Hamás

Izraelský vzdušný úder v neděli večer zasáhl Násirovu nemocnici v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, uvedlo podle tiskových agentur ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás. Podle zdravotníků, na něž odkazuje agentura Reuters, si úder na největší nemocnici na jihu Pásma Gazy vyžádal pět mrtvých a několik zraněných. Agentura AP s odvoláním na vyjádření nemocnice hovoří o jednom mrtvém. Izraelci tvrdí, že mířili na významného člena Hamásu.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil anexí částí Pásma Gazy a realizací plánu prezidenta USA Donalda Trumpa na vysídlení tamních obyvatel, pokud teroristické hnutí Hamás nevydá Izraeli rukojmí, která dosud zadržuje. Izraelská armáda v pátek večer nařídila nové evakuace civilistů na severu Pásma Gazy poté, co z této oblasti vyletěly rakety směřující na izraelské území.

Izraelská armáda ve čtvrtek ráno oznámila, že zahájila pozemní operaci na severu Pásma Gazy. Později zmínila zahájení další operace i na jihu, konkrétně v Rafahu ve čtvrti Šabúra. Pokračuje rovněž v útoku v centrální části Gazy. Hamás odpoledne odpálil tři rakety na Tel Aviv, zřejmě v první reakci na ukončení příměří. Izraelci během dne provedli také vzdušné útoky ve východním a jižním Libanonu.

Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestovaly tisíce lidí.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech nařídil sérii leteckých úderů na pozice šíitských povstalců v Jemenu. Hútíové už druhým rokem ohrožují svobodu plavby, globální obchod i regionální mír. Šéf Bílého domu chce vojenskou operací zvýšit tlak na Írán, aby zasedl k jednacímu stolu. Hútíové ale dali jasně najevo, že na názory svého předního spojence nebudou brát ohled.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Už dva týdny není jasné, jak bude pokračovat příměří v Pásmu Gazy a propouštění izraelských rukojmí. Hamás žádá trvalý klid zbraní, to je ale nepřípustné pro Izrael. Podle něj by to znamenalo, že teroristická organizace zůstane faktickým vládcem Pásma Gazy.

Spojené státy a Izrael oslovily vlády Súdánu, Somálska a Somalilandu na východě Afriky s dotazem, zda by se mohly ujmout Palestinců z Pásma Gazy. Píše to agentura AP s tím, že jde o součást poválečného plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Chartúm návrh odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali.

Izraelské ministerstvo energetiky nařídilo zastavit přívod elektřiny do Pásma Gazy, informovala izraelská veřejnoprávní stanice Kan.

Téměř dvě miliardy světových muslimů od konce února slaví postní měsíc ramadán. V době příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem se soustředí na jeruzalémský okrsek Haram aš-Šaríf, třetí nejsvětější místo islámu s mešitou al-Aksá. Převážně palestinští věřící se tam za striktních opatření hromadně modlí, přičemž veškerý pohyb hlídá izraelská policie. Ta umožnila přijet blíže neurčenému množství obyvatel ze Západního břehu, byť návštěvníkům stanovila přísné věkové hranice. Letošní Ramadán potrvá do 30. března.

Arabské země odmítají plán prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně přesunu Palestinců z Pásma Gazy. Podle experta na Blízký východ Marka Čejky se obávají, že jde o pokus o etnickou čistku a uprchlíkům by byl znemožněn návrat zpět, podobně jako se to v masovém měřítku stalo po roce 1948. Egypt i Jordánsko navíc sužují ekonomické problémy a další zátěž by mohla přinést politickou nestabilitu. Arabové schválili vlastní plán pro Gazu, ten však nechce Izrael ani USA.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl zřízení státní komise, která by určila míru selhání bezpečnostních složek a izraelské vlády při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Rodiny rukojmí žádají, aby se prošetřil i způsob, jakým vláda židovského státu vyjednává o propuštění lidí unesených Hamásem. Požadují jejich okamžitý návrat.

Představitelé Ligy arabských států na úterním mimořádném summitu v Káhiře schválili egyptský plán obnovy Pásma Gazy. Má jít o realistickou alternativu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do okolních arabských států a proměnit území v „Riviéru Blízkého východu".

Jednání o prodloužení příměří v Pásmu Gazy zůstávají zablokovaná. Izraelský návrh na šestitýdenní překlenovací klid zbraní Hamás odmítá. Místo toho požaduje trvalý konec války. Jeruzalém ale nechce, aby teroristická organizace zůstala u moci. Izrael vyhlásil přerušení dodávek zboží do regionu a nevylučuje obnovení vojenské akce. V Haifě mezitím arabský útočník nožem napadl kolemjdoucí.

Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.

První fáze dohodnutého příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás končí. Delegace židovského státu navrhla prodloužení této fáze klidu zbraní. Hamás však odmítá novou formulaci prodloužení první fáze příměří. Mluvčí teroristů rovněž podle agentury Reuters uvedl, že Hamás zatím není zapojen do jednání o druhé fázi klidu zbraní. Dohoda o příměří, jež začala platit 19. ledna, podle agentury AFP obsahuje klauzuli, která má automaticky prodloužit první fázi příměří, pokud probíhá jednání o fázi druhé.

Útok palestinských teroristů 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila Hamás. Uvedly to závěry vnitřního vyšetřování armády, píše agentura AFP. Podle serveru The Jerusalem Post reagovaly síly židovského státu se značným zpožděním mimo jiné proto, že v ústředí armády vypukl chaos a někteří velitelé popírali, že by se mohl odehrát takto bezprecedentní útok na jih Izraele.

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

V Izraeli pohřbili Širi Bibasovou a její dvě děti, které v říjnu 2023 uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás. Jejich těla Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Samotnému pohřbu předcházelo smuteční procesí, které v ulicích a na náměstích sledovaly tisíce lidí, informoval zpravodajský server The Times of Israel. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, dodal web.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Tři roky vězení uložil soud v Liberci pětatřicetiletému Arturu Simonovi, který se chtěl přidat k vojenskému křídlu libanonského militantního hnutí Hizballáh, případně k Hamásu. Takový trest navrhl státní zástupce v dohodě o vině a trestu uzavřené s obviněným a soud tuto dohodu přijal. Vazebně stíhanému muži za zločin podpory a propagace terorismu hrozilo až dvanáctileté vězení, svého jednání u soudu litoval.