Do Egypta přiletěly na jednání o Gaze delegace Izraele a Hamásu, píše AFP

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jednání o Gaze
Zdroj: ČT24

Do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch v pondělí přicestovaly delegace Izraele a Hamásu, napsala agentura AFP s odkazem na zdroj z letiště. Podle agentury AP na místě již začaly nepřímé rozhovory o propuštění rukojmí a konci války v Gaze na základě nedávného návrhu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ráno v Káhiře jednali zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás s představiteli Kataru a Egypta, kteří rozhovory zprostředkovávají.

Izraelská média v pondělí odpoledne rovněž tvrdila, že v Šarm aš-Šajchu přistála izraelská delegace. Podle nich budou za židovský stát rokovat zástupci tajných služeb Mossad a Šin Bet, poradce premiéra Benjamina Netanjahua pro zahraniční politiku Ofir Falk či koordinátor pro osvobození rukojmí Gal Hirsch. Šéf týmu, ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, do Egypta poletí později v tomto týdnu.

Trump o víkendu vyzval všechny strany, aby jednaly rychle, a řekl, že první fáze jeho plánu, tedy propuštění rukojmí, by se měla uskutečnit do konce týdne. Izraelská armáda ale dál ostřeluje Pásmo Gazy, podle BBC tam za 24 hodin zabila dvě desítky Palestinců.

V Káhiře ráno v 10:00 místního času (9:00 SELČ) začalo podle BBC jednání zástupců Kataru a Egypta se šéfem politického křídla Hamásu Chalílem Hajjou, jehož se izraelská armáda minulý měsíc neúspěšně pokusila zabít při leteckém útoku na budovu v katarském Dauhá. Hajjá přežil, ale při útoku zemřelo šest lidí, včetně jeho syna.

Nepřímá jednání mezi Hamásem a Izraelem už téměř dva roky zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy. Účastnit se jich má katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner a za Izrael zmíněný ministr Dermer.

Trumpův dvacetibodový mírový plán

Předmětem jednání v Egyptě je dvacetibodový mírový plán, který Trump představil 29. září po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který týž den uvedl, že plán podporuje. Hamás posléze s plánem rovněž souhlasil, ale jen částečně, a požádal o další jednání.

Hamás avizoval, že je ochoten předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá, ale chce ještě jednat o dalších detailech. Neslíbil zatím své odzbrojení, což je klíčový požadavek izraelské vlády. Podle agentury Reuters Trumpův plán umožní těm členům Hamásu, kteří složí zbraně, aby zůstali v Pásmu Gazy. To se ale nelíbí zejména Netanjahuovým krajně pravicovým koaličním partnerům.

Na rozdíl od dvou předchozích příměří, která USA, Katar a Egypt dojednaly koncem listopadu 2023 a začátkem letošního roku, se nyní vyjednávači zaměřují na komplexní dohodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje z jednání v Egyptě. „Toto je odlišné od dřívějších kol jednání, v nichž byla dohodnuta první fáze příměří, a teprve pak se jednalo o dalších fázích,“ řekl agentuře Reuters zdroj. Připomněl, že rokování o dalších fázích se v minulosti zhroutila, čemuž se nyní chtějí vyjednávači vyhnout.

Jednání o Trumpově mírovém plánu vidí nadějně i německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který v pondělí navštívil Izrael a v úterý bude podle agentury DPA jednat v Egyptě. „Poprvé za dva roky to není jen o příměří, ale o životaschopném politickém řešení,“ řekl Wadephul televizi ARD. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí telefonoval s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem, jehož ujistil o německé solidaritě a řekl mu, že po téměř dvou letech války v Pásmu Gazy nastal čas na mír.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 1 hhodinou

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 4 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 8 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 9 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...