Politika

Často zaznívá, že politika do sportu nepatří, mnozí však zavlékají do sportu válku. To udělal nedávno srbský trenér Vladimir Odobašič, když v komentáři na sociální síti napsal: „Bravo, Rusko!“ v reakci na ruský raketový útok, který zničil byt ukrajinské tenistky Dajany Jastremské. Svá slova později smazal, přesto byl vyloučen z Globální asociace profesionálních tenisových trenérů. Naopak bez postihu zůstal hokejista amerického týmu Washington Capitals Alexandr Ovečkin, který se v ruské kampani před blížícími se tamními „volbami“ postavil za proválečnou stranu Jednotné Rusko.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Nebývalá vlna překreslování map pro volby do americké Sněmovny reprezentantů změnila volební obvod pro přibližně desetinu Američanů. Skladbu obvodů přitom zásadně proměnila, vyplývá z nové studie nestranické neziskové organizace Protect Democracy se sídlem ve Washingtonu. Ta uvádí, že 34,8 milionu Američanů nyní žije v jiném volebním obvodu v porovnání s volebním cyklem v roce 2024. Přibližně pětina Američanů pak bydlí v obvodu, kde je oproti předchozímu volebnímu cyklu více než čtvrtina voličů nováčky.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl vznik společného evropského systému protiraketové obrany, který nazval Euro Patriot. Posílil by podle něj evropský příspěvek k Severoatlantické alianci (NATO). Řekl to ve svém projevu na Pražském obranném summitu. Dodal, že nejde o soupeření se Spojenými státy.

Asi polovina Ostravanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení a automobilovou dopravu. Nejvyšší volební potenciál má dle agentury Kantar hnutí ANO, následované Starosty pro Ostravu a uskupením srdcOVA tvořeném ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníky. Necelá pětina Ostravanů vyjádřila nespokojenost s dostupností terénních pracovníků poskytujících sociální a pečovatelské služby seniorům. Péči o seniory a tématům, která trápí obyvatele třetího největšího tuzemského města, se bude ve čtvrtek od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.

Izraelská levicová lidskoprávní skupina B’Tselem vydala zdrcující zprávu o izraelské politice vůči Palestincům na Západním břehu. Násilnosti, omezování pohybu nebo hospodářský útlak podle ní vedou k úplnému odstranění palestinské kolektivní existence na tomto území. Dokument tvrdí, že situace se prudce zhoršila za stávající vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

„My ty zákony máme, ale v rámci stávající legislativy je možné postupovat jinak. Je opravdu možné, aby se státní zástupci soustředili na to, aby byly spravedlivé a přiměřené tresty v rámci platných zákonů,“ řekl v Interview ČT24 poslanec Radek Vondráček (ANO) na dotaz ohledně avizovaného záměru ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO), aby veřejní žalobci ve své práci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou. Jednou z nich je i snaha méně stíhat kontroverzní projevy. „Je tady nová vláda a ta říká, že svoboda slova má vysokou hodnotu,“ uvedl Vondráček a odmítl, že by tyto kroky souvisely s nedávným stíháním SPD. Debatu moderoval Daniel Takáč.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí zveřejnit na své sociální síti. Ekologická organizace podala žalobu koncem června, a to mimo jiné kvůli tomu, že ji Turek spojoval s úmrtími při povodních, které zasáhly Česko před dvěma lety. Poslancův právní zástupce už tehdy řekl, že se jeho klient omlouvat nebude.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.

Americký prezident Donald Trump by prý moc rád viděl, kdyby se Irsko sjednotilo se Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Šéf Bílého domu to řekl po schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem, informují v sobotu tiskové agentury. Trump, který je v Irsku na dvoudenní návštěvě, nicméně dodal, že by k případnému sjednocení měla co říct Velká Británie. Prezident USA v Dublinu hovořil i o situaci na Blízkém východě.

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval generálního prokurátora Maroše Žilinku k rezignaci. Ministerský předseda prohlásil, že Žilinka zastává politicky opoziční postoj k vládní koalici a že prokuratura selhává ve své práci. Generální prokurátor, který nynější vládu dříve opakovaně kritizoval za některé její kroky, Ficovu výzvu označil za frontální útok na právní stát. Dodal, že v čele prokuratury hodlá setrvat do skončení svého funkčního období.

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.