Hamás

Téměř sto lidí zahynulo od půlnoci při izraelských úderech na severu Pásma Gazy, uvedla podle stanice BBC místní civilní obrana. Agentura AP píše o nejméně 93 mrtvých. Stovky dalších Palestinců byly podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zraněny. Izrael v posledních dnech útoky výrazně zintenzivnil. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás a údaje není možné nezávisle ověřit.

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.

Při izraelských vzdušných úderech na Pásmo Gazy v noci na středu přišlo o život nejméně 48 lidí včetně 22 dětí, uvádí podle agentury AP místní Indonéská nemocnice poblíž uprchlického tábora Džabálija na severu palestinské enklávy. Izraelská armáda se odmítla k úderům vyjádřit. Údaje není možné ověřit.

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Nový izraelský plán „Gideonovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastaví údery proti hútíjským povstalcům v Jemenu, protože ti podle něj kapitulovali a slíbili už neútočit na lodní dopravu, píše agentura AP. Omán poté oznámil, že příměří mezi hútíi a USA zprostředkoval. Izraelská armáda zase v úterý potvrdila, že letecky zaútočila na mezinárodní letiště v jemenském hlavním městě Saná kontrolovaném hútíjskými povstalci a vyřadila ho z provozu.

Pásmo Gazy bude zcela zničeno a jeho obyvatelé budou soustředěni v jižní části u egyptské hranice, řekl izraelský ministr financí Becalel Smotrič. Situace palestinských obyvatel tam podle něj bude natolik beznadějná, že budou usilovat o přesídlení z oblasti, napsal server The Times of Israel (ToI). Přesuny obyvatelstva v rámci nové izraelské ofenzivy v pondělí oznámil i premiér Benjamin Netanjahu.

Operační plán Izraele pro další boje v Pásmu Gazy, který bezpečnostní kabinet jednomyslně schválil v noci na pondělí, počítá s dobytím a držením území, píše server The Times of Israel (ToI). Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelského činitele, by mohlo jít i o celé Pásmo Gazy, kde žije přes dva miliony Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dojde k přesunům tamního obyvatelstva.

Izraelská armáda začala rozesílat desítky tisíc povolávacích rozkazů. Děje se tak poté, co v pátek premiérovi Benjaminu Netanjahuovi představila plán nové ofenzivy v Pásmu Gazy, pro niž je nutná rozsáhlá mobilizace, píší izraelská média. Jde o další eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, který vyvolal útok Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023.

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.

Izraelská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí odvolat šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara, který v pondělí oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Nevládní organizace, které citoval server The Times of Israel, označily úterní krok kabinetu Benjamina Netanjahua za „cynický a jasný trik“, který má zastavit jednání nejvyššího soudu. Ten se zabývá stížnostmi, podle nichž předchozí rozhodnutí vlády o Barově odvolání bylo osobní a politicky motivované.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

Jordánsko postavilo mimo zákon Muslimské bratrstvo. Informovala o tom agentura Reuters. Stát navíc nadnárodnímu islámskému hnutí, které je nejsilnější opoziční silou v zemi, zabavil majetek. Propagace ideologie Muslimského bratrstva je nově nelegální.

Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás vyzval ve středu teroristické hnutí Hamás, aby se vzdalo správy Pásma Gazy, odevzdalo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Na teroristy zároveň apeloval, aby propustili zadržované rukojmí. Podobné výzvy ze Spojených států nebo Izraele Hamás v posledních měsících odmítal.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.

Vyšetřování zabití patnácti palestinských záchranářů při březnovém útoku v Pásmu Gazy zjistilo řadu profesních pochybení, neuposlechnutí rozkazů a neúplné nahlášení události. Oznámila to izraelská armáda. Vojáci podle ní nestříleli bez rozmyslu, zástupce velitele bude nicméně odvolán.

Spojené státy vedly v Římě druhé kolo jaderných rozhovorů s Íránem. Washington chce vyřešit desítky let trvající spor ohledně atomových ambicí Teheránu. Ten aktuální kolo jednání označil za konstruktivní, další by se mělo konat za několik dní. Americký prezident Donald Trump stále nevylučuje ani vojenský zásah v případě, že diplomacie selže.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac podle agentury AP řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Podle AP se tak děje poté, co Jeruzalém jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát ze 7. října 2023.

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.