Evropská unie v pondělí uvalila sankce na další íránské občany a skupiny v reakci na potlačování protivládních protestů a vojenskou podporu Ruska. Sankční seznam rozšířila o dvacet osob a jednu organizaci, podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové balík míří i proti revolučním gardám. Írán v pondělí oznámil, že popravil druhého vězně zadrženého při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu ve městě Mašhad dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil.
Nové sankce EU míří proti íránským revolučním gardám, prohlásila Baerbocková
Unie svůj íránský sankční režim zpřísnila počtvrté za poslední dva měsíce. Pondělnímu kroku předcházela dvě kola postihů spojená s úmrtím mladé Íránky v policejní vazbě a následnými protesty, v říjnu také EU poprvé uvalila sankce za podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. Za dodávky dronů ruské armádě nově EU trestá čtyři osoby a další čtyři subjekty.
Jednotlivci a organizace na sankčních seznamech ztrácí přístup k majetkům v EU, nemohou do Unie cestovat a unijní subjekty mají zakázáno poskytovat jim peněžité či jiné prostředky. Rozšíření postihů oznámila Rada EU během jednání šéfů diplomacie sedmadvacítky.
„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ komentovala před začátkem schůze ministryně Baerbocková návrhy související s potlačováním protestů. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.
EU svůj sankční režim zpřísňuje poté, co Teherán oznámil popravy dvou vězňů zadržených při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Oba muži byli odsouzeni za útoky na bezpečnostní složky, jeden podle íránských médií ubodal dva policisty a další čtyři zranil.
„Musíme nadále íránskému režimu vysílat jasný vzkaz, že není přijatelné takto brutálním způsobem potlačovat lidská práva,“ řekl při příchodu na pondělní jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). To samé podle něj platí v případě Ruska, které je také tématem ministerské rady.
Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Horčičky se k protestům bude íránský režim stavět spíše tvrdě a bez většího vyjednávání. „Momentálně bude takzvaně tlačit na pilu v tom, že bude popravovat demonstranty. Nepochybně je to strategie, která má zastrašovat a donutit k zastavení protestů, vylekat a dostat je pryč z ulic,“ uvedl.
Dodal, že popravy budou vyvolávat tlak a zároveň nejistotu. „Nikdy nevíte, kdy to přijde na vás. Na jednu stranu vás ti úředníci ujistí, že vám nic nehrozí, a nakonec naopak skončíte na popravišti. Ti lidé jsou vystrašení, takže na druhou stranu možná proto může takové jednání režimu, které je úskočnější, než bylo dřív, vést klidně k další intenzifikaci protestů a k semknutí společnosti jako takové,“ podotkl Horčička.
Kromě německé diplomacie popravu odsoudily i Spojené státy. „Co nejdůrazněji odsuzujeme toto drakonické zacházení. Tyto tvrdé tresty a nyní první veřejná poprava mají za cíl zastrašit íránský lid. Mají umlčet opozici a ukazují, jak moc se íránské vedení bojí svého vlastního lidu,“ řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Téměř pět set mrtvých demonstrantů
Poprava Madžída Rézy Rahnavarda necelý měsíc poté, co údajně usmrtil dva členy bezpečnostních sil, ukazuje, s jakou rychlostí Írán nyní vykonává tresty smrti, které soudy vynesly nad lidmi zatčenými při demonstracích, uvedla agentura AP.
Státní televize odvysílala záběry, na nichž je údajně odsouzený muž zachycen, jak ubodá muže a z místa činu uteče. Zadržen byl ve chvíli, kdy se pokoušel opustit zemi, sdělily úřady.
Aktivisté uvedli, že při soudech za zavřenými dveřmi byla k smrti odsouzena již více než desítka protivládních demonstrantů. Od poloviny září, kdy protesty začaly, bylo podle lidskoprávní organizace monitorující demonstrace zabito nejméně 488 demonstrantů. Dalších více než osmnáct tisíc lidí úřady zadržely.