Hamás strana 3 z 5

Před rokem, 7. října 2023, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael s nebývalou silou. Zabili přes dvanáct set lidí, převážně civilistů, a unesli 251 dalších. Mnohé zadržují dodnes. Židovský stát v reakci na útok ohlásil cíl zničení Hamásu a zahájil pozemní invazi do Pásma Gazy. S argumentem, že bojovníci Hamásu se schovávají mimo jiné v obytných budovách, spustil také masivní bombardování. Satelitní snímky ukazují srovnání pohledu na Pásmo Gazy před operací a rok poté.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

Izrael si připomíná výročí nejhoršího teroristického útoku v jeho dějinách. Raketový a pozemní útok teroristů z Hamásu na jih Izraele 7. října 2023 za sebou zanechal přes dvanáct set mrtvých mužů, žen i dětí. Ti byli před smrtí podrobeni i brutálnímu mučení či sexuálnímu násilí. Do dějin se útok zapsal také jako kolaps izraelských tajných služeb a řada Izraelců tak ztratila víru, že je stát dokáže ochránit. „Změníme realitu v Pásmu Gazy na padesát let dopředu. Co bylo v minulosti, už nebude. Budeme operovat s plnou silou,“ avizoval v den vyhlášení válečného stavu 8. října 2023 izraelský ministr obrany Jo'av Galant.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Jedenadvacetiletá jezídka Fauzíja Amín Sidová dokázala po deseti letech v područí teroristů z Hamásu uniknout ze zajetí. Její věznitel totiž nedávno při leteckém úderu izraelské armády zemřel. Díky tomu mohla utéct na bezpečné místo, odkud ji pak osvobodili izraelští vojáci, uvedla armáda židovského státu, která akci koordinovala s USA. Hamás ale tvrdí, že mladá žena odešla z Pásma Gazy s vědomím místních úřadů.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

Vojáci libanonské armády poprvé od začátku pozemní operace židovského státu opětovali střelbu poté, co byl jeden z nich zabit při izraelském úderu proti armádnímu stanovišti v jižním Libanonu, píše agentura Reuters s odkazem na libanonský bezpečnostní zdroj. Šéf WHO mluví o desítkách mrtvých zdravotníků jen za poslední den. Jeruzalém ve čtvrtek opět udeřil také na pozice teroristů z Hizballáhu v Bejrútu i na Západní břeh Jordánu. Šíitské hnutí naopak vypálilo desítky střel na sever židovského státu. Izrael přiznal, že v bojích s Hizballáhem padlo devět jeho vojáků, včetně členů speciálních sil.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

K úternímu útoku v Tel Avivu se ve středu odpoledne přihlásilo ozbrojené křídlo palestinského teroristického hnutí Hamás, uvedla agentura Reuters. Izrael čin dvojice ozbrojenců označil za teroristický. Zemřelo při něm sedm lidí a další utrpěli zranění. Dvojici útočníků se podařilo zneškodnit.

Svět je nebezpečné místo, protože se otevřela Pandořina skříňka válčení, pronesl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24. V jeho průběhu Írán odpálil rakety směrem k Izraeli. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl Lipavský. V případě, že situace bude mít dopad na bezpečnost českých občanů v regionu, je ministerstvo připravené vydat varování. V Interview ČT24 Lipavský promluvil i o aktuálních změnách ve vládě.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

V minulých týdnech Česko prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu evakuovalo několik občanů z Libanonu, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Úřad je v kontaktu se všemi Čechy v Libanonu registrovanými v cestovatelském systému Drozd i s krajany, kteří žijí v zemi dlouhodobě. Jedná se zhruba o dvě stě osob. Ministerstvo zahraničí zároveň v úterý prostřednictvím systému Drozd varovalo před bezprostřední hrozbou íránského raketového útoku velkého rozsahu v Izraeli v následujících hodinách.

Pozemní operace Izraele do Libanonu by mohla začít v nejbližších hodinách, píší média a agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké zdroje. Podle nich Izrael již Washington informoval, že má v úmyslu vstoupit na území sousední země. Americká stanice CNN uvedla, že z nedělních satelitních snímků vyplývá, že izraelské jednotky se hromadí u hranic s Libanonem. Libanonské síly se dle Reuters zase stáhly z pozic podél jižní hranice s Izraelem.

Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Alí Chameneí vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že práce Izraele zabitím Hasana Nasralláha neskončila. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena izraelský úder vykonal spravedlnost za tisíce obětí Hizballáhu. Podpořil tak právo Jeruzaléma na sebeobranu. Francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že situace v Libanonu je extrémně vážná.

Izrael usiluje o mír, ale na válečných frontách, jež organizuje Írán, je nucen bránit svou existenci před „divokými nepřáteli“, kteří touží po jeho zničení, prohlásil v pátek izraelský premiér Benjamin Netanjahu na půdě OSN v New Yorku. Pokud Írán na židovský stát zaútočí, Izrael mu úder vrátí, a to kdekoli na jeho území, sdělil.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Český prezident Petr Pavel v projevu na Valném shromáždění OSN vyzval k co nejrychlejší reformě Rady bezpečnosti. Státy by podle něj měly stát bok po boku, aby dokázaly nalézt řešení tíživých problémů. Země by měly také vyvinout větší tlak na Rusko, aby ukončilo nespravedlivou válku, kterou vede proti Ukrajině, prohlásil Pavel. V tomto se obrátil především na Čínu, která podle něj musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost ve světě.

Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila, že zahájila novou vlnu masivních úderů na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Tamní úřady tvrdí, že si údery židovského státu vyžádaly přes 550 mrtvých a více než 1800 zraněných. Izrael podnikl během dne útok na jižní předměstí Bejrútu, kde údajně zabil i jednoho z velitelů Hizballáhu. Teroristické hnutí pokračovalo v ranních hodinách v ostřelování Izraele, od noci na něj vypálilo stovku raket. Většinu zneškodnila protivzdušná obrana, zbylé dopadly na otevřené prostranství.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřel další vysoce postavený velitel Hizballáhu Ahmad Mahmúd Vahbí, oznámila teroristická organizace. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí. Mrtvých je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 37 včetně tří dětí. Na osmašedesát dalších lidí bylo zraněno. Počet obětí zřejmě poroste, neboť záchranáři stále prohledávají trosky, a dvacet lidí se pohřešuje. Izrael podle palestinské agentury WAFA udeřil i v budově školy v Pásmu Gazy, kde zabil dvaadvacet lidí. Židovský stát tvrdí, že cílil na jednotky teroristického hnutí Hamás.

Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Úřad civilní obrany v Pásmu Gazy spravovaný teroristickým hnutím Hamás tvrdí, že nejméně čtyřicet lidí zemřelo při nočním izraelském útoku na uprchlický tábor na jihu regionu a další desítky lidí utrpěly zranění. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla velicí centrum Hamásu. Podle ministra obrany Jo'ava Galanta se izraelská armáda blíží splnění mise v Gaze a zaměří se na boje s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Nejméně čtrnáct lidí včetně tří syrských civilistů zemřelo v neděli pozdě večer při sérii vzdušných úderů, které zřejmě provedl Izrael na několik vojenských objektů včetně vědeckého výzkumného střediska na západě Sýrie. Informovala o tom v noci na pondělí tisková agentura AFP s odvoláním na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) a ráno i syrská státní média. Původní bilance útoků byla výrazně nižší.