Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Nahrávám video

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.

Senátoři s úpravami vrátili poslancům vládní předlohu o opětovném zavedení EET, která má podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí a ročně přinést veřejným rozpočtům kolem 14 miliard korun. Na úpravách zákona se shodli 56 hlasy ze 72 přítomných. Předtím nevyhověli snaze ODS a TOP 09 o zamítnutí zákona o EET. Nepřijali ani návrh ANO na schválení zákona beze změn. Vrácení zákona sněmovně nepodpořil žádný z koaličních senátorů.

Senát chce v zákoně zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. EET by se neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody. Změny Senát přijal přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Normu v září znovu posoudí sněmovna, v níž vládní koalice ANO, SPD a Motoristů může prosadit původní verzi bez senátních úprav.

Nahrávám video

Podle Schillerové by zrušení EET pro bezhotovostní převody peněz od zákazníků k obchodníkům bylo velkou chybou a krokem zpět, neboť stát by tím byl podle ní připraven o část analytických dat a zeslábla by jeho schopnost odhalovat šedou ekonomiku. Stanislav Balík ze senátorského klubu ODS a TOP 09 však namítal, že změna vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, který obdobné ustanovení zrušil v roce 2017 už v případě původní EET. Podle Schillerové je ale nynější úprava v souladu s verdiktem ústavních soudců.

Na první pohled líbivě vypadá podle Schillerové i zrušení limitu pro daňové osvobození u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Návrh ale „není správný ani férový“, prohlásila ministryně. Podle ní by nejvíce pomohl vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří už nyní čerpají nejvyšší benefity. Senátor Tomáš Goláň (ODS) ale uvedl, že nedostal žádnou racionální odpověď na to, proč chce vláda zachovat limit u zdravotních benefitů, zatímco u volnočasových jej ruší v souladu s předvolebními sliby.

Senátní úprava ze zdravotních benefitů vylučuje specifické zdravotní úkony, jakými jsou třeba kosmetické zákroky nebo plastické operace. Goláň do této skupiny doplnil i wellness pobyty. Sněmovní verze zákona osvobozuje od daně z příjmů vybrané zdravotní benefity, například nadstandardní preventivní prohlídky nebo diabetický screening.

Nahrávám video

Senát rovněž upravil ustanovení, podle nichž evidenci nebudou podléhat podnikatelé s příjmy do jednoho milionu korun, kteří se rozhodnou platit paušální daň ve výši patnáct set korun místo dosavadní stokoruny.

Zákon má zavést i další daňové změny. Rodinám s dětmi navrací takzvané školkovné a studentům slevu na dani, které zrušil konsolidační balíček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařazuje do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Tiché víno má být opět daňově uznatelným darem.

Zákon o státních zaměstnancích se vrátí sněmovně

Senát pozdě odpoledne zamítl návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy.

Pro zamítnutí hlasovalo 52 ze 70 přítomných členů horní komory. Předlohu, kterou vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce nahradit od listopadu nynější zákon o státní službě, tak znovu posoudí poslanci.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Dolní komora předlohu znovu projedná na zářijové schůzi. Vládní tábor má dostatečný počet hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasoval.

Zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí Senát odmítl

Také zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, které prosazuje vládní koalice, Senát podle očekávání odmítl. Senátoři takovéto opatření označovali za protiústavní změnu kompetencí hlavy státu.

Pokud ANO, SPD a Motoristé návrh ve sněmovně navzdory senátnímu vetu prosadí, požádají jeho odpůrci Ústavní soud o zrušení úpravy, která je součástí norem souvisejících se zákonem o státních úřednících.

„Ten zákon obsahuje vadu, která je protiústavní,“ vyjádřil se předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nemůžu hlasovat pro něco, co je zjevně protiústavní,“ prohlásil Michael Canov (SLK), který chce spolu s kolegy v případě prosazení navrhnout Ústavnímu soudu už zmíněné zrušení úpravy. Kritici se odvolávali i na to, že ústavu nelze měnit prostým zákonem.

Ochrana spotřebitelů

Horní parlamentní komora schválila vládní novelu k větší ochraně spotřebitelů při uzavírání finančních smluv na dálku, typicky po internetu nebo po telefonu. Jednou z novinek bude takzvané webové tlačítko pro odstoupení od smlouvy, které má tento krok usnadnit.

Změny zavede novela, kterou schválil Senát 51 hlasy ze 69 přítomných členů. Předloha mění několik zákonů a převádí do českého práva pravidla evropské směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku (DMFS). Nyní ji dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Poskytovatelé finančních služeb budou muset zajistit, aby jejich internetové stránky a aplikace byly přehledné, pravdivé a neomezovaly schopnost zákazníků svobodně se rozhodovat. Směrnice s tím počítá kvůli klamavým nebo manipulativním praktikám v on-line rozhraních, takzvaným dark patterns.

Senát umožnil přijetí protiobstrukční novely sněmovního jednacího řádu

Senát dále na samém konci středeční schůze umožnil přijetí změn pravidel sněmovního jednání za účelem snížení možností obstrukcí. Předloha poslanců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh.

Horní komora se na návrh předsedy lidoveckého klubu Josefa Klementa rozhodla, že se novelou nebude zabývat. Parlamentní komory by si neměly podle senátorů do svých pravidel vzájemně zasahovat. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Změny mají nastat už 15. dnem po vyhlášení zákona.

Jednání o stavební novele

Schůze horní komory začala ve středu ráno, bude pokračovat ve čtvrtek a může se protáhnout až do pátku. „Máme k projednání poměrně komplikované zákony,“ řekl ve středu předseda Senátu Vystrčil (ODS). Sledovaná stavební novela přijde podle něho na řadu jako poslední z předloh, nejdříve ve čtvrtek ráno.

Návrh stavebního zákona je podle opozičních stran tak špatně připravený a odbornou veřejností nedostatečně posouzený, že ho není možné v Senátu podpořit. Norma jde podle kritiků na ruku developerům a proti obcím.

Proti novele se vyjádřilo více než 180 architektů a dalších odborníků, kteří vyzvali senátory, aby hlasovali proti. Změna podle nich neřeší současné problémy a nepovede ke zrychlení stavebního řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 11 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 13 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 19 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.