Egypt

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.

Letecká společnost Emirates začne ve čtvrtek podle premiéra Andreje Babiše (ANO) létat z Dubaje do Prahy a každý den tak přepraví do Česka 615 lidí, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli válečnému konfliktu. Společnost Emirates se ale zatím odmítla k tvrzení premiéra vyjadřovat. V Praze dosud přistálo devět letadel přibližně s tisícovkou lidí. Další dva stroje společnosti Smartwings z Ománu měly přistát během středečního večera, jedno z Dubaje v noci na čtvrtek.

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Osm zemí včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů ostře odsoudilo nová pozemková opatření, která schválila izraelská vláda a která mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. S odvoláním na společné prohlášení, které v úterý zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí, o tom informovala agentura Reuters.

Nový objev dvoučlenného vědeckého týmu naznačuje, že vyspělými technologiemi disponovali lidé v Egyptě už před 5300 lety, tedy v době, kdy této zemi ještě nevládli faraoni. Mladí vědci vzácný artefakt objevili, když znovu zkoumali dávno popsané předměty v muzeu.

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.

Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

Izrael v Pásmu Gazy našel a identifikoval tělo posledního rukojmího Hamásu, informovala v pondělí izraelská armáda. Podle ní tělo policisty Rana Gviliho bylo nalezeno při pátrání na hřbitově ve východní části města Gaza, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Kabinet premiéra Benjamina Netanjahua dokončením pátrání podmiňoval omezené otevření hraničního přechodu Rafah mezi palestinským Pásmem Gazy a Egyptem.

V příštím týdnu se má otevřít přechod v Rafahu mezi Gazou a Egyptem. Předpokládala to už dohoda o příměří loni v říjnu. Není ale zřejmé, jak se budou provádět hraniční kontroly. Navzdory tlaku USA nechce zatím Izrael kvůli teroristickému hnutí Hamás umožnit zahájení plné rekonstrukce palestinské enklávy.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.