha je feministická!, 11. dubna 2026, Praha
Zdroj: ČTK/Vít Šimánek

Někteří účastníci mávali drátěným ramínkem, jiní měli obrázek ramínka na tričkách nebo cedulích. Ramínko na šaty je totiž symbolem ilegálních a neodborně vedených potratů, které ženy podstupují, když nemají legální přístup k bezpečnému ukončení těhotenství. Davem se nesla hesla jako „ženská práva, lidská práva“, „interrupce do ústavy“ nebo „patriarchát do koše“.

V davu se objevovaly nápisy jako „Nejsem inkubátor“, nebo „Co ti je do toho, už jsem velká“ a „Držte vaše doktríny dál od její vagíny“. Objevily se také duhové vlajky, symbol hrdosti a rovnoprávnosti.

Na Pochod pro život čekali odpůrci

Pochod pro život vyšel z Hradčanského náměstí, účastníky letos organizátoři rozdělili na desítky menších pochodů, které se sešly na Václavském náměstí. Záměrem akce bylo podle pořadatelů podpořit ženy, které neplánovaně přijdou do jiného stavu. Zároveň chtěli povzbudit politiky k podpoře konkrétních opatření v oblasti daní, bydlení a mobility, aby narození dítěte nevedlo k propadu životní úrovně rodiny.

Na účastníky pochodu v centru Prahy čekali na několika místech jejich odpůrci, kteří skandovali hesla, pískali, někde blokovali trasu.

Pochod pro život z Hradčanského na Václavské náměstí, 11. dubna 2026, Praha
Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

„Nebyl vidět cíl útočit nějakým způsobem na tyto skupinky. To, co je k vidění a slyšení, je verbální vyjadřování nesouhlasu s pochodem,“ potvrdil z pražského Můstku v brzkém odpoledni redaktor ČT Jakub Pacner. „Viděl jsem situaci, kdy jedna ze skupinek přicházela, aby se dostala na Václavské náměstí, a v tu chvíli skupinka odpůrců tohoto pochodu zatarasila přístup, ale policisté vytvořili uličku, kterou nechali účastníky pochodu klidně projít dále,“ popsal. 

Policisté a členové antikonfliktního týmu se snažili bránit větším střetům mezi oběma tábory, které se odehrály už v předchozích letech. V centru Prahy byly stovky policistů včetně posil z krajů, situaci monitoroval ze vzduchu vrtulník. 

Dohled policie při protestech
Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

„Policisté v průběhu dne řešili několik menších blokád, na které jsme okamžitě reagovali a postupně zajistili průchod všem účastníkům pochodu až na Václavské náměstí. Policisté omezili na osobní svobodě celkem pět osob za přestupkové chování, konkrétně se jedná o neuposlechnutí výzvy a znevážení úřední osoby,“ uvedla po sobotní třetí hodině odpolední mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.

V Česku ubývá umělých přerušení těhotenství

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v Česku ubývá umělých přerušení těhotenství. Jejich roční počet klesl asi na patnáct tisíc. Od pádu komunistického režimu se tak snížil zhruba 7,5krát. Na konci osmdesátých let na deset tisíc obyvatel připadalo 110 umělých přerušení těhotenství. Do roku 2023 se počet snížil na čtrnáct zákroků na stejný počet obyvatel.

Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že k pětině umělých přerušení těhotenství vedly zdravotní důvody. Téměř polovina všech žen, které na umělé přerušení těhotenství šly, měla dvě a více dětí. Méně je také samovolných potratů. V roce 2021 jich ÚZIS zaznamenal 10 460, o deset let dřív 13 016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.