Francie odloží reformu ústavy Nové Kaledonie, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. V souvislosti s tím se rozhodl o několik týdnů odložit kontroverzní reformu ústavy. Řekl to ve čtvrtek při návštěvě francouzského zámořského území, které podle zpravodajských agentur zažívá největší nepokoje od osmdesátých let minulého století.

„Další rozhodnutí přijmu s ohledem na zahájení jednání o politické dohodě. Mým cílem stále je prosadit schválení volební reformy, ale vše záleží na tom, jak se situace bude vyvíjet,“ uvedl francouzský prezident. Upozornil, že nyní neexistuje mezi jednotlivými stranami konfliktu shoda, jaký by měl být osud francouzského území v budoucnu.

„O politické budoucnosti ostrova by mělo rozhodovat i občanské referendum,“ myslí si Macron. Návrat míru a klidu do Nové Kaledonie podle něj zabere nejméně „několik dní“.

Francouzský prezident si na ostrově z vrtulníku prohlédl oblasti zdevastované nepokoji, po nichž zůstalo šest mrtvých, a rozsáhlé materiální škody v důsledku výtržností, žhářství a rabování. „Ekonomické škody jsou kolosální,“ prohlásil. Macron přitom uvedl, že policejní posily z Paříže, které na ostrov dorazily po vyhlášení výjimečného stavu z minulého týdne, zůstanou v Nové Kaledonii, dokud bude potřeba. „Dokonce i v době olympijských her,“ dodal s odkazem na letní olympiádu, která začne v Paříži 26. července.

Macron poděkoval vysokému komisaři, bezpečnostním složkám a místním představitelům. „Návrat ke klidu znamená také návrat k běžným službám, zásobám a potravinám. Vím, že mnoho lidí dnes trpí krizí, a to jak z hlediska zdraví, tak z hlediska jídla. Samozřejmě se budeme zabývat i záležitostmi, jako jsou hospodářské oživení a podpora země. Také budeme řešit nejchoulostivější politické záležitosti – tedy budoucnost Nové Kaledonie,“ nastínil Macron.

Blokády pokračují

V metropoli Nouméa se Macron sešel s tamním prezidentem Louisem Mapouem, se zástupci skupin podporujících nezávislost Nové Kaledonie i s reprezentanty profrancouzského tábora. „V nadcházejících hodinách a dnech budou provedeny nové operace, aby byl obnoven pořádek,“ prohlásil na jednání.

Podle agentury Reuters demonstranti v Nové Kaledonii i ve čtvrtek pokračovali v blokádách silnic a obyvatelé na sociálních sítích sdíleli rady, jak si obstarat potraviny, palivo a léky. Macron zdůraznil, že ukončení blokád silnic je podmínkou pro odvolání výjimečného stavu.

Nepokoje v Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a stojí za nimi protesty proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu s 270 tisíci obyvateli rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.

Odpůrci chystaných změn ústavy mají obavy, že by novoty byly výhodné pro novokaledonské profrancouzské politiky a naopak by dále upozaďovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...