Mahsá Amíníová

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Mravnostní policie v Íránu obnoví hlídky, které u žen kontrolovaly nošení hidžábů. Úřady tyto praktiky na devět měsíců omezily kvůli masivním protestům v zemi. Ty vyvolala smrt mladé Íránky poté, co ji zatkla právě mravnostní policie kvůli údajně špatně nasazenému hidžábu. Jejich nenošení se tak stalo jedním ze symbolů odporu vůči režimu.

Íránské úřady se chystají instalovat na veřejných prostranstvích kamery, s jejichž pomocí budou identifikovat a trestat ženy, které se venku pohybují bez muslimského šátku hidžábu. Jeho nošení je v islámské republice povinné. V sobotu o tom informovala tamní policie. Podle agentury Reuters má opatření za cíl zastavit rostoucí počty žen, které pravidlo porušují a vycházejí ven bez pokrývky hlavy.

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na další íránské občany a skupiny v reakci na potlačování protivládních protestů a vojenskou podporu Ruska. Sankční seznam rozšířila o dvacet osob a jednu organizaci, podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové balík míří i proti revolučním gardám. Írán v pondělí oznámil, že popravil druhého vězně zadrženého při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu ve městě Mašhad dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil.

Írán ve čtvrtek popravil muže odsouzeného za pobodání člena bezpečnostních složek při demonstraci. S odvoláním na íránská média o tom informovala agentura AP, podle níž jde o první známou popravu za čin údajně spáchaný v souvislosti se současnou vlnou protivládních protestů.

Už třetí měsíc pokračují protesty a nepokoje v Íránu. Bouře odporu, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. Teherán z podněcování protestů viní Spojené státy a Izrael. Počet mrtvých při potírání nepokojů údajně přesáhl tři stovky, zatčených je přes 16 tisíc. Čtyřem z nich už soud udělil trest smrti.

Demonstranti ve čtvrtek večer zapálili dům zesnulého zakladatele íránského islámského státu ajatolláha Rúholláha Chomejního. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na záběry zveřejněné na internetu. Íránská agentura Tasním zprávy o požáru popřela. Podle ní se pouze před domem Chomejního shromáždila malá skupinka lidí.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

K protivládním protestům, jež se rozhořely v Íránu po smrti mladé ženy, kterou zatkla mravnostní policie za porušení zákona o nošení hidžábu, se připojily také školačky. Náctileté dívky si na videích, jejichž pravost ověřil zpravodajský web BBC, při protestech na školních dvorech i v ulicích sundávají hidžáby, mávají s nimi a skandují hesla namířená proti náboženskému zřízení.

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

Íránské ministerstvo vnitra oznámilo, že v zemi omezí přístup k internetu. Učiní tak v souvislosti s protesty, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Počet mrtvých stoupl na 35, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Prezident Ebráhím Raísí uvedl, že Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, „rozhodně vypořádat“.

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.