Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. ICC dosud obvinil přes 65 lidí, je mezi nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.
Tento krok přichází poté, co hlavní prokurátor ICC Karim Khan už v květnu požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a také na lídry Hamásu v souvislosti se „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 do nejméně 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala.
„V jistém ohledu je to očekávané. Snad ne, že to přijde zrovna dnes (ve čtvrtek). Právě teď totiž Netanjahu jedná s americkým emisarem Amosem Hochsteinem v jednom z pokusů diplomacie USA dohodnout příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. A tento pokus vypadá přinejmenším nadějně,“ řekl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Tématem čísla jedna ale v tuto chvíli není toto jednání, ale Mezinárodní trestní soud,“ doplnil.
ICC v prohlášení napsal, že námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné. V oznámení zatykače na Dajfa, který je dle izraelské armády mrtvý, soud uvedl, že „bude dál shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Šéf unijní diplomacie Borrell poznamenal, že zatykače nejsou politické a že rozhodnutí soudu by se mělo respektovat a vymáhat, což Izrael odmítá. „Izrael se znechucením odmítá absurdní a nepravdivé obvinění ze strany ICC,“ komentovala Netanjahuova kancelář a dodala, že židovský stát „nepodlehne nátlaku“ a bude nadále bránit své občany.
Evropské země se k rozhodnutí soudu vyjadřují opatrně, italský ministr obrany Guido Crosetto ale řekl, že Netanjahu a Galant by měli být zatčeni, pokud přijedou do Itálie. Nicméně označil rozhodnutí ICC za „špatné“, protože „staví na stejnou úroveň“ izraelského premiéra a exministra obrany s těmi, kdo zorganizovali teroristický útok na Izrael, při němž loni v říjnu zemřelo na 1200 lidí. Právě tím začala válka v Gaze, kde izraelská armáda bojuje s palestinským teroristickým hnutím Hamás.
Zatykač znamená, že státy, které jsou členy Římského statutu, by měly ICC oba politiky vydat, pokud by se nacházeli na jejich území. Členem statutu je i Česko. Pokud daná země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.
„Všechny státy, které jsou smluvní stranou Římského statutu, k dnešnímu dni je jich více než 120, mají v případě, že by na jejich území přicestoval někdo, na koho byl vydání zatykač Mezinárodním trestním soudem, povinnost dotyčného zadržet a vydat k trestnímu stíhání do Haagu. Právní povinnost je jednoznačná,“ vysvětlila vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková.
„To, zda své povinnosti dostojí, už je na jejich politickém rozhodnutí. V minulosti už jsme viděli – i v době relativně nedávné – případy, kdy se určité státy rozhodly, že nebudou postupovat podle svých právních závazků. Například v případě Umara al-Bašíra (bývalého prezidenta Súdánu, pozn. red.), který nebyl zadržen v Jihoafrické republice, nebo v případě ruského prezidenta Vladimira Putina při jeho návštěvě v Mongolsku,“ dodala Bílková.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake v tomto kontextu zdůraznil, že „Česko dodržuje a bude dodržovat mezinárodně-právní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě.“
Náměstek ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vidí rozhodnutí soudu jako „nešťastné, nešťastně načasované, nešťastně vyvážené.“ V pořadu Události, komentáře připomněl, že spravedlnost je zpravidla znázorňována „jako slepá a tentokrát se slepě zachovala.“
Khan žádosti o vydání zatykačů na oba izraelské politiky zdůvodnil tím, že podle jeho názoru nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za vědomé způsobení velkého utrpení a za úmyslná zabití nebo vraždy.
Hlavní prokurátor ICC v květnu požádal také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dejfa a šéfa organizace v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Všichni tři ale mezitím zemřeli při vojenských operacích izraelské armády.
„Vyhlazování a hladovění“
Podle Khana se obvinění izraelských představitelů týkají zločinů, jež měly za cíl „vyhlazování a hladovění jako válečné metody, včetně odepření dodávek humanitární pomoci“, ale také „záměrného cílení na civilisty v konfliktu“.
Prokurátor v prohlášení konkrétně zmínil, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé... Patří k nim podvýživa, dehydratace, hluboké utrpení a rostoucí počet úmrtí mezi palestinským obyvatelstvem, včetně kojenců, dalších dětí a žen“.
Netanjahu dříve uvedl, že žádost prokurátora ICC o zatykač na něj a Galanta je absurdní, ostudná a je útokem proti celému Izraeli.
Netanjahuovi by mohly hrozit i soudy kvůli pagerům
Netanjahuovi by však mohly v budoucnu hrozit i další soudní procesy vzhledem k faktu, že se přihlásil k zářijovým útokům v Libanonu za použití explodujících pagerů. S odkazem na právní experty to napsal francouzský deník Le Monde. Výbuch malých telekomunikačních zařízení, která zřejmě distribuovalo libanonské hnutí Hizballáh, zabil desítky lidí a několik tisíc jich zranil.
Izraelský premiér v neděli 10. listopadu na zasedání vlády poprvé přiznal, že osobně schválil útoky za použití těchto pagerů. Dvě vlny výbuchů nastaly 17. a 18. září. V pondělí 11. listopadu následně premiérova slova agentuře AFP potvrdil jeho mluvčí Omer Dostri.
Izrael obvykle tento druh operací tajných služeb a armády přímo nekomentuje a nehlásí se k nim. Podle zmíněného deníku je to i z právních důvodů. Netanjahu se svým prohlášením mimo jiné vystavuje riziku soudních rozepří, upozorňuje Le Monde. Lidé, kteří utrpěli újmu kvůli výbuchům zařízení, by se totiž mohli obrátit na soudy v Libanonu a kauzou by se mohl zabývat i ICC.
„Odměna za terorismus“
Izraelský prezident Jicchak Herzog a expremiéři židovského státu Naftali Bennett a Jair Lapid naopak ICC za vydání zatykače na Netanjahua a Galanta ostře odsoudili. Podle Herzoga je dnešek (čtvrtek) temným dnem pro spravedlnost a pro lidstvo.
Herzog na sociální síti X napsal, že „nehorázné rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu bylo přijato se zlým úmyslem“ a že „je výsměchem oběti všech, kteří bojují za spravedlnost – od vítězství Spojenců nad nacisty až dodnes“. Rozhodnutí soudu podle něj „upřednostnilo terorismus a zlo před demokracií a svobodou a ze samotného systému spravedlnosti udělalo živý štít pro zločiny Hamásu proti lidskosti“.
Lapid, který je současně lídrem opozice, doplnil, že rozhodnutí haagského soudu odsuzuje a dodal, že „Izrael brání životy proti teroristickým organizacím, které zaútočily, vraždily a znásilňovaly naše občany“. Zatykače označil za „odměnu za terorismus“.
Zatykač zároveň „zásadně odmítají“ i Spojené státy americké. Agenturám Reuters a AFP to sdělil nejmenovaný mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu. Kroku tribunálu podle prohlášení předcházely nespecifikované procesní chyby.
Izrael vede už přes rok vojenskou operaci v Gaze s cílem zničit teroristické hnutí Hamás, které Pásmu léta vládlo. Operace je reakcí na útok Hamásu a dalších skupin z loňského 7. října, při kterém palestinští teroristé pozabíjeli na dvanáct set Izraelců a další stovky odvlekli do zajetí.
Soud vydal zatykač i na Putina
Soud dosud obvinil nebo zahájil řízení s 65 osobami. Do tohoto počtu jsou zahrnuti i lidé, na které vydal zatykač. V současnosti soud vede řízení proti 32 lidem: 27 osob je na svobodě jako uprchlíci, čtyři osoby jsou souzeny a jedna je ve fázi odvolání. Řízení proti 32 lidem bylo ukončeno, z toho dvě osoby si odpykávají trest a sedmi trest skončil. Další lidé byli zproštěni obžaloby nebo zemřeli před zahájením řízení.
ICC se loni zapojil do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, když v březnu vydal zatykač na ruského vůdce Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Letos na začátku března oznámil ICC vydání dalších zatykačů, a to na velitele ruského dálkového letectva generálporučíka Sergeje Kobylaše a velitele Černomořské flotily admirála Viktora Sokolova kvůli podezření, že se na Ukrajině dopustili válečných zločinů. Letos v červnu vydal zatykače na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů, jako jsou útoky na civilní cíle.
