Egypt

Vědci našli vůbec první fyzický důkaz halucinogenů v egyptském nádobí. Potvrdili tím, že písemné záznamy a tisíce let starých mýtů o staroegyptských rituálech a praktikách nelžou.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Katar odmítá dále pokračovat v roli zprostředkovatele v jednáních o dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenovaný diplomatický zdroj. Podle zdroje je důvodem chybějící dobrá víra a vůle dohodu uzavřít. Katar zprostředkovával rozhovory společně s Egyptem a Spojenými státy.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Mezinárodní tým archeologů našel v nekropoli v egyptském Asijútu pohřební komoru staroegyptské kněžky Idy, dcery místodržitele oblasti Džefaihapiho. Ukrývala se v doposud nepřístupné části jeho monumentální hrobky z doby kolem roku 1880 před naším letopočtem. Nalézt a odkrýt ji trvalo dvacet let.

Izrael podnikl nálety na východ Libanonu. Podle agentury Reuters při nich zemřelo nejméně 60 lidí. Armáda židovského státu předtím udeřila i na jiholibanonské město Súr (Týros), v předstihnu tam vybízela k evakuaci. Útoky tam ničily infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při úderech zemřelo nejméně sedm lidí, píše agentura AFP. Přístavní město je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO a Jeruzalém ho bombardoval už v minulém týdnu.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, který v úterý začíná v ruské Kazani. Vyšle za sebe náhradu. Kremelskému vládci Vladimiru Putinovi to řekl v telefonickém rozhovoru, napsala média s odvoláním na Vučičovo vyjádření v srbské televizi. Ruský deník Kommersant připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Šéf teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár krátce poté, co se v srpnu ujal funkce, nařídil obnovit sebevražedné atentáty proti Izraeli, píše americký deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje z tajných služeb arabských zemí. Rozkaz ale údajně vyvolal rozpaky mezi některými vysokými představiteli organizace, která přestala sebevražedné útoky ve větší míře využívat na začátku století.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh ve středu brzy ráno uvedlo, že vyslalo raketu na velitelství izraelské tajné služby Mosad nedaleko Tel Avivu. Nejsou hlášeny škody ani zranění. Hizballáh také potvrdil, že úterní izraelský útok na Bejrút zabil jeho vysoce postaveného člena Ibrahíma Kubajsiho. Izrael ve středu třetí den v řadě útočil na jih Libanonu a jeho armáda tvrdí, že za tuto dobu zasáhla více než dva tisíce cílů spojených s hnutím Hizballáh, včetně šedesáti cílů spojených s jeho zpravodajskou divizí.

Ruský útok na Viroljubivku v Doněcké oblasti zabil tři pracovníky Mezinárodního výboru Červeného kříže a další dva zranil, informovali oblastní správa a ukrajinský ombudsman. Další dva mrtvé a sedm zraněných hlásí Charkovská oblast po útoku okupantů na obytnou čtvrť v obci Borova. Nejméně čtrnáct lidí zranil v noci na čtvrtek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní vojenská správa.

Uprostřed pokračující války a mohutných demonstrací za propuštění rukojmí z Gazy se v izraelské politice strhla nová bitva. A to o budoucnost takzvaného Filadelfského koridoru, neboli pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem. Premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby na ní kvůli odhaleným tunelům Hamásu zůstali izraelští vojáci. Ministr obrany Jo'av Gallant a lídr opozice Benny Gantz, oba generálové ve výslužbě, tvrdí, že to je překážka míru.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Ve stínu konfliktu v Pásmu Gazy pokračují spory mezi Izraelem a Palestinci o Jeruzalém. Na jihu hlavního města židovského státu se staví nová čtvrť – podle odpůrců projektu možná znemožní případné budoucí rozdělení města mezi dva státy.

Zhruba stovka Čechů se v současnosti pohybuje v afrických zemích zasažených virem mpox. Vyplývá to z dat aplikace Drozd, kterou provozuje ministerstvo zahraničí. Celkově je na africkém kontinentu bezmála pět tisíc Čechů. Většinou jsou ale v turistických resortech. Na seznamu zemí představujících riziko je teď podle Afrického centra pro kontrolu nemocí dvanáct států zejména ze střední Afriky. Od roku 2022 se případy nemoci, dříve známé jako opičí neštovice, objevily už ve 116 státech po celém světě.

Izraelská armáda uvedla, že při dronovém útoku na jihu Libanonu zabila Husajna Ibráhíma Kasaba, jednoho z velitelů elitních jednotek šíitského hnutí Hizballáh. Židovský stát také vyzval civilisty k evakuaci některých oblastí v Pásmu Gazy poté, co zaútočil na město Zavajda v centrální oblasti. Podle AP tam zemřelo nejméně osmnáct Palestinců a další desítky byly zraněny. Dvoudenní vyjednávání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v pátek skončilo v katarském Dauhá, konečnou podobu dohody nepřineslo. Americký prezident Joe Biden však tvrdí, že je na dohled, což rozporuje představitel hnutí Hamás. Izraelská delegace zamířila do Káhiry jednat o možném otevření hraničního přechodu Rafah.

Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly v pátek Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení. Podle agentury Reuters také poznamenaly, že se vysocí představitelé dotčených stran znovu sejdou do konce příštího týdne v naději, že dosáhnou dohody. Válka v Gaze mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás trvá už přes deset měsíců.