Politika

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.

Rozhodování konkláve o nové hlavě katolické církve není politická hra, spíše duchovní záležitost, i když politika ve volbě hraje svou roli, uvedl biskup plzeňské diecéze Tomáš Holub v pořadu 90′ ČT24, který moderovala Nikola Reindlová. Konkláve vždy jedná tajně, odříznuté od světa v Sixtinské kapli. Očekává se, že náhradu za zesnulého papeže Františka začnou kardinálové hledat začátkem května.

O tom, jaká by měla být hlavní témata předvolební kampaně, co Česko trápí, o bezpečnostní situaci ve světě a také o zahraniční politice či celní válce debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil 1. místopředseda Klubu angažovaných nestraníků František Laudát, člen celostátního výboru Levice Jan Májíček a také 1. místopředseda Liberálně ekologické strany Ladislav Miko.

Globální situace se začíná přeměňovat do koncertu velmocí, prohlásil někdejší premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) v Událostech, komentářích. Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde míní, že současné události volají po hlubinných změnách, o které se svět snažil po studené válce. O zahraniční politice a budoucí roli Evropy hovořili také člen Mladých lidovců Benjamin Činčila a předseda Mladého Pirátstva Kristián Sušer. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Americké automobilce Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, v prvním čtvrtletí klesl odbyt o třináct procent na 336 681 vozů, oznámila ve středu firma. Propad je výraznější, než se čekalo. Vedle slabšího zájmu o nabízené elektromobily se na tom podle analytiků mohly podepsat i výzvy k bojkotu kvůli Muskově působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.

Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová nazvala premiéra Petra Fialu (ODS) „parchantem“ za iniciování schůzky šéfů stran až poté, co vláda rozhodla o zvyšování výdajů na obranyschopnost. Podle premiéra tím Schillerová ukázala, že ztrácí nervy a posouvá politickou kulturu na nové dno. Proti slovníku šéfky poslanců ANO se ohradili i další politici vládní koalice.

Březnový díl pořadu Fokus Václava Moravce na téma Humor a politika se snažil najít odpověď mimo jiné na otázky, co je v politice vtipné a kde už přestává legrace. Kdy se bránit humorem? Jaké jsou například reakce politiků na humor, který je adresován jim? A platí to, že se humoru nejlépe daří v těžkých dobách? Diskutovali herečka a komička Ester Pes Kočičková, bývalý politik Miroslav Kalousek, grafik a satirik Tomáš Břínek, komik František Košarišťa, politická psycholožka Martina Klicperová a divadelní historik a esejista Vladimír Just.

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Do Saúdské Arábie zamířili američtí a ruští vyjednavači. V Paříži se sešli lídři některých evropských zemí a ptají se, proč se o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jedná bez účasti Evropanů. O roli Evropy v rusko-ukrajinské válce, bezpečnosti a vztazích se Spojenými státy hovořili v Událostech, komentářích zástupci parlamentních stran Petr Beitl (ODS), Radek Vondráček (ANO), Helena Langšádlová (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN), Jiří Kobza (SPD) a Vladimír Votápek (Piráti).

250 tisíc lidí přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle serveru Süddeutsche Zeitung to odhaduje policie, podle ní byla akce poklidná. Pořadatelé mluvili dokonce o 320 tisících účastníků protestu. V Berlíně se minulou sobotu na takové akci sešlo 160 tisíc lidí. Demonstrace se podobně jako před týdnem konaly také v jiných německých městech.

Hudebníkům, výtvarníkům, konzervatoristům, ale také válečným veteránům či politikům za dobu své existence sloužilo pražské Rudolfinum. To s velkou slávou otevřeli přesně před 140 lety. Budovu nechal postavit peněžní ústav Böhmische Sparkasse. První odehranou skladbou bylo Beethovenovo Svěcení domu.

„Tak jako mě do pozice hejtmana zvolilo krajské zastupitelstvo, tak bude mít nepochybně za dva týdny příležitost mi v hlasování vyjádřit nedůvěru,“ řekl v Interview ČT24 liberecký hejtman Martin Půta (SLK). V úterý ho krajský soud nepravomocně uznal částečně vinným v korupční kauze, v níž je obžalováno devět lidí a pět firem, a uložil mu roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest padesát tisíc korun.

Nejednotné hlasování koaličních senátorů o vládních návrzích už by se podle stranických lídrů nemělo opakovat. Shodli se, že se svými zákonodárci budou víc komunikovat. V úterý třeba senátoři za hnutí STAN nehlasovali pro růst platů ústavních činitelů. O den později pak jasná většina senátorů STAN a KDU-ČSL odmítla přísnější kontroly solárních elektráren.

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.

Zástupci mladé generace politiků se v Devadesátce ČT24 shodli, že jim starší kolegové z jejich stran naslouchají a že odraz vzájemné debaty vidí i v některých veřejných vyjádřeních stranických kolegů. Představitelé Mladé ODS, Mladých lidovců, Mladého ANO a Mladého Pirátstva se v pořadu vyjadřovali také k inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a k možným dopadům jeho politiky.

K výhře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách přispěl i nezávislý kandidát Robert Kennedy mladší. Ten svoji kandidaturu v létě stáhl a podpořil právě Trumpa. K tomu, aby vůbec kandidoval, přitom přiměla i první data od společnosti experta na průzkum veřejného mínění Johna Zogbyho. Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal se teď zeptal jeho syna Jeremyho Zogbyho, který průzkum zadal, za jaké nálady Američanů se Trump vrací do Bílého domu.

„Opozice se rozhodla co nejvíce destruovat jednání sněmovny, aby tím znemožnila diskusi o tom, co se podařilo pro lidi udělat,“ okomentovala v Interview ČT24 předsedkyně TOP 09 a dolní parlamentní komory Markéta Pekarová Adamová napjatou atmosféru mezi opozicí a vládními stranami. Kabinetu se podle ní daří digitalizace v sociální sféře či zdravotnictví, připouští ale, že problémy digitalizace stavebního řízení jsou selháním.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Mají politici představu, co chce mladá generace? A jsou v politice slyšet mladé hlasy? Fokus Václava Moravce tentokrát nabídl diskusi generace polistopadových političek a politiků s generací jejich následovníků. Pozvání přijali Milan Uhde, Hana Kordová Marvanová a Jiří Dienstbier, nejmladší generaci reprezentovali Kateřina Stojanová, Tina Honsejková a Adam Knedlhans.

„Vždycky jsem si vnitřně říkal, že jestli má přijít změna, kterou bych chtěl, aby se ve společnosti stala, tak společnost musí také akceptovat, že ji může přinášet třeba někdo, kdo nemá standardní účes,“ řekl v pořadu Interview Speciál bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle jeho názoru je lepší, když má politik dredy, než když krade. V rozhovoru mluvil také o novém předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi nebo o svém postoji k válce na Ukrajině.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.