Pásmo Gazy

Izrael s výjimkou dvou aktivistů předal Řecku účastníky propalestinské flotily, které zadržel v noci na čtvrtek při útoku na jejich lodě. Informaci agentury AFP a Reuters potvrdili mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein i samotní organizátoři plavby. Při zásahu Izrael zadržel zhruba 175 účastníků flotily, která chtěla doplout do Pásma Gazy. Na palestinské území Izrael uplatňuje námořní embargo.

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volili místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.

Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.

Izraelská armáda zahájila novou vlnu útoků na infrastrukturu libanonského teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Píše to list The Times of Israel (ToI). Agentura AFP odvysílala záběry kouře, který stoupal nad oblastí. Armáda židovského státu v pondělí přiznala, že při pokusu o atentát na agenta Hizballáhu omylem zabila opozičního funkcionáře.

Pásmo Gazy opustily jako předčasní novorozenci, teď se do něj vrátily jako batolata. Se svými rodiči se desítka dětí z Gazy znovu shledala po více než dvou letech. Území opustily, když Izraelci bojovali u nemocnice Šífa, pod kterou se podle nich nacházelo velitelské centrum teroristů. Nemocnice vinou izraelského obklíčení trpěla nedostatkem elektřiny i zásob, nefunkční inkubátory nahradily postele, do kterých ošetřovatelé ukládali několik dětí najednou, aby se zahřívaly navzájem. Východisko z neudržitelné situace tehdy poskytl Egypt, který nabídl, že se několika novorozenců ujme.

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Lítání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu. Francouzský ministr zahraničí se proti Kacově plánu ohradil.

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.

Prezident Spojených států Donald Trump podporuje další jednání s Íránem o jaderné dohodě, zároveň naznačil, že ztroskotání rozhovorů by mohlo vést k dalšímu americkému úderu. Trump to napsal na své síti Truth Social po středeční odpolední schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. S tím hovořil také o situaci v palestinském Pásmu Gazy, kde podle amerického prezidenta nastal obrovský pokrok.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.

Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.