Protesty v Íránu neslábnou, režim postihuje i celebrity

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rostoucí kritika íránského režimu
Zdroj: ČT24

Protesty v Íránu vstoupily do třetího měsíce. Dosud při jejich potírání zemřelo 410 demonstrantů a 54 policistů. Zatčeno je přes 17 tisíc lidí. Šesti z nich už soud vyměřil trest smrti. Nepokoje, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. K hlasu lidu se přidávají známé osobnosti. A také ony končí za mřížemi.

Ustoupit nechce ani jedna strana. Demonstranty zatím nezastavila střelba, policejní obušky, zatýkání ani tresty smrti. Střety v ulicích označuje vláda za teroristické útoky. 

Proti islámskému režimu se začínají obracet i celebrity. „Možná to bude můj poslední příspěvek. Ať se mi od této chvíle stane cokoliv, vězte, že stojím za íránským lidem až do posledního dechu,“ vzkázala před svým zatčením například íránská herečka Hengameh Ghazianiová. A o poslední příspěvek na Instagramu Ghazianiové zatím skutečně jde. Připojila k němu nahrávku, ve které nemá hidžáb a svazuje si vlasy do culíku. Zatčeny byly i další celebrity.

Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus uvedl v Horizontu ČT24, že režim nechce, aby se některá z celebrit stala tváří či hlasem protestů, a proto i jim hrozí postihy. Dosavadní protesty jsou velmi živelné a bez vůdce. Je to známka nejistoty režimu, ale také snaha racionalizovat svůj postup. „Režim kalkuluje s tím, že emoce po nějakém čase vymizí. A bez nějakého vůdce, bez někoho, kdo bude artikulovat požadavky, nebudou protesty úspěšné.“

Nespokojenost vyjádřil i fotbalový tým

Nespokojenost s islámským režimem prosákla i na fotbalové mistrovství světa v Kataru. Kapitán íránského fotbalového týmu na tiskové konferenci přiznal, že v jeho zemi není vše v pořádku.

„Musíme si přiznat, že podmínky v naší zemi nejsou správné. Naši lidé nejsou šťastní. Jsme sice tady, ale to neznamená, že bychom neměli být jejich hlasem nebo že bychom je nesměli respektovat,“ řekl kapitán íránského fotbalového týmu Ehsan Hajsafi.

Před pondělním zápasem proti Anglii dokonce hráči íránské reprezentace nezpívali národní hymnu, čímž projevili podporu demonstrantům. Íránská státní televize těsně před hymnou přerušila přenos, aby se tento projev sounáležitosti nedostal k očím diváků.

Protesty jsou pro režim jedním z největších problémů od islámské revoluce na konci 70. let minulého století. Írán z jejich podněcování viní Spojené státy, Izrael a také kurdskou opozici, jejíž základny na severu Iráku znovu ostřeloval. Střety v ulicích vláda označuje za teroristické útoky.

„Nepřátelé přijdou každý den s novým trikem, teď se zřejmě zaměří na různé sociální skupiny, jako jsou dělníci nebo ženy,“ uvedl íránský duchovní vůdce Alí Chameneí.

Západní země už kvůli brutálnímu potírání demonstrací zavedly vůči desítkám představitelů režimu sankce. 

Lidé v Íránu protestují od poloviny září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu povinně nosit na veřejnosti. Podle policie utrpěla mladá žena infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Rozsáhlé výpadky internetu

V Íránu dochází k rozsáhlým výpadkům internetových služeb, především v mobilních zařízeních. Na Twitteru to v pondělí uvedla organizace NetBlocks. Lidskoprávní skupiny se v této souvislosti obávají, že íránské úřady v Kurdy obývaných regionech přístup k internetu zcela zablokují ve snaze potlačit protesty, píše agentura Reuters.

Na sociálních sítích se objevilo několik videí, na kterých byli zachyceni lidé, kteří prchají před střelbou íránských bezpečnostních složek. Na záběrech z Kurdy obývaného města Džavánrúd bylo vidět, jak se lidé skrývají za zdí, ošetřují zraněného muže a snaží se dostat k tělu mrtvého demonstranta na ulici, píše Reuters. Exilová organizace ochránců lidských práv Hengaw zase sdílela video, které zachycuje vyslání bezpečnostních složek do kurdských měst Mahábád a Búkán. Agentura Reuters píše, že pravost videí nebyla schopna ověřit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...