Francie odloží reformu ústavy Nové Kaledonie, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. V souvislosti s tím se rozhodl o několik týdnů odložit kontroverzní reformu ústavy. Řekl to ve čtvrtek při návštěvě francouzského zámořského území, které podle zpravodajských agentur zažívá největší nepokoje od osmdesátých let minulého století.

„Další rozhodnutí přijmu s ohledem na zahájení jednání o politické dohodě. Mým cílem stále je prosadit schválení volební reformy, ale vše záleží na tom, jak se situace bude vyvíjet,“ uvedl francouzský prezident. Upozornil, že nyní neexistuje mezi jednotlivými stranami konfliktu shoda, jaký by měl být osud francouzského území v budoucnu.

„O politické budoucnosti ostrova by mělo rozhodovat i občanské referendum,“ myslí si Macron. Návrat míru a klidu do Nové Kaledonie podle něj zabere nejméně „několik dní“.

Francouzský prezident si na ostrově z vrtulníku prohlédl oblasti zdevastované nepokoji, po nichž zůstalo šest mrtvých, a rozsáhlé materiální škody v důsledku výtržností, žhářství a rabování. „Ekonomické škody jsou kolosální,“ prohlásil. Macron přitom uvedl, že policejní posily z Paříže, které na ostrov dorazily po vyhlášení výjimečného stavu z minulého týdne, zůstanou v Nové Kaledonii, dokud bude potřeba. „Dokonce i v době olympijských her,“ dodal s odkazem na letní olympiádu, která začne v Paříži 26. července.

Macron poděkoval vysokému komisaři, bezpečnostním složkám a místním představitelům. „Návrat ke klidu znamená také návrat k běžným službám, zásobám a potravinám. Vím, že mnoho lidí dnes trpí krizí, a to jak z hlediska zdraví, tak z hlediska jídla. Samozřejmě se budeme zabývat i záležitostmi, jako jsou hospodářské oživení a podpora země. Také budeme řešit nejchoulostivější politické záležitosti – tedy budoucnost Nové Kaledonie,“ nastínil Macron.

Blokády pokračují

V metropoli Nouméa se Macron sešel s tamním prezidentem Louisem Mapouem, se zástupci skupin podporujících nezávislost Nové Kaledonie i s reprezentanty profrancouzského tábora. „V nadcházejících hodinách a dnech budou provedeny nové operace, aby byl obnoven pořádek,“ prohlásil na jednání.

Podle agentury Reuters demonstranti v Nové Kaledonii i ve čtvrtek pokračovali v blokádách silnic a obyvatelé na sociálních sítích sdíleli rady, jak si obstarat potraviny, palivo a léky. Macron zdůraznil, že ukončení blokád silnic je podmínkou pro odvolání výjimečného stavu.

Nepokoje v Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a stojí za nimi protesty proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu s 270 tisíci obyvateli rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.

Odpůrci chystaných změn ústavy mají obavy, že by novoty byly výhodné pro novokaledonské profrancouzské politiky a naopak by dále upozaďovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 6 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...