Hamás strana 3 z 5

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafáh na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Většina domů v napadených kibucech u hranic s Gazou zůstává dál prázdná. Přesto se do izraelských osad na jihu země pomalu vracejí někteří obyvatelé. Jednou z ožívajících lokalit je kibuc Nir Oz, z něhož teroristé z Hamásu 7. října minulého roku unesli nebo brutálně zabili čtvrtinu ze 400 lidí. Osmadvacet z nich stále zůstává v rukou palestinských teroristů. Zda jsou všichni naživu, není jasné.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda (IDF) zasáhla v nemocnici al-Šífa, která je největší v Pásmu Gazy. Akci provedla na základě informací, že se tam nacházejí vysoce postavení představitelé palestinské teroristické organizace Hamás. Později IDF oznámila, že při přestřelkách v areálu zdravotnického zařízení zabila dvacet členů Hamásu, zadržela desítky dalších a nad nemocnicí převzala kontrolu. Při akci také zemřel jeden izraelský voják. Podle palestinských úřadů, které ovládá Hamás, si operace vyžádala mnoho obětí a způsobila rozsáhlý požár v jedné z budov areálu.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila osmnáct bojovníků palestinského teroristického hnutí Hamás a pokračuje ve vojenských operacích ve středu Pásma Gazy i jižněji v Chán Júnisu. Palestinská média mezitím v neděli informovala o izraelském úderu na uprchlický tábor Dajr Balah ve středu Pásma Gazy, který zabil dvanáct lidí včetně dětí. Údaje znepřátelených stran nelze rychle nezávisle ověřit.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Když na začátku října zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na izraelské vojenské i civilní cíle, komentátora Jana Fingerlanda vyděsil rozměr útoku i jeho vlastní špatný odhad. „Nemyslel jsem si, že se to může stát,“ říká v podcastu Background ČT24. „V současné době jsou západní média ve vleku narativu, že je tady válka, kterou je potřeba za každou cenu zastavit. Ale z hlediska vývoje je někdy válku potřeba dobojovat,“ myslí si čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky.

Z kyperského přístavu Larnaka vyplula loď španělské nevládní organizace Open Arms se dvěma stovkami tun pomoci pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru. Plavidlo veze mouku, rýži a potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Akce se o několik dnů zpozdila kvůli technickým potížím, jelikož v palestinské enklávě není přístav vhodný pro velké lodě. Provizorní molo v Gaze mají v příštích dvou měsících postavit Američané.

Silně kriticky se o politice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vyjádřil americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro MSNBC. Řekl, že Netanjahuův přístup k situaci v Pásmu Gazy Izrael více poškozuje, než mu pomáhá. Za „velkou chybu“ považuje vysoký počet obětí. Podle agentury AP se rozpory mezi Bidenem a Netanjahuem prohlubují a jejich vztah je stále napjatější.

Kanada oznámila, že obnoví financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), zatímco pokračuje vyšetřování zapojení několika jeho zaměstnanců do loňského útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Několik hodin poté také švédská vláda informovala, že se chystá příspěvky této agentuře OSN obnovit.

Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Při úderech byly zničeny desítky objektů palestinského teroristického hnutí Hamás, informovala v neděli podle agentury Reuters izraelská armáda. Chán Júnis je v posledních týdnech centrem izraelské ofenzivy. Izraelská armáda zároveň podle Reuters zveřejnila závěry předběžného vyšetřování, podle nějž většina civilistů při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza zemřela v tlačenici, ne kvůli střelbě do davu.

V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva bezpečnostní zdroje. Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru. Rámec dohody je prý hotový, řekl tiskovým agenturám zdroj z americké administrativy. Izrael s ním souhlasí, teď prý záleží na Hamásu. Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří do muslimského postního měsíce ramadánu, který letos začíná 10. března.

Nákladní loď Rubymar, na kterou 18. února zaútočili v Rudém moři jemenští povstalci, se potopila. S odvoláním na mezinárodně uznávanou jemenskou vládu o tom v sobotu informovala agentura Reuters. Loď byla registrovaná ve Velké Británii, ale měla libanonského provozovatele. Jde o první plavidlo, které povstalečtí hútíové zničili při své kampani na podporu Palestinců v Pásmu Gazy.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Palestinské zdroje tvrdí, že při izraelském útoku v Gaze zemřely desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickou skupinou Hamás tvrdí, že obětí je přes sto. Jeruzalém střelbu přiznal s tím, že způsobila smrt deseti lidí. Ostatní podle Izraele zemřeli při vzájemných násilnostech. Informace ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Incident znepokojil Spojené státy, řada dalších států ho ostře odsoudila. Mimořádně se kvůli němu schází i Rada bezpečnosti OSN.

Pentagon korigoval vyjádření amerického ministra obrany Lloyda Austina, který ve své výpovědi v Kongresu prohlásil, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25 tisíc, upozornila agentura Reuters. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že údaj se opíral o sdělení Hamásem ovládaných úřadů v Pásmu Gazy, nikoliv o americké zpravodajské informace. Palestinské úřady v enklávě, které ovládají teroristé, ráno sdělily, že v konfliktu zemřelo od loňského října přes 30 tisíc lidí. Číslo však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.

Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.