Nepokoje strana 3 z 5

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.

Írán uzavřel své pozemní hranice s Irákem a zastavil i lety do této země v souvislosti s násilnostmi v Bagdádu. Nepokoje v iráckém hlavním městě pokračovaly v noci na úterý. Ozbrojené střety v irácké metropoli vyvolalo oznámení vlivného duchovního vůdce Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. O život přišlo nejméně 23 lidí, další stovky utrpěly zranění. Sadr na protest proti nepokojům zahájil hladovku.

Nejméně dvanáct lidí zemřelo a stovky utrpěly zranění v Bagdádu při střetech, které propukly po oznámení vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. V metropoli podle agentury Reuters zní nepřetržitá kulometná palba. Sadrovi stoupenci vtrhli do sídla vlády. Sadr dle médií oznámil hladovku, dokud násilí neustane.

Keňská volební komise vyhlásila dosavadního viceprezidenta Williama Ruta vítězem prezidentských voleb. Podle komise pro Ruta hlasovalo 50,49 procenta voličů. Část volební komise ale s výsledkem nesouhlasí, napsala agentura Reuters. Už předchozí informace ukazovaly, že výsledek bude velmi těsný. Největším Rutovým soupeřem byl vůdce opozice Raila Odinga.

Stovky iráckých demonstrantů ve středu vnikly do budovy parlamentu v Bagdádu. Krátce předtím dav vtrhl do silně opevněné zelené zóny v centru města. Agentura DPA s odkazem na očité svědky píše, že se bezpečnostní složky snažily dav nejprve zastavit. Objevily se také zprávy o zraněných. Podle agentury AP nespokojenci skandovali nadávky namířené proti Íránu.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Úřadující prezident Srí Lanky, dosavadní premiér Ranil Vikremesinghe, vyhlásil v zemi výjimečný stav. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Administrativa usiluje o utišení sociálních nepokojů, které hospodářsky krachující ostrovní zemi sužují.

Srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa souhlasil, že ve středu rezignuje. Podle agentury AP to oznámil předseda parlamentu Mahinda Japa Abejvardena. Oznámení o rezignaci hlavy státu přišlo několik hodin poté, co tisíce rozhněvaných demonstrantů vtrhly do prezidentovy rezidence a později také do sídla premiéra, které zapálily. Předseda vlády Ranil Vikremesinghe již odpoledne informoval, že je ochoten rezignovat, jak požadují lídři parlamentních stran, aby otevřel cestu k vytvoření široké koalice. Podle českého ministerstva zahraničí je na Srí Lance 49 Čechů, kteří ale pobývají v letoviscích stranou nepokojů.

Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než pět set účastníků nepokojů.

Severní Kolumbie zažívá nepokoje. Členové drogového kartelu Klan ze zálivu se v oblasti mstí za to, že úřady vydaly jejich lídra do Spojených států, kde mu hrozí doživotní trest vězení. Bogota do regionu vyslala další dva tisíce vojáků, aby dostaly situaci pod kontrolu. Klan ze zálivu patří k nejmocnějším zločineckým skupinám, ovládá asi třetinu trhu s kokainem pašovaným do zahraničí.

U jeruzalémské mešity al-Aksá se střetli maskovaní Palestinci s izraelskou policií. Policie uvedla, že Palestinci házeli kameny na Židy, kteří se modlili u Zdi nářků. Podle palestinského Červeného půlměsíce utrpělo na devět desítek lidí zranění. V oblasti se v posledních týdnech zvýšilo napětí a sílí izraelsko-palestinské srážky, ty páteční jsou největší od začátku muslimského postního měsíce ramadánu.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Kazachstánská vládnoucí strana Nur-Otan (Světlo vlasti) zvolila v pátek do funkce předsedy současného kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, čímž se podle agentury Reuters završilo odstranění jeho předchůdce Nursultana Nazarbajeva od moci. Právě odchod Nazarbajeva z politické scény byl jedním z požadavků kazachstánských protestů, které se začátkem roku přelily do rozsáhlých nepokojů.

Bývalý kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev poprvé od krvavých nepokojů ze začátku ledna promluvil k veřejnosti. V poselství k národu uvedl, že zůstává v Kazachstánu. Popřel také jakékoliv konflikty mezi vládnoucí elitou a sám sebe označil za důchodce. Právě proti vlivu Nazarbajeva a jeho rodiny demonstranti také protestovali, exprezident ale tvrdí, že jejich cílem bylo zničit celistvost země a základy státu.

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.

V kazachstánském městě Almaty se v sobotu ráno znovu ozývala střelba, informují BBC a agentura Interfax. Podle kazachstánského ministerstva vnitra od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely na 4400 lidí, včetně bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož úřady podezírají z velezrady. Prezident Kasym-Žomart Tokajev telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace.

Autokratický prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev vyzval v úmyslu tvrdě potlačit nepokoje v zemi policii a vojáky ke střelbě bez varování. Na jeho výzvu do země také zamířily armády postsovětských států včetně Ruska. V pořadu Události, komentáře situaci hodnotili člen sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a bývalý šéf diplomacie a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý odsouhlasila návrh na stíhání Marka Meadowse, bývalého personálního šéfa a poradce exprezidenta Donalda Trumpa, za pohrdání Kongresem kvůli nevyslyšení obsílky. Meadows se po vyzvání nedostavil na výslech před komisi, která vyšetřuje útok na sídlo Kongresu z 6. ledna, a neposkytl orgánu požadované dokumenty. O výsledku hlasování informovala stanice CNN.

Desítky tisíc Etiopanů podporujících vládu na nedělním shromáždění v Addis Abebě slibovaly, že budou bránit hlavní město proti povstaleckým Tigrajcům. Fronta se tento týden přiblížila k hlavnímu městu. Podle redaktora ČTK Martina Weisera město ale žije dál svým běžným energickým způsobem a napětí se objevuje až ve chvíli, kdy padne zmínka o konfliktu. „Lidé potom mluvili o tom, že teroristy je potřeba zlikvidovat, ale zase kdo byl z oblasti Tigraj, ten vyslovoval obavu o osud svých přátel,“ přiblížil.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonicky hovořil se svrženým súdánským civilním premiérem Abdalláhem Hamdukem po jeho návratu domů. V prohlášení o tom informovalo americké ministerstvo zahraničí. Hamduka vojáci zadrželi v pondělí při převratu. Nepokoje v zemi pokračují, v sobotu demonstranti plánují uspořádat v Chartúmu velký protestní pochod.

Velká Británie řeší po nedostatku zboží na pultech supermarketů další problém. Některé čerpací stanice musely přerušit provoz, neboť kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt pohonné hmoty. V tamních rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Veřejnoprávní BBC informovala na svých internetových stránkách, že ministr dopravy Grant Shapps v pátek vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si palivo do zásoby.

Komise amerického Kongresu, která vyšetřuje útok na Kapitol ze 6. ledna, si předvolala čtyři blízké Trumpovy spolupracovníky. Oznámil to předseda výboru a kongresman za Demokratickou stranu Bennie Thompson. Mezi předvolanými je například bývalý personální šéf Bílého domu Mark Meadows či bývalý Trumpův poradce Steve Bannon. Slyšení se mají uskutečnit v polovině října, uvedla agentura AP.