Austrálie

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a patnáctinásobné vraždy. Celkem čelí 59 různým obviněním. Dvojice střelců, otec a syn, během oslav židovského svátku chanuka zabila patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranila. Přes dvacet zraněných stále zůstává v nemocnici, informuje agentura AP. V Sydney již začali pohřbívat oběti nedělního útoku počínaje rabínem Eli Schlangerem.

Manželé Boris a Sofia Gurmanovi se pokusili zastavit jednoho ze střelců při nedělním teroristickém útoku na oslavě židovského svátku chanuka na oblíbené pláži Bondi Beach v australském Sydney. Incident zachytila autokamera, informuje BBC. Podle deníku The Sydney Morning Herald se židovští manželé stali prvními oběťmi útoku, při němž bylo zabito patnáct lidí.

Útočníci, kteří při nedělních oslavách židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney zabili 15 lidí a na 40 dalších zranili, se zřejmě inspirovali ideologií Islámského státu (IS). Na úterní tiskové konferenci to podle agentur poprvé připustila australská policie, přičemž potvrdila, že v automobilu jednoho z útočníků se vedle výbušnin našly také dvě podomácku vyrobené vlajky této teroristické organizace.

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena dvojnásobná.

V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.

Už od 10. prosince nebudou mít v Austrálii děti a teenageři mladší šestnácti let přístup na sociální sítě. Většina odborníků rozhodnutí vítá, podle nich totiž algoritmy brzy nedostupných platforem v mladých cíleně vyvolávají závislost. Tamní vláda chce zákazem zlepšit mentální zdraví dětí a bojovat proti šikaně či šíření dezinformací. Ozývají se ale i kritické hlasy. Pro mnohé marginalizované skupiny jsou totiž sociální sítě jedním z mála bezpečných míst, kde mohou komunikovat s blízkými.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Drobné druhy pavouků v tropických pralesích si vyvinuly zajímavou evoluční strategii: místo, aby se členovci před nepřáteli skrývali, vytvářejí falešné cíle vypadající jako jejich tělíčka.

Izraelský záložník, který bojoval v Pásmu Gazy a Libanonu, musel zůstat hodiny na pražském letišti, než byl nucen vrátit se do Izraele. O případu informoval izraelský server Ynet. Muži byl odepřen vstup do Česka poté, co jej francouzské úřady umístily na „černou listinu“ v souvislosti s možnou trestnou činností. Muž tvrdí, že ve Francii nikdy nebyl.

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

Tabákový průmysl podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) vsází na nové cesty oslovování mladých zákazníků. A daří se mu to: počet kuřáků e-cigaret je nyní rekordní.

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Hurikánová sezona se letos v Atlantiku výrazně opozdila. S příchodem podzimu se ale aktivita hurikánů i tajfunů v Asii výrazně zesiluje. V těchto dnech sledují meteorologové rovnou několik takových bouří.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Australská telekomunikační společnost Optus čelí „významným následkům“ ze strany australské vlády poté, co výpadek jejích služeb minulý týden vedl v zemi k několika úmrtím. Stovky lidí se na více než polovině území státu nebyly asi 13 hodin schopné dovolat záchranným službám, píše server BBC.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.