Izrael zaútočil na představitele Hamásu v Kataru

6 minut
Události: Úder Izraele v Kataru
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Podle svědků, na které se odvolává Reuters, bylo v katarském Dauhá slyšet několik výbuchů. Uvádějí, že oblaky černého kouře stoupaly z čerpací stanice Legtifya. Hned vedle ní se nachází malý obytný komplex, který je od začátku konfliktu v Gaze 24 hodin denně střežen katarskou emírovou gardou. Zdroj agentury Reuters prohlásil, že izraelská armáda „přijala opatření k minimalizaci škod na nezúčastněných osobách“.

Hamás tvrdí, že při úderu zemřel syn hlavního vyjednavače Hamásu Hajjáji spolu s jeho poradcem. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podrobnosti o dopadech akce zatím nejsou známy, izraelská armáda jen sdělila, že použila přesnou munici. Není zatím jasné, zda byl při útoku zraněn či zabit někdo z civilistů. Katar podle tiskových agentur uvedl, že zemřel jeden člen bezpečnostních složek a několik dalších bylo zraněno.

Dle médií se do okolí incidentu zhruba hodinu po výbuchu sjely sanitní vozy a nejméně patnáct policejních aut. V oblasti se pohybovalo i několik „neoznačených vládních vozidel“, poznamenala Reuters. Hajjá, na nějž měl být úder zaměřen, je šéf politického křídla Hamásu.

„Zásah v Dauhá je zcela oprávněný,“ uvedl Netanjahu ve společném prohlášení s ministrem obrany Jisra'elem Kacem. Katar a další blízkovýchodní země útok tvrdě odsoudily a i v Izraeli zaznívají kritické hlasy tvrdící, že úder proti vedení Hamásu znemožní další vyjednávání o propuštění rukojmí držených tímto teroristickým hnutím.

„Premiér a ministr obrany mají za to, že útok byl plně oprávněný vzhledem k tomu, že toto vedení Hamásu iniciovalo a zorganizovalo masakr ze 7. října (2023) a od té doby pokračuje ve vražedných útocích na Izrael a jeho občany,“ uvedli dále Netanjahu a Kac. Premiér se podle komuniké k útoku rozhodl v pondělí a nařídil jej v úterý v poledne, kdy se prý „objevila příležitost k zásahu“.

„Nešťastný incident“

Bílý dům označil izraelský úder proti Hamásu za „nešťastný incident“, který neposune blízkovýchodní region k míru. V oficiálním prohlášení to uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, již citovaly agentury Reuters a AP.

„Útok na Katar byl rozhodnutím premiéra Netanjahua, nebylo to moje rozhodnutí. Jednostranné bombardování Kataru, suverénního státu a blízkého spojence USA, nepřispívá k dosažení cílů Izraele ani Ameriky,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Současně ovšem sdělil, že událost může sloužit jako příležitost k míru. Hamás totiž podle něj profituje z utrpení obyvatel Gazy a jeho eliminace je cílem, který stojí za to.

Katar je významným americkým spojencem v neklidném regionu a poskytuje útočiště americkým vojákům. Trump již hovořil s katarským emírem Tamímem bin Hamad Sáním i premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním, které ujistil, že se podobný útok na katarské půdě už nebude opakovat.

Trump uvedl na své síti Truth Social, že jeho vláda se dozvěděla o izraelských úderech v jejich průběhu. Americký prezident útok považoval za nešťastný a nařídil svému zmocněnci Steveu Witkoffovi, aby varoval Katar, bylo ale už příliš pozdě. USA údajně vydaly pro svůj personál v Kataru včas varování, aby se schoval do krytu.

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí ale podle agentur uvedl, že Katar varování dostal až po začátku izraelského útoku. „Prohlášení o tom, že Katar byl informován o útoku předem, jsou nepravdivá. Telefonát od amerického činitele přišel, když se v Dauhá ozývaly exploze izraelského útoku,“ uvedl mluvčí.

Americký prezident už telefonicky jednal s Netanjahuem. Ten mu řekl, že chce rychle uzavřít mír.

Katarská televize al-Džazíra s odvoláním na zdroj z Hamásu uvedla, že útok byl mířen proti vyjednavačům Hamásu o příměří v Gaze. Stanice s odvoláním na zdroj z Hamásu uvedla, že Izrael zaútočil ve chvíli, kdy vedení skupiny jednalo o nejnovějším návrhu Trumpa na příměří v Pásmu Gazy. Podle AP šlo teprve o druhý útok cílený na tuto zemi od začátku války mezi Izraelem a Hamásem před téměř dvěma lety.

„Katarské politické vedení Hamásu bylo vždy tou složkou teroristického hnutí, která byla mnohem zásadovější, mnohem neústupnější v mírových rozhovorech s Izraelem. Vždy si kladla mnohem zásadnější a těžší podmínky,“ upřesnil z Turecka tamní zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Katarský premiér vyzval region k odvetě

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v reakci na izraelský úder vyzval celý region, aby na útok židovského státu odpověděl. Úder označil za barbarský, píše agentura AFP. Katarský premiér se domnívá, že Izrael se snaží sabotovat rozhovory o příměří v Pásmu Gazy, které Katar společně s Egyptem a USA zprostředkovává.

Sání uvedl, že Katar si vyhrazuje právo odpovědět na úder ze strany Izraele. „Domníváme se, že jsme se dnes dostali do klíčového momentu. Na takovou barbarskou akci musí přijít odpověď od celého regionu,“ uvedl Sání.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahman Sání
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Podle něj Izrael poškozuje snahy dosáhnout dohody o příměří v Pásmu Gazy, jejíž součástí by mělo být i propuštění rukojmí držených Hamásem. Katarský premiér naznačil, že jeho země bude chtít i nadále působit jako zprostředkovatel těchto jednání. „Nic nás neodradí od pokračování v této roli zprostředkovatele v regionu,“ uvedl katarský premiér.

Sání potvrdil také dřívější slova mluvčího ministerstva zahraničí Ansárího, že jeho zemi o izraelském útoku informovaly Spojené státy asi deset minut po začátku úderu. Také prohlásil, že Izrael použil zbraně, které protivzdušná obrana nezaregistrovala.

Porušení suverenity Kataru, zní ze světa

Představitelé Kataru útok označili za „zbabělý“ a vnímají jej jako „flagrantní porušení mezinárodního práva“. Útok odsoudil také generální tajemník OSN António Guterres, podle něj je porušením suverenity Kataru. „Všechny strany se musí snažit o dosažení trvalého klidu zbraní, ne o jeho zničení,“ citovala Guterresova slova agentura Reuters. Šéf OSN podle ní zdůraznil, že Katar hraje ve snaze o ukončení války mezi Izraelem a Hamásem pozitivní roli jako prostředník v jednání o příměří a propuštění rukojmí.

Papež Lev XIV. podle agentury ANSA označil situaci za „velmi vážnou“. Jednohlasná kritika zní z muslimských států blízkovýchodní oblasti, jejichž politici hovoří o nebezpečném porušení mezinárodního práva. Podle tureckého ministerstva zahraničí Izrael činí z teroristických praktik státní politiku, zatímco ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů hovoří o nestoudném a zbabělém útoku.

Podle mluvčího šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je izraelský útok v Dauhá porušením mezinárodního práva a katarské územní celistvosti a znamená další riziko eskalace násilí v regionu. „Vyjadřujeme plnou solidaritu s úřady a lidmi v Kataru, který je strategickým partnerem EU,“ uvádí se také v prohlášení.

Německý kancléř Friedrich Merz si večer podle mluvčího německé vlády telefonoval s emírem Tamímem bin Hamad Sáním a porušení suverenity a územní integrity Kataru izraelským útokem označil za nepřijatelné. „Válka se nesmí rozšířit na celý region,“ spolkový kancléř, který rovněž ocenil úsilí Kataru o dosažení příměří ve válce v Pásmu Gazy a osvobození izraelských rukojmí zadržovaných Hamásem. Za nepřijatelný izraelský útok označil i německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

Egyptská diplomacie hovoří o nebezpečném precedentu, zatímco ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů o nestoudném a zbabělém útoku. Izraelskou akci odsoudily také Írán, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty.

Podle analytiků útok „pravděpodobně zasadí vážnou, ne-li fatální ránu snahám o dosažení příměří“, právě kvůli zacílení úderu do Kataru, který několik rozprav o míru mezi Izraelem a Hamásem hostil.

Šéf Bílého domu v neděli prohlásil, že dává Hamásu poslední varování poté, co Izrael jeho návrh na příměří přijal. Hamás následně uvedl, že návrh dostal a že s prostředníky diskutuje, jak jej dál rozvíjet. Návrh podle stanice Channel 12 počítá s propuštěním všech rukojmí v první den příměří a s ukončením války v Pásmu Gazy, pokud následná jednání přinesou výsledky.

Hamás dosud vyjádření k budoucnosti rozhovorů po úterním útoku neposkytl. Kriticky se k němu však podle izraelských médií staví část obyvatel Izraele v čele s příbuznými rukojmí, kteří se obávají, že úder ohrozí šance jejich blízkých na osvobození.

„Katar patří k velkým spojencům Spojených států v oblasti,“ upozornil ve vysílání ČT24 redaktor Seznam Zpráv Milan Rokos. Těžko si prý dovede představit, že by nyní mohla pokračovat mírová jednání mezi Izraelem a Hamásem.

Zástupci Hamásu, na které Izrael zaútočil, jsou dle něj „dlouholetí představitelé palestinského hnutí, kteří žijí v zahraničí. Dříve byli i v jiných státech, nakonec zbyl Katar, který dělá takovou politiku, kdy, řekněme, chce být za dobře se všemi, hostí lídry Hamásu, zároveň je to – jak jsem říkal – americký spojenec,“ dodal.

9 minut
Redaktor Seznam Zpráv Milan Rokos k izraelskému útoku
Zdroj: ČT24

Reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó upozornil na to, že v případě, že Izrael skutečně zlikvidoval nejužší vedení Hamásu, nezbyde pak nikdo, „s kým bude možné vést rozhovory v tom formátu, jak jsme je viděli v minulých měsících – v Kataru, případně v Káhiře“.

„V tuto chvíli také zůstává velkým otazníkem, nakolik se bude chtít Katar podílet na zprostředkování rozhovorů v momentu, kdy došlo k narušení jeho vzdušného prostoru a jeho suverenity,“ doplnil Szántó.

12 minut
Reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó k izraelskému útoku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil USA a Izrael z odpovědnosti za oběti protestů

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 8 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...