Šéf palestinské autonomie odsoudil útok Hamásu, Izrael obvinil z genocidy

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.

„Navzdory všemu, čím náš lid trpěl, odmítáme to, co Hamás provedl 7. října (2023),“ ujistil Abbás s odkazem na útok, při němž palestinští ozbrojenci zabili v Izraeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. V odvetě za tento útok Jeruzalém zahájil masivní bombardování a poté také pozemní operaci v Pásmu Gazy, které Hamás ovládl v roce 2007 po bojích s konkurenčním Fataham, jehož lídrem je právě Abbás. Ten je šéfem palestinské autonomie, která sídlí v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Abbás aktuálně v projevu k Valnému shromáždění OSN také obvinil židovský stát z genocidy vůči Palestincům v Pásmu Gazy. „To, co Izrael dělá, není jen agrese, je to válečný zločin a zločin proti lidskosti (...), který se do historie a do svědomí lidstva zapíše jako jedna z nejstrašnějších kapitol humanitárních tragédií 20. a 21. století,“ je přesvědčený Abbás.

„Náš palestinský lid v Pásmu Gazy čelí genocidě, destrukci, hladovění a vysidlování,“ uvedl také. Tuto „genocidu“ vedou podle něj izraelské „okupační síly, které zabily a zranily více než 220 tisíc Palestinců, z nichž většina byla neozbrojená, šlo o děti, ženy i starší osoby“.

Hladomor v Gaze

Šéf palestinské autonomie také vyzval k tomu, aby židovský stát přestal používat hladovění jako zbraň.

Z genocidy v Pásmu Gazy je židovský stát viněn také některými zeměmi a nevládními organizacemi, včetně několika izraelských, a k takovému závěru došla i nezávislá vyšetřovací komise OSN. Letos v srpnu také panel OSN oznámil, že v Gaze je hladomor. Izraelská vláda obvinění z genocidy odmítá a popírá, že by v Gaze byl hladomor.

Už loni v listopadu Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem od října 2023 zabila v regionu přes 65 tisíc Palestinců. Tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje OSN za spolehlivé. Podle různých nevládních organizací přes osmdesát procent palestinských obětí byli civilisté.

Abbás nyní také prohlásil, že Palestinci odmítají antisemitismus, a kritizoval, že někteří obviňují z téhož propalestinské aktivisty. „Odmítáme zaměňování solidarity s palestinskou otázkou s antisemitismem, který odmítáme na základě našich hodnot. Odmítáme antisemitismus,“ zdůraznil.

Šéf palestinské autonomie také podotkl, že Hamás nebude hrát žádnou roli v palestinské správě, zdůraznil, že toto teroristické hnutí i jeho spřízněné frakce musí odevzdat zbraně. Dodal, že Palestinská národní správa, v jejímž čele stojí, je připravena přijmout plnou zodpovědnost za vládu a bezpečnost na palestinských územích.

Relativně krátký projev

V relativně krátkém projevu Abbás také poděkoval světovým lídrům, kteří ve válce v Gaze podporují Palestince kritikou izraelské ofenzivy, kterou čím dál větší část mezinárodního společenství považuje za nepřiměřenou odvetu za teroristický útok Hamásu. Vláda židovského státu ofenzivu hájí s tím, že jde o akt sebeobrany a že jejím cílem je zničení Hamásu a záchrana rukojmí.

Abbás také zmínil, že uznání palestinského státu dalšími zeměmi dalo Palestincům naději na mír a konec konfliktu s Jeruzalémem. V předchozích několika dnech uznaly Palestinský stát, který zatím neexistuje, Francie, Británie, Austrálie, Kanada či Portugalsko. Jejich rozhodnutí odsoudily Izrael i Spojené státy. Projev k Valnému shromáždění OSN Abbás zakončil slovy, že Palestinci „neopustí svou vlast“.

V předchozích dnech ke shromážděným delegátům OSN promluvil například americký prezident Donald Trump, jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, ale také český prezident Petr Pavel nebo hlava Íránu Masúd Pezeškján.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu.
16:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 2 hhodinami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 2 hhodinami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 2 hhodinami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 3 hhodinami
Načítání...