Pásmo Gazy

Osm lidí včetně dítěte zahynulo v neděli při několika izraelských úderech v Pásmu Gazy, napsala s odkazem na tamní záchrannou službu a nemocnici agentura AFP. Palestinská agentura WAFA uvádí, že od východu slunce při úderech v Pásmu Gazy zemřelo deset lidí.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Izraelské úřady a izraelské síly spáchaly na okupovaném Západním břehu zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, uvedla ve zprávě nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo dokument za propagandu, jejímž cílem je „podkopat právo Izraele na sebeobranu“.

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Děje se tak v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.

Rok od uzavření příměří zůstává klid zbraní v Pásmu Gazy jen na papíře. Většina obyvatel žije ve stanech, do kterých jim běhají krysy, elektřina i pitná voda jsou spíše vzácností a izraelské bombardování má civilní oběti. Podle Lékařů bez hranic místní týmy zdravotníků ošetřily za dobu příměří desetitisíce traumatických poranění. Frustrovaní Gazané, kteří žijí v bídě a de facto v bezpráví, viní ze své zoufalé situace kromě Jeruzaléma a Hamásu i Bílý dům.

Izrael oznámil, že do Pásma Gazy již nebude dováženo komerční zboží. S odvoláním na středeční prohlášení úřadu izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT) to ve čtvrtek napsala agentura AP. Ta upozornila, že tamní hladem ohrožení Palestinci tak před přicházející zimou ztratí klíčový zdroj dodávek potravin a materiálů potřebných pro provizorní přístřešky v oblasti zničené válkou.

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás už nikdy nebude mít v Pásmu Gazy žádnou moc a Izrael si vyřídí účty s každým, kdo se podílel na útoku ozbrojenců Hamásu na židovský stát 7. října 2023, prohlásil na pietním aktu k připomenutí třetího výročí masakru podle agentury AFP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Při události zemřelo přes dvanáct set lidí a 251 bylo odvlečeno na palestinské území jako rukojmí. Stanovení data, kdy si Izrael připomíná nejkrvavější útok na svém území v historii, se řídí židovským kalendářem.

Zdroje agentur AFP a Reuters tvrdí, že mezi pěti oběťmi sobotního izraelského úderu na obytnou budovu ve městě Gaza jsou muž a čtyři ženy, včetně dvou pravoslavných křesťanek. Izraelská armáda v sobotu večer úder potvrdila s tím, že útok mířil na vysoce postaveného člena teroristického hnutí Hamás Alího Ámúdího. Armáda stále prověřuje, zda byl Ámúdí při úderu zabit nebo zraněn.

Pětice lídrů izraelské opozice si slíbila, že strany budou spolupracovat a nebudou se v kampani před říjnovými volbami do parlamentu napadat. Ve společném prohlášení se zavázali k vytvoření „sionistické, státnické“ vlády a posílení Izraele jako demokratického státu. Jednání se neúčastnili zástupci arabské menšiny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac prohlásil, že armáda je připravena „dokončit práci“ v Pásmu Gazy a následně odsunout celé dva miliony obyvatel z tohoto palestinského území, informovala agentura AFP. Izrael podniká v Gaze od října 2023 rozsáhlou vojenskou operaci, která následovala po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás.

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.

Izrael má připraveny plány na odsun Palestinců z Pásma Gazy, ale čeká, až Spojené státy vymyslí, kam je odvézt, pronesl podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na konferenci pořádané izraelským serverem Ynet a deníkem Jediot Achronot. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua je podle Kace připravena Palestince z Pásma Gazy „dostat pryč“, a to „po moři, letecky, jakýmkoli možným způsobem“. Netanjahu ve středu řekl, že Izrael z Pásma není na odchodu.