Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.
Íránci demonstrují „za svobodu a rovnost“. Zemřelo 31 lidí
Od začátku demonstrací bylo v Íránu zabito nejméně 31 civilistů, uvedla odpoledne nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Oslu. „Íránci vyšli do ulic, aby bojovali za svá základní práva a lidskou důstojnost (…) a vláda na tyto pokojné demonstrace odpovídá kulkami,“ uvedla v prohlášení organizace.
Podle íránských agentur ve středu při střelbě nebo po napadení nožem zahynuli tři provládní dobrovolníci v Tabrízu, Kazvínu a Mahšadu, v Šírázu byl v úterý zastřelen policista.
Protesty se konají od soboty ve více než dvaceti městech včetně Teheránu. Ženy během nich pálí hidžáby, kterými si dle režimních pravidel mají zakrývat hlavy.
Právě kvůli porušení nařízení o nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulé úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.
„Netuším, co jí udělali,“ řekl otec dívky, která zemřela ve vazbě
Amíníové otec řekl, že mu lékaři nedovolili podívat se na dceřino tělo. „Lžou, všechno je lež. Ať jsem prosil jakkoli, nedovolili mi podívat se na tělo,“ řekl. Při pohřbu bylo tělo až na tvář a chodidla zabaleno a otec řekl, že viděl odřeniny na chodidlech. „Netuším, co jí udělali.“
„Ne šátkům, ne turbanům, ano svobodě a rovnosti,“ znělo podle stanice BBC na jedné demonstraci v Teheránu.
Opora režimu, íránské revoluční gardy, ve čtvrtek vyzvaly k soudnímu stíhání lidí, kteří „šíří pověsti a lživé informace“. „Vyjadřujeme soustrast rodině a příbuzným zemřelé Mahsy Amíníové. Požádali jsme soudy, aby identifikovaly ty, kdo šíří lživé informace a pověsti na sociálních sítích a v ulicích a kteří ohrožují psychologickou bezpečnost společnosti. Požádali jsme je, aby s nimi jednaly s rozhodností,“ uvedly gardy v prohlášení.
Íránští představitelé popírají podíl policie na smrti demonstrujících. Amnesty International však hovoří o „brutálním potlačení“ protestů, přičemž se používají „broky, slzný plyn, vodní děla a pendreky“. Na pátek jsou svolány manifestace provládních kruhů a oficiální list Kejhán napsal, že „íránský lid si přeje toto: Nešetřete zločince“.
Podle agentury AFP od začátku demonstrací zpomalil přenos internetu a úřady zablokovaly přístup k službám Instagram a WhatsApp. Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, ve čtvrtek na Twitteru uvedla, že v Íránu došlo k novému narušení mobilního připojení.
Proti Chameneímu, za ženy
Reuters píše, že se hněv demonstrantů obrací i proti duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu. „Modžtabo, měl bys zemřít, a ne se stát nejvyšším vůdcem,“ volali lidé v Teheránu na adresu Chameneího syna, který by mohl být podle některých nástupcem třiaosmdesátiletého Chameneího.
GALERIE
Pokračující protesty v Íránu kvůli úmrtí mladé ženy zadržené mravnostní policií
Socioložka Azadeh Kianová, která přednáší na univerzitě v Paříži, upozornila, že ženy byly v popředí protestů v Íránu už v minulosti. „Tentokrát se neprotestuje jenom proti situaci v Íránu obecně, ale manifestuje se rovněž za práva žen. A to je významná změna,“ řekla. Narges Mirnezhadová, která žije ve Štrasburku, řekla, že ona i její přátelé trpí za Íránky.
Amíníová žila na severu Íránu a do hlavního města přijela navštívit rodinu. „Mohla jsem to být já, sestra nebo sestřenice. Ta dívka nepatřila mezi žádné aktivisty, prostě normální žena jako já, to dělá ten rozdíl a všechny to šokuje,“ řekla AFP 48letá Íránka Sara, která vyučuje ve Francii.
K protestům se obrací světová pozornost
Dění v Íránu začínají sledovat světoví politici. Americký prezident Joe Biden řekl, že USA stojí za „statečnými Íránkami, které protestují, aby si zajistily základní práva“. Ve čtvrtek také agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo financí uvedla, že Spojené státy uvalily ekonomické sankce proti šesti členům íránské mravnostní policie a několika příslušníkům bezpečnostních složek.
Podle Washingtonu jsou zodpovědní za „útlak“ a „násilí proti demonstrantům“. Sankce „dokazují jasný závazek“ administrativy amerického prezidenta Joea Bidena „bránit lidská práva a práva žen v Íránu i na celém světě“, uvedla v prohlášení americká ministryně financí Janet Yellenová.
Íránský prezident Ebráhím Raísí ale už před uvalením sankcí na půdě OSN výzvy Západu týkající se respektování práv žen odmítl. Považuje je za příklad dvojího metru a poukázal na objev neoznačených hrobů dětí původních obyvatel v Kanadě a na to, jak se zachází s Palestinci.
Současné protesty jsou největší od roku 2019, kdy Íránci vyšli do ulic po prudkém zvýšení cen pohonných hmot. Podle opozice tehdy přišlo o život přes šest set lidí.
Jak píše agentura Reuters, policie se snaží i tentokrát protesty potlačit silou. Mnohé z nich se konají na severu obývaném íránskými Kurdy, k nimž Amíníová patřila. „Zemřeme, zemřeme, ale vrátíme Írán zpět,“ volali podle zveřejněného videa lidé u policejní stanice, kterou demonstranti zapálili. Věrohodnost záběrů nelze nezávisle ověřit.
