Nepokoje strana 3 z 5

Nejméně devět mrtvých si vyžádaly střety mezi policií a přívrženci opozice, které vypukly poté, co byl senegalský opoziční vůdce Ousmane Sonko ve čtvrtek odsouzen ke dvěma rokům vězení. Bilanci nepokojů oznámil senegalský ministr vnitra.

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Nejvyšší soud v Islámábádu označil zatčení bývalého premiéra Imrana Chána za nelegální a nařídil jeho propuštění, píše agentura AP. Expremiér a lídr pákistánské opozice čelí obvinění z korupce. Příslušníci polovojenských jednotek ho zadrželi v úterý po příjezdu k soudu v Islámábádu na základě zatykače protikorupčního úřadu. Zatčení vyvolalo vlnu násilných protestů po celém Pákistánu a vláda následně poslala do ulic armádu. Podle agentury Reuters je až na ojedinělé protesty situace v ulicích Pákistánu ve čtvrtek klidnější.

Pákistánská armáda ve středu upozornila, že hodlá tvrdě reagovat v případech nových pokusů o útoky na zařízení a majetek ozbrojených sil, státu nebo orgánů činných v trestním řízení. Násilné protesty v zemi vypukly poté, co byl bývalý premiér Imran Chán zadržen před soudním stáním v Islámábádu. Demonstrace příznivců tohoto opozičního vůdce pokračují i nadále a dosud si vyžádaly nejméně čtyři oběti a přes 150 zraněných z řad protestujících a policistů. Vláda ve středu schválila nasazení armády v ulicích hlavního města.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Peru hýbou největší nepokoje za poslední dekády. Rozbuškou bylo sesazení a uvěznění „lidového“ prezidenta Pedra Castilla, kořeny protestů však sahají hlouběji. Peru zažilo šest prezidentů za šest let a drtivá většina lidí nevěří parlamentu – kongresu, který je podle nich elitní, zkorumpovaný a bojuje s hlavou státu o moc. Podle expertů krize odráží i obří propast mezi bohatými v Limě a chudými farmáři a původními obyvateli z venkova. „Zapomenutí“ Peruánci odmítají Castillovu nástupkyni Dinu Boluarteovou a žádají nové volby. Podle pravice se demonstranti chovají jako teroristé; v ulicích už zahynuly desítky lidí.

Protivládní protesty v Peru, které si od svého vypuknutí před měsícem vyžádaly již 47 obětí, se rozšířily zejména na jihu země. Nepokoje se ve středu odehrály i v turisty oblíbeném městě Cuzco, nejméně jeden člověk tam zemřel a dalších více než třicet utrpělo zranění, napsala agentura AFP.

Na jihu Peru v pondělí při protivládních nepokojích zemřelo 17 lidí a další desítky osob, včetně policistů, utrpěly zranění. Jde o nejtragičtější den protestů, které v zemi vypukly loni začátkem prosince po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Lidé zejména v chudých venkovských oblastech na jihu země požadují rozpuštění parlamentu, odstoupení prezidentky a nové volby. Podle agentury EFE si nepokoje v zemi, které znovu vypukly minulý týden po vánoční přestávce, vyžádaly téměř pět desítek obětí.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Kolem pěti tisíc turistů uvázlo v peruánském městě Cuzco kvůli nepokojům, které vypukly minulý týden po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Protesty a střety s policií si od té doby vyžádaly přes 20 životů, napsal server BBC.

V několika belgických a nizozemských městech vypukly nepokoje po nedělní výhře Maroka nad Belgií na mistrovství světa ve fotbale. V Bruselu policie nasadila na rozehnání davu vodní děla a slzný plyn. V metropoli zadržela zhruba desítku lidí a dalších osm ve městě Antverpy na severu země. V nizozemském přístavu Rotterdam byli zraněni dva policisté. Informovala o tom agentura AP.

Protesty v Íránu vstoupily do třetího měsíce. Dosud při jejich potírání zemřelo 410 demonstrantů a 54 policistů. Zatčeno je přes 17 tisíc lidí. Šesti z nich už soud vyměřil trest smrti. Nepokoje, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. K hlasu lidu se přidávají známé osobnosti. A také ony končí za mřížemi.

Příznivci pákistánského expremiéra Imrana Chána v úterý zablokovali silnice poblíž Islámábádu. Protesty, které vyvolal pokus o atentát na Chána z minulého týdne, zastavily dopravu a byly kvůli nim uzavřeny školy, informovala agentura Reuters.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

Nejméně jedenáct dětí přišlo o život při leteckém útoku myanmarské armády, který v pátek zničil školu v jedné z vesnic na severu země. Podle agentury AFP o tom informoval Dětský fond OSN – UNICEF. Vojenská junta, která v Myanmaru vládne od puče v roce 2021, obvinila místní povstalce, že využívají civilisty jako lidské štíty.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na středu propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.

Írán uzavřel své pozemní hranice s Irákem a zastavil i lety do této země v souvislosti s násilnostmi v Bagdádu. Nepokoje v iráckém hlavním městě pokračovaly v noci na úterý. Ozbrojené střety v irácké metropoli vyvolalo oznámení vlivného duchovního vůdce Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. O život přišlo nejméně 23 lidí, další stovky utrpěly zranění. Sadr na protest proti nepokojům zahájil hladovku.

Nejméně dvanáct lidí zemřelo a stovky utrpěly zranění v Bagdádu při střetech, které propukly po oznámení vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. V metropoli podle agentury Reuters zní nepřetržitá kulometná palba. Sadrovi stoupenci vtrhli do sídla vlády. Sadr dle médií oznámil hladovku, dokud násilí neustane.

Keňská volební komise vyhlásila dosavadního viceprezidenta Williama Ruta vítězem prezidentských voleb. Podle komise pro Ruta hlasovalo 50,49 procenta voličů. Část volební komise ale s výsledkem nesouhlasí, napsala agentura Reuters. Už předchozí informace ukazovaly, že výsledek bude velmi těsný. Největším Rutovým soupeřem byl vůdce opozice Raila Odinga.

Stovky iráckých demonstrantů ve středu vnikly do budovy parlamentu v Bagdádu. Krátce předtím dav vtrhl do silně opevněné zelené zóny v centru města. Agentura DPA s odkazem na očité svědky píše, že se bezpečnostní složky snažily dav nejprve zastavit. Objevily se také zprávy o zraněných. Podle agentury AP nespokojenci skandovali nadávky namířené proti Íránu.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.