Začala evakuace cizinců z neklidné Nové Kaledonie. Policie zadržela stovky výtržníků

Austrálie a Nový Zéland evakuují své občany z Nové Kaledonie. Na francouzském zámořském území propukly nepokoje minulé pondělí kvůli plánované reformě volebního práva. Od té doby zemřelo nejméně šest lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Policie zadržela na 270 výtržníků, na ostrově dál platí noční zákaz vycházení. Na Novou Kaledonii přiletí v úterý večer francouzský prezident Emmanuel Macron.

Australská diplomacie uvedla, že má na ostrově asi tři sta svých občanů a od francouzských úřadů dostala povolení pro dva repatriační lety. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová na síti X vyzvala své spoluobčany k registraci v případě zájmu o let. Na palubu letadla by se podle Wongové mohli z ostrova přepravit i turisté ze třetích zemí.

Šéf novozélandské diplomacie Winston Peters v úterý oznámil, že jejich repatriační let pro asi padesát lidí již vyrazil směrem k Nové Kaledonii. Na organizaci úterního letu a přípravě dalších Nový Zéland spolupracuje s Austrálií a Francií, uvedl podle agentury AP Peters.

Volební právo pro více přistěhovalců

Nejhorší nepokoje od bouřlivých 80. let na ostrově vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Změna by umožnila většímu počtu přistěhovalců z Francie hlasovat v místních volbách, což podle stoupenců osamostatnění oslabí vliv domorodých Kanaků. Dosud měli volební právo jen Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.

Paříž tvrdí, že současný zákon neodpovídá demokratickým principům. Celá pětina voličů totiž nemůže ovlivnit složení zastupitelstev provincií. Volební právo mají nově mít všichni, kdo v Nové Kaledonii žijí více než deset let. Konečné schválení změny ústavy si vyžaduje hlasování obou komor francouzského parlamentu na společném zasedání, jinak by bylo nutné uspořádat referendum. 

Noci v minulém týdnu poznamenaly na ostrově násilné protesty, žhářské útoky a rabování. Francouzská vláda zavedla na ostrově výjimečný stav a vyslala tam tisícovku policistů a četníků. Tím se počet příslušníků pořádkových sil na ostrově zvýšil na 2700. V Nové Kaledonii dál platí zákaz nočního vycházení.

Posílení vlivu Paříže v oblasti

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Na ostrově žijí kromě Kanaků, kteří tvoří čtyřicet procent obyvatelstva, také lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a tichomořských území. Celkem ostrov obývá zhruba 270 tisíc lidí.

Podle agentury Reuters je Nová Kaledonie „ústředním bodem plánu“ francouzského prezidenta Macrona na zvýšení vlivu Paříže v Tichomoří. Na ostrově se v uplynulých letech konala tři referenda o zachování vazeb na Paříž, s nimiž tamní obyvatelé souhlasili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností novinářům americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 2 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 8 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 9 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...