Pavel Rychetský

Prezident Petr Pavel nemá žádný prostor nejmenovat šéfa ANO Andreje Babiše premiérem, zmínil bývalý šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Zároveň ale mluví o ostudě, když se předsedou vlády stane obžalovaný člověk. Podotkl také, že možnost odmítnout už jmenovanému premiérovi nějakého ministra je velmi malá.

Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.

Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance Filipa Turka (za Motoristy) a jednání této strany. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77, například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo režisérky Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Tehdejší šéf ministerstva spravedlnosti za ODS Pavel Blažek se zachoval „nemoudře, neopatrně a neprozřetelně,“ myslí si bývalý předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V souvislosti s bitcoinovou kauzou v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že by byl rád, aby veřejnost pochopila, že resort spravedlnosti není dozorčí institucí nad soudy.

Miliardový dar v bitcoinech pro ministerstvo spravedlnosti od pravomocně odsouzeného delikventa nemohl být míněn bezelstně a tehdejší šéf resortu Pavel Blažek (ODS) ho neměl přijmout, shodli se v Událostech, komentářích tři bývalí ministři spravedlnosti Pavel Rychetský, Jan Kalvoda a Jiří Pospíšil (TOP 09). Státní peníze spravuje ministerstvo financí a Blažek měl podezřelou nabídku okamžitě nahlásit, zaznělo také v diskuzi.

Protesty, debaty, výstava či koncert připomínají v Česku třetí výročí dne, kdy Rusko zahájilo plnohodnotný vojenský útok proti Ukrajině. Solidaritu napadené zemi vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který vystoupil s mimořádným projevem, v němž sdělil, že mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu. Prezident Petr Pavel na Hradě poděkoval dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny v Česku. Ocenil, že se nenechali odradit poraženeckými názory nebo osobními útoky.

Ve věku 76 let zemřela významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Informoval o tom Ústavní soud. Její osobnost i přínos pro české právo ocenili ve vyjádření mimo jiné prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předseda Soudcovské unie Libor Vávra či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky – s těmito slovy prezident propůjčil Pavlovi Rychetskému v sobotu Řád bílého lva. Petr Pavel vybral šest desítek osobností jako nositele státních vyznamenání u příležitosti 105. výročí vzniku Československa. Bývalý politik a soudce Rychetský hovořil v pořadu Interview ČT24 o tom, co pro něj toto ocenění znamená, ale také o zkouškách demokracie a výzvách pro Ústavní soud, kterému dvacet let předsedal.

Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.

Robert Fremr měl u právnické veřejnosti kvalitní renomé díky dřívějšímu působení v mezinárodních justičních institucích, uvedl o místopředsedovi pražského Vrchního soudu emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. O tom, že Fremr soudil před rokem 1989 osoby, které se rozhodly z komunistického Československa odejít, prý nevěděl. O budoucnosti Ústavního soudu i o dalších nominacích hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Chci dokázat vysvětlit, že rozhodně nejsme nějaký aktivistický orgán, který by chtěl měnit poměry, zasahovat do politické soutěže nebo nahrazovat politiku, řekl v pátečních Událostech, komentářích nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj jde o to, aby soudci Ústavního soudu dali najevo, že budou plnit svou roli.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Pavel Rychetský byl předsedou Ústavního soudu dvacet let a v pondělí se za účasti prezidenta Petra Pavla s tímto postem rozloučí. Ve veřejných funkcích působil téměř nepřetržitě už od ledna 1990 – jako generální prokurátor, ministr, senátor nebo vicepremiér. Před sametovou revolucí byl aktivním odpůrcem komunistického režimu, jedním z prvních signatářů Charty 77 a spoluzakladatelem Občanského fóra.

Prezident Petr Pavel jmenoval v pátek odpoledne na Pražském hradě Josefa Baxu předsedou Ústavního soudu (ÚS). Ústavní soudkyní se stala také profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, která bude zastávat i post místopředsedkyně.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.