Izrael zaútočil na představitele Hamásu v Kataru

Nahrávám video

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Podle svědků, na které se odvolává Reuters, bylo v katarském Dauhá slyšet několik výbuchů. Uvádějí, že oblaky černého kouře stoupaly z čerpací stanice Legtifya. Hned vedle ní se nachází malý obytný komplex, který je od začátku konfliktu v Gaze 24 hodin denně střežen katarskou emírovou gardou. Zdroj agentury Reuters prohlásil, že izraelská armáda „přijala opatření k minimalizaci škod na nezúčastněných osobách“.

Hamás tvrdí, že při úderu zemřel syn hlavního vyjednavače Hamásu Hajjáji spolu s jeho poradcem. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podrobnosti o dopadech akce zatím nejsou známy, izraelská armáda jen sdělila, že použila přesnou munici. Není zatím jasné, zda byl při útoku zraněn či zabit někdo z civilistů. Katar podle tiskových agentur uvedl, že zemřel jeden člen bezpečnostních složek a několik dalších bylo zraněno.

Dle médií se do okolí incidentu zhruba hodinu po výbuchu sjely sanitní vozy a nejméně patnáct policejních aut. V oblasti se pohybovalo i několik „neoznačených vládních vozidel“, poznamenala Reuters. Hajjá, na nějž měl být úder zaměřen, je šéf politického křídla Hamásu.

„Zásah v Dauhá je zcela oprávněný,“ uvedl Netanjahu ve společném prohlášení s ministrem obrany Jisra'elem Kacem. Katar a další blízkovýchodní země útok tvrdě odsoudily a i v Izraeli zaznívají kritické hlasy tvrdící, že úder proti vedení Hamásu znemožní další vyjednávání o propuštění rukojmí držených tímto teroristickým hnutím.

„Premiér a ministr obrany mají za to, že útok byl plně oprávněný vzhledem k tomu, že toto vedení Hamásu iniciovalo a zorganizovalo masakr ze 7. října (2023) a od té doby pokračuje ve vražedných útocích na Izrael a jeho občany,“ uvedli dále Netanjahu a Kac. Premiér se podle komuniké k útoku rozhodl v pondělí a nařídil jej v úterý v poledne, kdy se prý „objevila příležitost k zásahu“.

„Nešťastný incident“

Bílý dům označil izraelský úder proti Hamásu za „nešťastný incident“, který neposune blízkovýchodní region k míru. V oficiálním prohlášení to uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, již citovaly agentury Reuters a AP.

„Útok na Katar byl rozhodnutím premiéra Netanjahua, nebylo to moje rozhodnutí. Jednostranné bombardování Kataru, suverénního státu a blízkého spojence USA, nepřispívá k dosažení cílů Izraele ani Ameriky,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Současně ovšem sdělil, že událost může sloužit jako příležitost k míru. Hamás totiž podle něj profituje z utrpení obyvatel Gazy a jeho eliminace je cílem, který stojí za to.

Katar je významným americkým spojencem v neklidném regionu a poskytuje útočiště americkým vojákům. Trump již hovořil s katarským emírem Tamímem bin Hamad Sáním i premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním, které ujistil, že se podobný útok na katarské půdě už nebude opakovat.

Trump uvedl na své síti Truth Social, že jeho vláda se dozvěděla o izraelských úderech v jejich průběhu. Americký prezident útok považoval za nešťastný a nařídil svému zmocněnci Steveu Witkoffovi, aby varoval Katar, bylo ale už příliš pozdě. USA údajně vydaly pro svůj personál v Kataru včas varování, aby se schoval do krytu.

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí ale podle agentur uvedl, že Katar varování dostal až po začátku izraelského útoku. „Prohlášení o tom, že Katar byl informován o útoku předem, jsou nepravdivá. Telefonát od amerického činitele přišel, když se v Dauhá ozývaly exploze izraelského útoku,“ uvedl mluvčí.

Americký prezident už telefonicky jednal s Netanjahuem. Ten mu řekl, že chce rychle uzavřít mír.

Katarská televize al-Džazíra s odvoláním na zdroj z Hamásu uvedla, že útok byl mířen proti vyjednavačům Hamásu o příměří v Gaze. Stanice s odvoláním na zdroj z Hamásu uvedla, že Izrael zaútočil ve chvíli, kdy vedení skupiny jednalo o nejnovějším návrhu Trumpa na příměří v Pásmu Gazy. Podle AP šlo teprve o druhý útok cílený na tuto zemi od začátku války mezi Izraelem a Hamásem před téměř dvěma lety.

„Katarské politické vedení Hamásu bylo vždy tou složkou teroristického hnutí, která byla mnohem zásadovější, mnohem neústupnější v mírových rozhovorech s Izraelem. Vždy si kladla mnohem zásadnější a těžší podmínky,“ upřesnil z Turecka tamní zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Katarský premiér vyzval region k odvetě

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v reakci na izraelský úder vyzval celý region, aby na útok židovského státu odpověděl. Úder označil za barbarský, píše agentura AFP. Katarský premiér se domnívá, že Izrael se snaží sabotovat rozhovory o příměří v Pásmu Gazy, které Katar společně s Egyptem a USA zprostředkovává.

Sání uvedl, že Katar si vyhrazuje právo odpovědět na úder ze strany Izraele. „Domníváme se, že jsme se dnes dostali do klíčového momentu. Na takovou barbarskou akci musí přijít odpověď od celého regionu,“ uvedl Sání.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahman Sání
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Podle něj Izrael poškozuje snahy dosáhnout dohody o příměří v Pásmu Gazy, jejíž součástí by mělo být i propuštění rukojmí držených Hamásem. Katarský premiér naznačil, že jeho země bude chtít i nadále působit jako zprostředkovatel těchto jednání. „Nic nás neodradí od pokračování v této roli zprostředkovatele v regionu,“ uvedl katarský premiér.

Sání potvrdil také dřívější slova mluvčího ministerstva zahraničí Ansárího, že jeho zemi o izraelském útoku informovaly Spojené státy asi deset minut po začátku úderu. Také prohlásil, že Izrael použil zbraně, které protivzdušná obrana nezaregistrovala.

Porušení suverenity Kataru, zní ze světa

Představitelé Kataru útok označili za „zbabělý“ a vnímají jej jako „flagrantní porušení mezinárodního práva“. Útok odsoudil také generální tajemník OSN António Guterres, podle něj je porušením suverenity Kataru. „Všechny strany se musí snažit o dosažení trvalého klidu zbraní, ne o jeho zničení,“ citovala Guterresova slova agentura Reuters. Šéf OSN podle ní zdůraznil, že Katar hraje ve snaze o ukončení války mezi Izraelem a Hamásem pozitivní roli jako prostředník v jednání o příměří a propuštění rukojmí.

Papež Lev XIV. podle agentury ANSA označil situaci za „velmi vážnou“. Jednohlasná kritika zní z muslimských států blízkovýchodní oblasti, jejichž politici hovoří o nebezpečném porušení mezinárodního práva. Podle tureckého ministerstva zahraničí Izrael činí z teroristických praktik státní politiku, zatímco ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů hovoří o nestoudném a zbabělém útoku.

Podle mluvčího šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je izraelský útok v Dauhá porušením mezinárodního práva a katarské územní celistvosti a znamená další riziko eskalace násilí v regionu. „Vyjadřujeme plnou solidaritu s úřady a lidmi v Kataru, který je strategickým partnerem EU,“ uvádí se také v prohlášení.

Německý kancléř Friedrich Merz si večer podle mluvčího německé vlády telefonoval s emírem Tamímem bin Hamad Sáním a porušení suverenity a územní integrity Kataru izraelským útokem označil za nepřijatelné. „Válka se nesmí rozšířit na celý region,“ spolkový kancléř, který rovněž ocenil úsilí Kataru o dosažení příměří ve válce v Pásmu Gazy a osvobození izraelských rukojmí zadržovaných Hamásem. Za nepřijatelný izraelský útok označil i německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

Egyptská diplomacie hovoří o nebezpečném precedentu, zatímco ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů o nestoudném a zbabělém útoku. Izraelskou akci odsoudily také Írán, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty.

Podle analytiků útok „pravděpodobně zasadí vážnou, ne-li fatální ránu snahám o dosažení příměří“, právě kvůli zacílení úderu do Kataru, který několik rozprav o míru mezi Izraelem a Hamásem hostil.

Šéf Bílého domu v neděli prohlásil, že dává Hamásu poslední varování poté, co Izrael jeho návrh na příměří přijal. Hamás následně uvedl, že návrh dostal a že s prostředníky diskutuje, jak jej dál rozvíjet. Návrh podle stanice Channel 12 počítá s propuštěním všech rukojmí v první den příměří a s ukončením války v Pásmu Gazy, pokud následná jednání přinesou výsledky.

Hamás dosud vyjádření k budoucnosti rozhovorů po úterním útoku neposkytl. Kriticky se k němu však podle izraelských médií staví část obyvatel Izraele v čele s příbuznými rukojmí, kteří se obávají, že úder ohrozí šance jejich blízkých na osvobození.

„Katar patří k velkým spojencům Spojených států v oblasti,“ upozornil ve vysílání ČT24 redaktor Seznam Zpráv Milan Rokos. Těžko si prý dovede představit, že by nyní mohla pokračovat mírová jednání mezi Izraelem a Hamásem.

Zástupci Hamásu, na které Izrael zaútočil, jsou dle něj „dlouholetí představitelé palestinského hnutí, kteří žijí v zahraničí. Dříve byli i v jiných státech, nakonec zbyl Katar, který dělá takovou politiku, kdy, řekněme, chce být za dobře se všemi, hostí lídry Hamásu, zároveň je to – jak jsem říkal – americký spojenec,“ dodal.

Nahrávám video

Reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó upozornil na to, že v případě, že Izrael skutečně zlikvidoval nejužší vedení Hamásu, nezbyde pak nikdo, „s kým bude možné vést rozhovory v tom formátu, jak jsme je viděli v minulých měsících – v Kataru, případně v Káhiře“.

„V tuto chvíli také zůstává velkým otazníkem, nakolik se bude chtít Katar podílet na zprostředkování rozhovorů v momentu, kdy došlo k narušení jeho vzdušného prostoru a jeho suverenity,“ doplnil Szántó.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa výrazně zdražuje po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel.
08:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 36 mminutami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 1 hhodinou

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 2 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
před 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku dle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 7 hhodinami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.