Politika

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Vláda se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných 1. července. Pracuje na vypsání nové zakázky, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nové systémy, které se nebudou dále vyvíjet, bude podle něj možné dočasně používat souběžně s těmi starými. Kabinet také uvolnil tři miliardy korun na odstraňování následků povodní.

Následky a rozsah škod, které přinesl hurikán Milton na Floridu, ještě nejsou sečteny. Ale s blížícími se americkými prezidentskými volbami se z katastrofy stalo žhavé politické téma, které může mít dopad na rozhodování voličů. Totéž lze říct také o předcházející pohromě, kterou do širokého pásma na jihovýchodě USA přinesl před dvěma týdny hurikán Helene.

Piráti nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vadí jim zejména to, že ministerstvu pro místní rozvoj chybí peníze na výstavbu a rekonstrukci bytů, konkrétně jde o sedm miliard korun. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterním Interview ČT24 řekl, že konsolidaci veřejných financí strana podporuje, ale podpora dostupného bydlení je podle něj jednou z hlavních priorit Pirátů. Méně peněz má dostat také Lipavského resort. Uvedl, že o rozpočtu bude nutné ještě jednat. To v pořadu Události, komentáře potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.

Bývalý prezident USA Donald Trump by měl po sobotním pokusu o atentát vůči němu říct, že veřejnost by neměla mít automatické zbraně a zabíjet oponenty, Trump ve společnosti svým chováním legitimizuje násilí, míní americký historik Timothy Snyder. Expert, který zavítal do Prahy na konferenci Hranice (ne)svobody, v pořadu Události, komentáře také odsoudil Trumpovo chování při pokusu o jeho život, které zvěčnily masově šířené fotografie. Podle Snydera Trump v tu chvíli ohrožoval i životy jiných lidí.

Americký prezident Joe Biden den po pokusu o vraždu bývalého prezidenta Donalda Trumpa vystoupil v televizi s proslovem z Oválné pracovny Bílého domu. V několikaminutové řeči vyzval k uklidnění na politické scéně a odmítl násilí v politice, která se podle něj nesmí stát bojištěm. Politické rozdíly řešíme v Americe ve volebních místnostech, ne střelbou, řekl Biden v reakci na atentát na Trumpa. Vyzval také ke slušnosti a férové hře v politice.

Cílem atentátu se v sobotu stal americký exprezident Donald Trump, který zároveň kandiduje v letošních volbách. Útok střelce přežil, vyvázl s poraněním ucha. Atentáty a americká politika mají dlouhou společnou historii. Kvůli atentátu už zemřelo několik úřadujících prezidentů USA: Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John F. Kennedy. Shodou okolností se tak pokaždé stalo na domácí půdě.

Prezident Petr Pavel v týdnu varoval před podvodníky, kteří na internetu zneužívají jména a podoby známých osobností k tomu, aby z lidí vylákali peníze. Používají k tomu například i umělou inteligenci. Podle policie takových případů v poslední době přibývá. Doporučuje, aby lidé věřili jenom osvědčeným společnostem. Vodítkem pro odhalení podvodu může být to, že pochybné firmy nabízejí velmi vysoké výdělky během krátké doby a bez práce.

Většina provozů huti Liberty Ostrava od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila dodávky energií, stojí. Převážná část zaměstnanců, kterých má podnik zhruba pět tisíc, je od té doby doma. Stát jim vyplácí náhrady za neproplacené mzdy za tři měsíce prostřednictvím úřadu práce. Na nahrazení vyhradila vláda již miliardu a tři sta milionů korun. „Členové vlády jsou v kontaktu s možnými zájemci o hutě, kteří by učinili její restart,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl hostem Interview ČT24.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč v úterý oficiálně nastupuje na diplomatickou misi v České republice. Zahraniční politice se věnuje již pětadvacet let, z toho jedenáct let strávil na polské ambasádě. Zkušenosti má i z velvyslanectví Spojených států amerických a Turecka. Polský poslanec Pavel Kowal ho označuje jako „zkušeného diplomata“.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Důvěra v prezidenta Petra Pavla klesla, stále je ale nadpoloviční. Krátce po nástupu do funkce loni v květnu mu věřilo 60 procent lidí v Česku, nyní je to 53 procent. Více mu důvěřují mladí lidé než starší, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Pavlovi nadále věří výrazně více lidí než jeho předchůdci Miloši Zemanovi na konci jeho mandátu.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

V Německu přibývá politicky motivovaných útoků. Vyplývá to ze statistik tamní kontrarozvědky, která tuto kriminalitu sleduje. Úřady zaznamenaly víc než 60 tisíc případů. To je nejvíc od roku 2001. Sílí pravicový i levicový extremismus a také antisemitské útoky.

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.

Situace na Slovensku je po atentátu na premiéra a šéfa Smeru-SD Roberta Fica rozjitřená. Přestože jsou emocionální reakce politiků pochopitelné, je nyní nutné přispět ke zklidnění, shodli se v Událostech, komentářích vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Politická korektnost podle známého amerického komika, spisovatele a producenta Jerryho Seinfelda zabíjí humor. Úspěšný tvůrce, který nedávno oslavil sedmdesátku, vyslovuje obavy o svobodu umění v poslední době opakovaně. Naposledy tak učinil při slavnostním proslovu na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně, odkud na protest proti němu a jeho proizraelským názorům odešla skupina několika desítek studentů.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) v Událostech, komentářích prohlásila, že opoziční obstrukce jsou často „nekonečné“ do té míry, že není čas zákony projednat na běžných schůzích dolní komory, a jsou tak nutné schůze mimořádné. Místopředseda ANO Radek Vondráček uznal, že politická většina má právo v parlamentu prosadit svou vůli a vládnout, ale musí se to podle něj umět. A netlačit věci ve sněmovně silou.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.