Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.
„Tváří v tvář rostoucí hrůze na Blízkém východě jednáme tak, abychom udrželi při životě možnost míru a dvoustátního řešení. To znamená bezpečný Izrael vedle životaschopného palestinského státu – v současné době nemáme ani jedno,“ prohlásil Starmer.
Zdůraznil, že uznání „není odměna pro Hamás“, protože prý znamená, že toto hnutí nebude mít budoucnost. Ve videoprohlášení také oznámil, že v nadcházejících týdnech Británie uvalí sankce na další představitele Hamásu, který označil za brutální teroristickou organizaci. „Naše výzva k opravdovému dvoustátnímu řešení je přesným opakem jejich nenávistné vize,“ míní britský premiér.
Starmer dále vyzval k okamžitému propuštění rukojmí držených v Gaze teroristy a požádal izraelskou vládu, aby zrušila omezení na hranicích s Gazou, což by umožnilo větší dodávky humanitární pomoci.
Vlády v Londýně dosud trvaly na tom, že uznání palestinského státu musí být součástí mírového procesu. Starmer ale už v červenci avizoval, že Londýn tento postoj změní, pokud Izrael do začátku zasedání Valného shromáždění OSN nepřistoupí na příměří v Gaze a nezaváže se k mírové smlouvě garantující cestu k dvoustátnímu řešení.
Humanitární katastrofa v Gaze
Zdroje BBC z britské vlády se zároveň odvolávají na dramatické zhoršení situace v Gaze v posledních týdnech. Podle OSN nejnovější izraelská pozemní operace způsobila humanitární katastrofu a přinutila statisíce lidí k útěku.
Ministři podle BBC rozhodnutí zdůvodňují také pokračující výstavbou nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Britský ministr spravedlnosti David Lammy dříve upozornil na osadnický projekt E1, který by podle kritiků definitivně zmařil šanci na životaschopný palestinský stát. Netanjahu dříve v souvislosti s kontroverzním plánem na rozšíření osad prohlásil, že „nebude žádný palestinský stát; toto místo patří nám“.
Lammy míní, že uznání Palestiny je důsledkem masivního rozšiřování osad a násilí osadníků na Západním břehu.
Rozporuplné reakce
Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás při nedávné návštěvě v Londýně krok přivítal. Šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová aktuálně podotkla, že uznání Palestiny dalšími státy zachovává možnost dvoustátního řešení a Palestinu přibližuje nezávislosti.
Naopak Jeruzalém uznání už předem ostře odsoudil. Izraelské ministerstvo zahraničí nyní konstatovalo, že uznání palestinského státu není „nic jiného než odměna pro džihádistický Hamás – povzbuzený Muslimským bratrstvem napojeným na Spojené království“. „Sami vůdci Hamásu otevřeně přiznávají: toto uznání je přímým důsledkem, ‚ovocem‘ masakru ze 7. října (2023),“ upozorňuje izraelská diplomacie v příspěvku na síti X.
Krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir v reakci na rozhodnutí Kanady, Británie a Austrálie oznámil, že na příštím zasedání vlády nadnese otázku anexe Západního břehu Jordánu.
Šéfka britských konzervativců Kemi Badenochová v komentáři v deníku The Telegraph napsala, že uznání v době, kdy Hamás drží rukojmí, působí jako odměna za terorismus. Rodiny unesených napsaly Starmerovi otevřený dopis, v němž ho žádají, aby rozhodnutí odložil, dokud nebude propuštěno všech zbývajících 48 zajatců.
Česko nyní neplánuje uznat palestinský stát, uvedlo ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Praha podporuje dvoustátní řešení konfliktu.
Podle českého prezidenta Petra Pavla proces palestinské státnosti musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky. Jinak je to víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou stěžovat samotná jednání, podotkl.
Palestinu jako stát už letos uznaly Španělsko, Irsko a Norsko. Očekává se, že ke stejnému kroku přistoupí v nejbližší době rovněž Francie.
Válka trvá skoro dva roky
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás, jež ovládá Pásmo Gazy, a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele usmrtili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle údajů úřadů v Gaze pod kontrolou Hamásu bylo od začátku války při izraelských operacích zabito zhruba 65 tisíc Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většinu obětí tvoří civilisté. Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území tento týden vydala zprávu, podle níž Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu.
Postavení Palestiny v OSN
Po hlasování ve Valném shromáždění OSN 29. listopadu 2012 byl status Palestiny povýšen na nečlenský pozorovatelský stát. Pro hlasovalo 138 zemí, proti bylo devět států včetně Česka, USA či Kanady, 41 států se zdrželo.
Palestincům to umožnilo účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu. Prezident palestinské samosprávy Abbás pak 3. ledna 2013 podepsal dekrety, kterými změnil název palestinské autonomie na izraelském území na „Palestinský stát“.
Aby se Palestina mohla stát plnohodnotným 194. členem OSN, musela by návrh na přijetí nejprve schválit Rada bezpečnosti. Loni v dubnu takový návrh získal podporu 12 z 15 členů tohoto orgánu. Spojené státy jako jeden z pěti stálých členů s právem veta jej ovšem odmítly, Británie a Švýcarsko se zdržely.
Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven přímými jednáními mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Výsledek přivítal Izrael, zatímco palestinská samospráva se sídlem na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu jej odsoudila.
Letos 12. září Valné shromáždění OSN jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj orgánu OSN odmítl a označil ho za hanebný. Palestinský viceprezident ho naopak označil za krok vedoucí ke konci okupace.
Deklarace odsuzuje útok na Izrael ze 7. října 2023 a vyzývá Hamás a další ozbrojené skupiny ke složení zbraní. Zároveň potvrzuje požadavek na vznik nezávislého palestinského státu a podporuje nasazení mezinárodní stabilizační mise s mandátem Rady bezpečnosti OSN.
