Francie odloží reformu ústavy Nové Kaledonie, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. V souvislosti s tím se rozhodl o několik týdnů odložit kontroverzní reformu ústavy. Řekl to ve čtvrtek při návštěvě francouzského zámořského území, které podle zpravodajských agentur zažívá největší nepokoje od osmdesátých let minulého století.

„Další rozhodnutí přijmu s ohledem na zahájení jednání o politické dohodě. Mým cílem stále je prosadit schválení volební reformy, ale vše záleží na tom, jak se situace bude vyvíjet,“ uvedl francouzský prezident. Upozornil, že nyní neexistuje mezi jednotlivými stranami konfliktu shoda, jaký by měl být osud francouzského území v budoucnu.

„O politické budoucnosti ostrova by mělo rozhodovat i občanské referendum,“ myslí si Macron. Návrat míru a klidu do Nové Kaledonie podle něj zabere nejméně „několik dní“.

Francouzský prezident si na ostrově z vrtulníku prohlédl oblasti zdevastované nepokoji, po nichž zůstalo šest mrtvých, a rozsáhlé materiální škody v důsledku výtržností, žhářství a rabování. „Ekonomické škody jsou kolosální,“ prohlásil. Macron přitom uvedl, že policejní posily z Paříže, které na ostrov dorazily po vyhlášení výjimečného stavu z minulého týdne, zůstanou v Nové Kaledonii, dokud bude potřeba. „Dokonce i v době olympijských her,“ dodal s odkazem na letní olympiádu, která začne v Paříži 26. července.

Macron poděkoval vysokému komisaři, bezpečnostním složkám a místním představitelům. „Návrat ke klidu znamená také návrat k běžným službám, zásobám a potravinám. Vím, že mnoho lidí dnes trpí krizí, a to jak z hlediska zdraví, tak z hlediska jídla. Samozřejmě se budeme zabývat i záležitostmi, jako jsou hospodářské oživení a podpora země. Také budeme řešit nejchoulostivější politické záležitosti – tedy budoucnost Nové Kaledonie,“ nastínil Macron.

Blokády pokračují

V metropoli Nouméa se Macron sešel s tamním prezidentem Louisem Mapouem, se zástupci skupin podporujících nezávislost Nové Kaledonie i s reprezentanty profrancouzského tábora. „V nadcházejících hodinách a dnech budou provedeny nové operace, aby byl obnoven pořádek,“ prohlásil na jednání.

Podle agentury Reuters demonstranti v Nové Kaledonii i ve čtvrtek pokračovali v blokádách silnic a obyvatelé na sociálních sítích sdíleli rady, jak si obstarat potraviny, palivo a léky. Macron zdůraznil, že ukončení blokád silnic je podmínkou pro odvolání výjimečného stavu.

Nepokoje v Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a stojí za nimi protesty proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu s 270 tisíci obyvateli rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.

Odpůrci chystaných změn ústavy mají obavy, že by novoty byly výhodné pro novokaledonské profrancouzské politiky a naopak by dále upozaďovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump o chatovací skupině prý nevěděl. Demokraté volají po vyšetřování

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.
17:52Aktualizovánopřed 5 mminutami

Od bitvy u Remagenu uplynulo 80 let. Symbolem se stal tamní most

Před osmdesáti lety svedli Američané bitvu u města Remagen s německými jednotkami. Tamní most přes řeku Rýn se stal jedním ze symbolů úspěšného postupu spojeneckých vojsk. V současnosti již nestojí. Při natáčení slavného snímku Most u Remagenu posloužila tvůrcům jako kulisa lávka ve středočeské Davli.
před 7 mminutami

Rusko a Ukrajina souhlasily se zastavením bojů v Černém moři

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
08:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovenská vláda vyhlásila kvůli slintavce mimořádnou situaci

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.
11:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejsilnější evropské země by měly přijmout vůdčí roli, míní Fiala

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.
před 7 hhodinami

V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.
před 8 hhodinami

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
před 8 hhodinami
Načítání...