Žijeme v době úpadku jazyků. Maxima dosáhly v době bronzové

Na celém světě se v současnosti používá přibližně 7500 jazyků, přičemž mezi nejrozšířenější patří angličtina, čínština, hindština, španělština, arabština a francouzština, a to jak z hlediska rodilých, tak nerodilých mluvčích. To zní jako velká spousta jazyků – ovšem ani zdaleka to není tolik, jako někdejší historické maximum, kdy lidé mluvili desítkami tisíc různých řečí, napsala agentura Reuters.

Vědci využili matematické modely a poznatky z antropologie, lingvistiky a demografie, aby odhadli počet jazyků používaných na celém světě v období sahajícím až 12 tisíc let do minulosti, tedy až ke konci poslední doby ledové. To pokrývá časové období zvané holocén. Zjistili, že v době zahrnující první tisíciletí před naším letopočtem a první tisíciletí našeho letopočtu, mohlo lidstvo hovořit desítkami tisíc různých jazyků.

Výzkumníci také zmapovali výrazný úbytek tohoto „zlatého věku jazyků“, způsobený vlivem takových faktorů, jako byla expanze velkých říší ve starověku a evropský kolonialismus v posledních několika stoletích.

„Jazyky mají pro své komunity velký význam. Nesou v sobě znalosti, asociace a vzpomínky,“ uvedla Claire Bowernová, profesorka lingvistiky a antropologie na Yaleově univerzitě v Connecticutu a vedoucí studie, která vyšla v časopise Science.

„Pro vědce představují jazyky obrovské množství informací o minulosti – od toho, kde lidé žili, přes to, co jedli, až po to, o čem mluvili. Zároveň nám poskytují vhled do lidské mysli,“ uvedla Bowernová.

Zlatý věk jazyků se blýskal bronzem

Postupem času vzniklo a vyvíjelo se mnoho jazykových rodin a nakonec se objevil i psaný jazyk. Nejprve v Mezopotámii – sumerština psaná klínovým písmem – během čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem a samostatně také v místech, jako je Egypt, Čína a Střední Amerika. Vědci odhadli, že počet jazyků dosáhl vrcholu v době bronzové v rozmezí od 30 tisíc po potenciálně více než 75 tisíc různých jazyků, které byly ve stejnou dobu používány po celém světě.

„Málokdy si uvědomujeme, že ještě před pouhými několika tisíci lety žilo lidstvo v mnohem rozmanitějším kulturním světě, než jaký známe dnes,“ uvedl hlavní autor studie Damian Blasi, kognitivní vědec a evoluční antropolog z Katalánského institutu pro výzkum a pokročilá studia (ICREA) ve Španělsku.

„Až do nedávné doby neexistovaly žádné přímé důkazy o počtu jazyků. Nemůžeme se spoléhat na extrémně neúplné záznamy ze starověku. Ale protože víme hodně o vztazích mezi jazyky a společnostmi, můžeme na základě několika předpokladů vytvořit simulační model jazykové diverzifikace v průběhu času,“ uvedla Bowernová.

Vědci využili údaje o 171 dosud existujících společnostech lovců a sběračů v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, aby odhadli velikost etnolingvistických skupin – z nichž každá představovala samostatný jazyk – na počátku holocénu. Tyto údaje pak aplikovali na odhady tehdejší lidské populace.

Vznik a smrt jazyků

Lidé byli rozptýleni po celém světě v malých skupinách a žili jako kočovní lovci a sběrači; nástup zemědělství, vznik trvalých osad a složitějších kultur měly teprve přijít. Vědci odhadli, že tyto rozptýlené populace před zhruba 12 tisíci lety hovořily pravděpodobně 4500 až 6200 jazyky.

Jak globální populace v následujících tisíciletích postupně rostla a lidská společnost se měnila, počet jazyků se rozšiřoval. „Situace, kdy populace roste a využívá zemědělství, vede ke vzniku usedlejších komunit a je ideální pro rozkvět mnoha, mnoha malých jazyků,“ uvedla Bowernová.

Četné velké i malé jazyky vznikaly a zanikaly. Mezi příklady patří sumerština, chetitština, akkadština a etruština, různé jazyky používané ve starověkém Egyptě a starověké Číně a některé africké kojsanské jazyky.

Bowernová popsala některé způsoby, kterými jazyky mizí. „Lidé, kteří tímto jazykem mluví, jsou zabiti, případně přejdou anebo jsou dokonce donuceni přejít k jinému jazyku,“ uvedla Bowernová.

Bowernová také poznamenala, že staré jazyky se mohou vyvinout v nové jazyky. Typickým příkladem je latina, jazyk starověkého Říma, která se v průběhu staletí po zániku Západořímské říše v roce 476 našeho letopočtu proměnila v jazyky jako francouzština, italština a španělština.

Koloniální mocnosti často prosazovaly jazykový imperialismus. Například Anglie potlačovala irštinu v Irsku, Španělsko zakázalo domorodé jazyky v Americe a Portugalsko zakázalo domorodé jazyky v Brazílii. Mezi další příklady patří Francie, která ve svých afrických koloniích nařídila používání francouzštiny, a Japonsko, které potlačovalo korejštinu v Koreji.

Některým se podařilo přežít. Například jazyky Inků, Mayů a Aztéků přežily snahy Španělska o jejich potlačení.

Přibližně polovina jazyků, které jsou v současnosti používány, je považována za ohroženou. „Devadesát procent světové populace mluví deseti procenty světových jazyků, takže existuje mnoho, mnoho jazyků s malým počtem mluvčích a uživatelů,“ uvedla Bowernová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 1 hhodinou

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 4 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 7 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
včera v 16:43‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.