Nepokoje

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Mosambická vládnoucí strana Frelimo během celostátních voleb obhájila svou půl století trvající kontrolu nad jihoafrickým státem. Zároveň se prezidentského postu ujal její kandidát Daniel Chapo, který porazil svého vyzyvatele, když získal údajně 71 procent hlasů. Pozorovatelé z mise EU v Mosambiku však zaznamenali nesrovnalosti během sčítání výsledků, včetně jejich pozměňování. Příznivci opoziční strany Podemos se vydali protestovat do ulic, kde se střetávají se státními bezpečnostními složkami.

Různé skupiny v Rusku vytvořily a pomohly na internetu rozšířit dezinformace týkající se Tima Walze, kandidáta demokratů na viceprezidenta v listopadových volbách. Podle agentury AP či listu The Washington Post (WP) o tom informovali nejmenovaní zástupci amerických zpravodajských služeb. Rusové podle nich také zvažují podněcování násilí během hlasování a po něm. Ovlivnit americké volby se s využitím dezinformací šířených na internetu snaží také Čína a Írán, připomněla AP.

Šest lidí přišlo o život na východě Kuby, když přes ostrov přecházel hurikán Oscar, oznámil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel podle agentury AFP. Kubu přitom již několik dní sužují rozsáhlé výpadky elektřiny, které se úřadům daří odstraňovat jen pomalu a částečně.

V sobotních prezidentských volbách na Srí Lance, zemi poznamenané masivními protesty v roce 2022, zvítězil levicově orientovaný Anura Kumara Disanajake. Právě během ekonomické krize získal nyní pětapadesátiletý Disanajake popularitu, ačkoliv jeho vítězství nebylo o víkendu výrazné. Silně zadlužená země v Indickém oceánu se ve volbách posunula od identitárních otázek k tématu ekonomiky, píší média.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

Izraelská armáda čtvrtým dnem pokračuje v rozsáhlé operaci na Západním břehu Jordánu. Podle svých slov už zabila šestadvacet palestinských ozbrojenců a dalších třicet zadržela. Od teroristického útoku Hamásu loni 7. října zažívá Západní břeh eskalaci násilí jak ze strany palestinských radikálů, tak židovských osadníků.

Britská vláda posílí školní osnovy, aby děti dokázaly lépe poznat dezinformace na sociálních sítích. Iniciativa souvisí s tragédií v Southportu, kde před měsícem mladík zabil tři děti v taneční škole. Čin otřásl celou Velkou Británií a dezinformace navíc spustily lavinu násilných protestů. Kabinet chce také zlepšit situaci ve vyloučených oblastech, kde se nepokoje šířily více než v jiných částech Spojeného království.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Britská policie v noci na úterý čelila útokům v Belfastu, Darlingtonu a Plymouthu, uvedl zpravodajský server BBC News. Od začátku nepokojů před týdnem už bylo zatčeno přes čtyři sta lidí a počet zřejmě dále poroste. Od příštího týdne bude mít ostrovní země k dispozici přes pět set nových míst ve věznicích pro nově zatčené. Podle listu The Guardian nasadí britská vláda dalších 2200 policistů specializovaných na zvládání nepokojů. Celkem jich tak v ulicích bude přes šest tisíc. Premiér Keir Starmer bude v úterý večer kvůli nepokojům předsedat další mimořádné schůzce Cobra.

Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín rozpustil v úterý parlament, čímž splnil jeden z požadavků protestujících studentů. Předsedkyně hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany Chálida Zijáová byla propuštěna z vězení. V zemi se nyní vyjednává o prozatímní vládě.

Ve Velké Británii zasedla vládní komise pro mimořádné události Cobra. Kabinet Keira Starmera tak reaguje na pokračující nepokoje, které zachvátily desítku měst a policie při nich zatkla přes 150 lidí. Hněv míří na přistěhovalce a muslimy poté, co se rozšířila nepravdivá zpráva, že minulý týden v Southportu ubodal tři malé dívky právě muslim. Podle Starmera bude kvůli výtržnostem nasazena „stálá armáda“ policejních specialistů.

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

Francie kvůli nedělním volbám pošle do ulic tisíce policistů. Panují obavy z nepokojů v silně rozdělené zemi. Zatímco z měst zní řada kritických ohlasů na adresu krajní pravice, která chce omezit přistěhovalce, na venkově a v chudších regionech extremismus bují. Oblasti tíží finanční problémy a řada farmářů se v posledním roce zapojila do stávek. S nadějí nyní hledí směrem k Národnímu sdružení Marine Le Penové.

V Keni nadále panuje vyhrocená atmosféra. Tamní demonstranty neodradil od dalších protestů ani víkendový slib prezidenta Williama Ruta, že stáhne kritizovaný plán na zvýšení daní. Nepokoje se místo toho rozšířily do několika měst. Při potírání předchozích protestů zemřely desítky lidí a množí se hlasy požadující demisi hlavy státu.

Keňský prezident William Ruto nepodepíše spornou daňovou reformu, která v zemi vyvolala násilné protesty. Vláda v úterý nasadila proti demonstrantům armádu poté, co se nepokoje vyhrotily kvůli tomu, že parlament postoupil zákon do třetího čtení. Nepokoje si podle tamních humanitárních organizací vyžádaly nejméně 23 obětí a dalších tři sta zraněných.

Keňská vláda v úterý večer oznámila nasazení armády proti násilným protivládním protestům, informovala agentura AFP. Při demonstracích proti navrhované reformě financí u hlavního města Nairobi zemřelo deset lidí a nejméně 31 jich bylo zraněno. Protestující vnikli do parlamentu a část budovy zapálili. Policie použila také vodní děla a slzný plyn a uzavřela vládní budovy.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Francie začala s evakuací svých turistů z Nové Kaledonie, kde i v sobotu pokračují nepokoje, píše agentura AFP. Tento týden se podařilo z francouzského zámořského území zajistit odjezd turistů z Austrálie či Nového Zélandu. Násilné protesty, které vypukly v polovině tohoto měsíce, si zatím vyžádaly sedm životů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. V souvislosti s tím se rozhodl o několik týdnů odložit kontroverzní reformu ústavy. Řekl to ve čtvrtek při návštěvě francouzského zámořského území, které podle zpravodajských agentur zažívá největší nepokoje od osmdesátých let minulého století.

Austrálie a Nový Zéland evakuují své občany z Nové Kaledonie. Na francouzském zámořském území propukly nepokoje minulé pondělí kvůli plánované reformě volebního práva. Od té doby zemřelo nejméně šest lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Policie zadržela na 270 výtržníků, na ostrově dál platí noční zákaz vycházení. Na Novou Kaledonii přiletí v úterý večer francouzský prezident Emmanuel Macron.