Pásmo Gazy

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.

Abdul El-Sayed vyhrál senátorské primárky v Michiganu navzdory tomu, že na podporu protikandidátky Haley Stevensové šlo na 65 milionů dolarů (asi 1,35 miliardy korun). To z jejich soupeření udělalo nejdražší předvolební kampaň v historii Demokratické strany. Jejich programy se rozcházely především v přístupu k americké podpoře Izraele – a na této linii se rozštěpili i jejich straničtí kolegové. Jenže v podzimních volbách aktuální průzkumy preferují republikána Mikea Rogerse. El-Sayed tak bude potřebovat všechny demokraty.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl páteční návrh Rady pro mír na cestu k ukončení bojů v Pásmu Gazy, píše list The Times of Israel. Ten oznámil americký prezident Donald Trump a souhlas s ním potvrdil Hamás. Netanjahuovi vadí, že plán počítá se stažením izraelské armády ze současných linií na takzvanou žlutou linii v Gaze před úplným odzbrojením palestinského teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.

Při izraelském vzdušném úderu na účastníky pohřbu v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy zahynulo nejméně osm lidí a dvacet jich bylo zraněno, píše agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izraelská armáda se k incidentu nevyjádřila. Při dalších úderech v palestinské enklávě byli zabiti nejméně čtyři lidé.

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Při sobotních izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo šestnáct lidí, podle libanonské armády je mezi nimi i jeden její voják. Dalších dvanáct osob bylo zraněno a převezeno do nemocnic, oznámila podle agentury AFP libanonská civilní obrana. V sobotu pozdě večer libanonské ministerstvo zdravotnictví podle AFP oznámilo, že další izraelské útoky si na jihu a východě Libanonu vyžádaly životy sedmi lidí. Má přitom platit příměří dohodnuté v pátek mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.

Írán v neděli večer odpálil v několika vlnách asi deset balistických střel na Izrael, byla to podle něj odveta za postup Izraele v Libanonu. Na severu země se opakovaně rozezněly sirény. Všechny střely podle armády buď zneškodnila protivzdušná obrana, nebo dopadly na otevřená prostranství. Informace o případných obětech či škodách zatím nejsou k dispozici. Izrael podle agentury Reuters i izraelských médií připravuje odvetu.

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozkázal armádě, aby ignorovala podmínky říjnového příměří a převzala kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy. Podle agentury AFP to prohlásil ve videu vysílaném v jedné z místních televizí. Izrael momentálně podle Netanjahua ovládá 60 procent tohoto palestinského území. To je více, než předpokládala dohoda o příměří z loňského října.

Maďarští poslanci ve středu odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz v dubnu prohrála volby. V premiérském úřadu Orbána nahradil šéf uskupení Tisza Péter Magyar. Návrh zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta Tamáse Sulyoka, jenž je Orbánovým spojencem.