Práva žen

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Téměř miliarda lidí má právo odevzdat hlas v indických parlamentních volbách. Volby v nejlidnatější zemi světa jsou tak těmi největšími, které se kdy na světe konaly – volit v nich může zhruba každý osmý obyvatel planety. Úřadující premiér Nárendra Módí doufá v obhajobu vítězství a zisk třetího funkčního období. Indická opozice – zejména na jihu subkontinentu – ovšem tvrdí, že pokud si Módí moc udrží, ztratí Indové mnoho ze svých svobod.

V polských lékárnách je nově dostupná nouzová antikoncepce bez receptu. Zákon, který to měl umožnit, sice vetoval prezident Andrzej Duda, vláda premiéra Donalda Tuska ho ale obešla pomocí vyhlášky. I přes problémy, které krok doprovází, jde o největší posun směrem k uvolnění přísné protipotratové politiky za posledních deset let.

V Irsku má v pátek 3,5 milionu registrovaných voličů možnost se vyjádřit ve dvou referendech, která mají vést k modernizaci pohledu na ženy a rodinu v konzervativní katolické ústavě. Pokud vládní návrhy uspějí, z ústavy zmizí formulace o ženách v domácnosti a nesezdané páry budou nově uznávány jako rodiny. Sčítání začne v sobotu ráno a výsledky se očekávají v sobotu večer.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Čeští politici z konzervativní i liberální části spektra nepovažují za zásadní problém, když se francouzská kolegyně nechá vyfotit pro pánský časopis. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) ovšem musí politik, který zvolí takový způsob svého zviditelnění, počítat s tím, že na to nějak zareagují voliči. Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že se společnost vyvíjí a dříve nepředstavitelné věci jsou dnes přijatelné. Richterová a Bělobrádek diskutovali o hranicích politického vkusu a kultury v Událostech, komentářích.

Afghánské islamistické hnutí Taliban zakázalo ženám vstup do zahrad a zábavních parků a úřady ve čtvrtek podle agentury AP informovaly také o zamezení vstupu do tělocvičen. Jedná se o nejnovější omezení práv žen a dívek poté, co Taliban v zemi minulý rok v srpnu převzal moc.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu. Informoval o tom zpravodajský list The Guardian. Hidžáb je šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Koronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže, přibylo například víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy, uvedla při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Vláda by měla v pondělí projednávat novou strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Dokument obsahuje čtyři stovky opatření ke srovnání podmínek pro obě pohlaví.

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

V Rusku se skýtají nové pracovní příležitosti pro tamní dělnice. V zemi totiž začal platit zákon, který rozšířil počet profesí povolených ženám; až dosud jich legislativa kvůli bezpečnosti zakazovala 456, nyní se seznam zkrátil na stovku. Rusky se tak mohou nově ucházet třeba o místo zedníka nebo námořníka.

Soud v Saúdské Arábii odsoudil prominentní bojovnici za práva žen Ludžajn Hazlúlovou k pěti letům a osmi měsícům vězení. Za mřížemi je už dva roky; v listopadu byl její případ předán soudu, který se zabývá teroristickými činy. Doba, kterou už strávila ve vězení, se z trestu odečte. Její propuštění požadují mezinárodní organizace i francouzský prezident.