Hamás strana 3 z 5

Izraelská armáda oznámila, že v pátek v poledne místního času začalo platit příměří v Pásmu Gazy. Předtím se z jeho části začala stahovat. Izraelská vláda v noci na pátek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu však v odpoledním projevu uvedl, že izraelské síly zůstanou v Pásmu, aby přiměly Hamás vzdát se zbraní. Podle AFP tamní úřady v pátek večer uvedly, že se od začátku příměří přibližně 200 tisíc lidí vrátilo na sever Pásma.

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, která teroristé zadržují. V noci na pátek to uvedla agentura Reuters s odvoláním na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské prohlášení se zaměřilo na propuštění rukojmí a nezmínilo se o dalších částech plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války, podotkla agentura AP.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Izrael ve středu ráno zadržel plavidla z nové mezinárodní flotily asi 220 kilometrů od pobřeží Pásma Gazy, uvedla agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu a projekt Global Sumud Flotilla, který akci koordinuje. Podle něj izraelští vojáci zadrželi všech devět lodí. Izraelské ministerstvo zahraničí ohlásilo, že aktivisty čeká neprodlené vyhoštění.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na úterní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch v pondělí přicestovaly delegace Izraele a Hamásu, napsala agentura AFP s odkazem na zdroj z letiště. Podle agentury AP na místě již začaly nepřímé rozhovory o propuštění rukojmí a konci války v Gaze na základě nedávného návrhu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ráno v Káhiře jednali zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás s představiteli Kataru a Egypta, kteří rozhovory zprostředkovávají.

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90' ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Teroristé z Hamásu jsou prý ochotni předat všechna izraelská rukojmí, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech chtějí teroristé ještě jednat, stojí podle médií v odpovědi hnutí. Hamás je také prý ochoten předat vládu v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě, zbraní se ale nevzdá, dokud neskončí okupace. O ostatních bodech chce jednat s dalšími palestinskými stranami. Šéf Bílého domu je na základě vyjádření Hamásu „přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír“. Izrael se připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Policie v Berlíně zadržela tři muže podezřelé z příprav teroristických útoků a ze členství v teroristické organizaci Hamás, informovalo nejvyšší státní zastupitelství v Karlsruhe, podle něhož trojice sháněla zbraně pro útoky na židovské či izraelské cíle v Německu. Hamás popřel, že by tito muži měli na hnutí jakékoliv vazby.

Izraelská armáda brzy zcela obklíčí město Gaza, obyvatelé mají poslední příležitost město opustit. Uvedl to podle serveru The Times of Israel (ToI) ministr obrany Jisra'el Kac. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) podle agentury AFP oznámil, že kvůli narůstajícím vojenským operacím je nucen dočasně pozastavit své aktivity ve městě a stáhnout z něj zaměstnance. V Pásmu Gazy podle tamních zdravotních úřadů při izraelských úderech a palbě zahynulo nejméně 35 lidí, většina z nich ve městě Gaza.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Americký prezident Donald Trump bude v pondělí jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V Bílém domě mají státníci debatovat o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy. V pátek Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o klidu zbraní je „velmi blízko“. Netanjahu v posledních měsících vede intenzivní jednání v Oválné pracovně.

Demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, která se v sobotu konala v Berlíně, byla údajně dosud největší svého druhu v Německu. Podle policie se jí zúčastnilo nejméně šedesát tisíc lidí. Na zatím největším protestu proti postupu izraelské vlády ve válce v Pásmu Gazy se letos v létě sešlo v německé metropoli kolem padesáti tisíc lidí.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.