Pásmo Gazy strana 4 z 5

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že nařídil armádě, aby připravila evakuaci Rafáhu před očekávanou pozemní invazí, píše agentura AP. Město Rafáh se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam uchýlilo mnoho civilistů. Podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů agentury Reuters Káhira na severovýchod Sinaje v posledních dvou týdnech kvůli posílení bezpečnosti vyslala zhruba čtyřicet tanků a obrněných vozidel. Kancelář předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedla, že cílem izraelské operace v Rafáhu je vyhnat Palestince z Pásma Gazy.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) během své čtvrteční návštěvy Izraele hovořila se svým tamním protějškem Joavem Galantem o vojenském materiálu, který by české společnosti mohly židovskému státu poskytnout. Šéfka resortu obrany odmítla říct, o jaký materiál se konkrétně jedná. Rovněž uvedla, že Praha v minulosti dodala izraelské armádě balistické vesty jako pomoc v souvislosti s vojenskou operací v Pásmu Gazy. V době cesty prezentovala skupina českých osobností veřejný dopis vyzývající vládu ke změně podle nich příliš jednostranného postoje ke konfliktu v Gaze.

Izrael bude v letošním ročníku Eurovize reprezentovat Eden Golanová. Zatímco dvacetiletá zpěvačka se na mezinárodní písňovou soutěž těší, ne všichni jsou z její účasti nadšení. Kvůli dění v Pásmu Gazy by pěvecké klání měl židovský stát podle kritiků ze severských zemí, včetně Švédska, které letošní ročník pořádá, opustit. Argumentují vyřazením Ruska kvůli agresi vůči Ukrajině. Podle pořádající Evropské vysílací unie (EBU) je takové srovnání ale složité a odvolává se na to, že není politickou organizací.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky Hamásu ohledně příměří. Jediným řešením současného konfliktu je podle něj absolutní vítězství Izraele, které je prý na dosah. Teroristické hnutí Hamás přišlo s návrhem dlouhodobého klidu zbraní, příměří by podle něj trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.

Jedenatřicet z rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý vpodvečer podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Jeruzalém dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 lidí odvlečených loni v říjnu teroristy.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Válka s Hamásem nepříjemně dopadá i na turistický ruch v Izraeli. Hostů je násobně méně než v běžných časech. Silně to ovlivnilo i fungování Jeruzaléma, nejvyhledávanějšího místa v zemi. Problém mají obchodníci i průvodci, letecký provoz na telavivském letišti poklesl na polovinu.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Turecká policie zadržela dalších sedm lidí pro podezření ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mosad, informovala v pátek agentura AP s odvoláním na turecká média. Tamní úřady během minulého měsíce zadržely 34 lidí, kteří čelí podezření, že pracovali jako špioni pro Mosad a sledovali Palestince žijící v Turecku.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

Útoky jemenských povstalců na komerční lodě v Rudém moři představují zkoušku pro čínské ambice stát se hlavním zprostředkovatelem míru na Blízkém východě. Peking odmítá zapojení do konfliktu a jeho reakce obnáší výzvy k ukončení útoků na civilní lodě a nepřímou kritiku západní vojenské odvety, všímá si CNN. Podle expertů čínské váhání ničí obraz země jako globální mocnosti. Peking po výzvách USA začal tlačit na Írán, aby přiměl hútíe zastavit údery, jinak ohrozí vzájemný obchod. Činí tak ale zatím spíše jen naoko. Nečinný postoj zaujímá i Rusko, které má v Rudém moři své vlastní zájmy.

Na základě obvinění Izraele, že se několik pracovníků agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) zapojilo do loňského útoku Hamásu, propustila humanitární organizace několik svých zaměstnanců. Dvanáct zemí už také pozastavilo financování agentury, včetně největších přispěvatelů, jako jsou Spojené státy. Tento krok však může prohloubit humanitární katastrofu v Pásmu Gazy, varují představitelé OSN.

Izraelští vládní činitelé slíbili v předchozích dnech Washingtonu, že nárazníková zóna, kterou armáda židovského státu buduje v Pásmu Gazy u hranic s Izraelem, bude jen dočasná. Jeruzalém se z ní údajně stáhne v okamžiku, kdy bude teroristická organizace Hamás zcela poražena. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ujistil, že zaměstnanci UNRWA podezřelí ze zapojení do teroristického útoku ze 7. října 2023 jsou hnáni k odpovědnosti. Znepokojení kvůli přerušení toku peněz od dárců vyjádřily Turecko a některé arabské země.

Vyjednavači se podle listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než sta rukojmí, která stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

Spojené státy provedly další údery na jemenské povstalce. Americká armáda zasáhla stanoviště protilodních střel, které hútíové chtěli odpálit směrem na Rudé moře. Dvě z těchto raket podle agentury Reuters zničila. Šlo o další akci, která reaguje na útoky povstalců podporovaných Íránem na lodní dopravu v oblasti.

Mezi Izraelem a Egyptem stouplo napětí kvůli takzvanému Filadelfskému koridoru, tedy pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, který je navzdory své malé rozloze kriticky důležitý. Podle Izraele, který tuto hranici jako jedinou nekontroluje, přes ni totiž proudí zbraně Hamásu. Káhira však Jeruzalém v pondělí varovala, že jakýkoliv pokus o obnovení bezpečnostní kontroly nad tímto pásem, který odděluje Gazu a Egypt, povede k vážnému ohrožení vztahů mezi oběma zeměmi, píše server The Times of Israel (ToI). Otázka hranic Egypta s Gazou otevírá ve válce na Blízkém východě více dilemat.

Na jemenském ostrově Sokotra zemřel český občan, oznámil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Úřad s ohledem na rodinu nebude poskytovat detaily. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež nicméně uvedl, že příčinou úmrtí nebyl válečný konflikt. Výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Chaloupková minulý týden řekla, že má informace o dvou českých cestovních kancelářích, které mají na letošní rok vypsané termíny zájezdů na ostrov.