Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno.
Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua, Galanta a exlídra Hamásu
Tento krok přichází poté, co hlavní prokurátor ICC Karim Khan už v květnu požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a také na lídry Hamásu v souvislosti se „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 do nejméně 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala.
„V jistém ohledu je to očekávané. Snad ne, že to přijde zrovna dnes (ve čtvrtek). Právě teď totiž Netanjahu jedná s americkým emisarem Amosem Hochsteinem v jednom z pokusů diplomacie USA dohodnout příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. A tento pokus vypadá přinejmenším nadějně,“ řekl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Tématem čísla jedna ale v tuto chvíli není toto jednání, ale Mezinárodní trestní soud,“ doplnil.
ICC v prohlášení napsal, že námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné. V oznámení zatykače na Dajfa, který je dle izraelské armády mrtvý, soud uvedl, že „bude dál shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Šéf unijní diplomacie Borrell poznamenal, že zatykače nejsou politické a že rozhodnutí soudu by se mělo respektovat a vymáhat, což Izrael odmítá. „Izrael se znechucením odmítá absurdní a nepravdivé obvinění ze strany ICC,“ komentovala Netanjahuova kancelář a dodala, že židovský stát „nepodlehne nátlaku“ a bude nadále bránit své občany.
Zpravodaj ČT Borek k zatykači na Netanjahua a Galanta (zdroj: ČT24)
Zatykač znamená, že státy, které jsou členy Římského statutu, by měly ICC oba politiky vydat, pokud by se nacházeli na jejich území. Členem statutu je i Česko. Pokud daná země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.
Khan žádosti o vydání zatykačů na oba izraelské politiky zdůvodnil tím, že podle jeho názoru nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za vědomé způsobení velkého utrpení a za úmyslná zabití nebo vraždy.
Hlavní prokurátor ICC v květnu požádal také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dejfa a šéfa organizace v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Všichni tři ale mezitím zemřeli při vojenských operacích izraelské armády.
„Vyhlazování a hladovění“
Podle Khana se obvinění izraelských představitelů týkají zločinů, jež měly za cíl „vyhlazování a hladovění jako válečné metody, včetně odepření dodávek humanitární pomoci“, ale také „záměrného cílení na civilisty v konfliktu“.
Prokurátor v prohlášení konkrétně zmínil, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé... Patří k nim podvýživa, dehydratace, hluboké utrpení a rostoucí počet úmrtí mezi palestinským obyvatelstvem, včetně kojenců, dalších dětí a žen“.
Netanjahu dříve uvedl, že žádost prokurátora ICC o zatykač na něj a Galanta je absurdní, ostudná a je útokem proti celému Izraeli.
Netanjahuovi by mohly hrozit i soudy kvůli pagerům
Netanjahuovi by však mohly v budoucnu hrozit i další soudní procesy vzhledem k faktu, že se přihlásil k zářijovým útokům v Libanonu za použití explodujících pagerů. S odkazem na právní experty to napsal francouzský deník Le Monde. Výbuch malých telekomunikačních zařízení, která zřejmě distribuovalo libanonské hnutí Hizballáh, zabil desítky lidí a několik tisíc jich zranil.
Izraelský premiér v neděli 10. listopadu na zasedání vlády poprvé přiznal, že osobně schválil útoky za použití těchto pagerů. Dvě vlny výbuchů nastaly 17. a 18. září. V pondělí 11. listopadu následně premiérova slova agentuře AFP potvrdil jeho mluvčí Omer Dostri.
Izrael obvykle tento druh operací tajných služeb a armády přímo nekomentuje a nehlásí se k nim. Podle zmíněného deníku je to i z právních důvodů. Netanjahu se svým prohlášením mimo jiné vystavuje riziku soudních rozepří, upozorňuje Le Monde. Lidé, kteří utrpěli újmu kvůli výbuchům zařízení, by se totiž mohli obrátit na soudy v Libanonu a kauzou by se mohl zabývat i ICC.
„Odměna za terorismus“
Izraelský prezident Jicchak Herzog a expremiéři židovského státu Naftali Bennett a Jair Lapid naopak ICC za vydání zatykače na Netanjahua a Galanta ostře odsoudili. Podle Herzoga je dnešek (čtvrtek) temným dnem pro spravedlnost a pro lidstvo.
Herzog na sociální síti X napsal, že „nehorázné rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu bylo přijato se zlým úmyslem“ a že „je výsměchem oběti všech, kteří bojují za spravedlnost – od vítězství Spojenců nad nacisty až dodnes“. Rozhodnutí soudu podle něj „upřednostnilo terorismus a zlo před demokracií a svobodou a ze samotného systému spravedlnosti udělalo živý štít pro zločiny Hamásu proti lidskosti“.
Lapid, který je současně lídrem opozice, doplnil, že rozhodnutí haagského soudu odsuzuje a dodal, že „Izrael brání životy proti teroristickým organizacím, které zaútočily, vraždily a znásilňovaly naše občany“. Zatykače označil za „odměnu za terorismus“.
Izrael vede už přes rok vojenskou operaci v Gaze s cílem zničit teroristické hnutí Hamás, které Pásmu léta vládlo. Operace je reakcí na útok Hamásu a dalších skupin z loňského 7. října, při kterém palestinští teroristé pozabíjeli na dvanáct set Izraelců a další stovky odvlekli do zajetí.