Pseudokoalice jsou evergreenem, vzbuzují ale nejasnosti, míní experti

Nahrávám video

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle různých soudů jsou takzvané skryté koalice buď jen něco, co se dělalo vždy, nebo obcházení zákona, či rovnou jeho porušení. Ve výsledku všechna uskupení, ať už se nazvala jakkoli, letos kandidovat mohou.

Ačkoli rozdílné přístupy soudů k přiznávání koalic vzbuzují nejasnosti, Šimka upozorňuje na to, že právo vždy nedává jednoznačné odpovědi a záleží na detailní argumentaci a posouzení. K tomu v případě rozhodnutí krajských soudů a jejich zdůvodnění dle jeho názoru došlo.

Nahrávám video

„Jsem spokojen s tím, že všechna rozhodnutí jsou velmi přesvědčivě vyargumentována a je vidět, že správní soudnictví i ve volebních věcech má velmi vysokou úroveň, která se projevuje i v tom, že rozsudky citují různé zahraniční prameny a jdou třeba i do volební politologie,“ shrnul Šimka.

Ne všechno musí řešit soudy, říká Antoš

Podle Rychetského všechna rozhodnutí spojuje „vědomí určité zdrženlivosti“. „Volby jsou velice důležitým okamžikem ve společnosti, v historii každé země. Zasahování soudu do voleb je přece jen krok, který svým způsobem jde proti většinově vyjádřené vůli,“ uvedl bývalý předseda Ústavního soudu s tím, že výraznější zásahy soudů do voleb připadají v úvahu jen ve skutečně mimořádných situacích.

Podle Antoše je namístě si klást otázku, zda se soudy takovou záležitostí mají vůbec zabývat. „Praxe, která je teď některými soudy označovaná jako protizákonná, je setrvalá a svůj původ má v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1996,“ upozornil. To podle ústavního právníka stanovilo, že „koalicí je ten, kdo se tak sám označí, a že nikdo nemá pravomoc to přezkoumávat.“

„Je otázka, jestli je fér se o tom dnes bavit, jestli není od soudů překvapivé, že nyní přichází s novou interpretací,“ uvažoval Antoš a poukázal na skutečnost, že doposud soudy danou praxi politických uskupení akceptovaly.

„Ne všechno musí řešit soudy a ne všechno mají řešit soudy. Kladl bych si otázku, jestli je protiústavní, pokud se parlament rozhodne nechat kandidovat subjekty v různých nepřiznaných koalicích nebo slepencích, nebo není. Mně se to protiústavní nezdá. Je na parlamentu, aby se rozhodl, jestli to tak chce, nebo nechce,“ dodal ústavní právník.

Stávající praxe vytváří nebezpečnou situaci, míní Dvořáková

Nejednoznačnost situace ohledně možností spojovat různé strany do jedné kandidátky je podle Šimky odrazem vývoje po roce 1989. „Snaží se skloubit neslučitelné. Na jedné straně dosažení koncentrace politických stran tak, abychom neměli parlament složený ze třiceti stran, ale i velmi širokou svobodu kandidujícím subjektům tak, aby to nemusela být jenom striktně jedna strana,“ vysvětlil Šimka.

Je to právě tato kombinace přístupů, jež dle jeho názoru vedla k určitým nejasnostem, které se projevily letos při registrování kandidujících stran.

Podle Šimky je na zákonodárcích, zda budou v této praxi pokračovat. „Dovedu si velmi dobře představit, že prostě budeme žít v tom starém modelu a všichni si na to zvykneme. Už je to zažité, nějak to funguje, byť někdo na to může nadávat,“ řekl Šimka.

Pokud by mělo dojít k určitému omezení volnosti kandidujících subjektů, bylo by podle Šimky nutné „definovat koalice daleko precizněji a důkladněji a nalézt nějaký testovací mechanismus, jestli to je už nějaká skrytá koalice, nebo jestli to pořád je kandidující jedna strana s pár dalšími členy na kandidátce“.

Politoložka Dvořáková ovšem upozorňuje, že stávající praxe, kdy v některých případech bývají na jedné kandidátce spojeni představitelé různých stran a hnutí, vytváří „nebezpečnou situaci“. „Vzniklo velké množství pseudokoalic. Bude tam mnoho politických stran, které by se jinak nedostaly, a které se budou chtít do příštích voleb zviditelnit,“ říká Dvořáková. Vlivem zastoupení různých názorových proudů na jedné kandidátce může dle jejího názoru volič v konečném důsledku podporovat něco, s čím se plně neztotožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 1 hhodinou

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 2 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 10 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 11 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 11 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 18 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.