Pavel Rychetský strana 5 z 5

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kteří mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit mu řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média.

Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Česko, napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Už za osm měsíců mají v Česku proběhnout volby do Poslanecké sněmovny, do té doby se ale musí změnit volební zákon. Minulý týden o tom rozhodl Ústavní soud (ÚS). Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka (Trikolóra) rozhodnutí ústavních soudců kritizuje, a to nejen proto, že se na verdikt čekalo tři roky. Vadí mu i samotný obsah rozhodnutí. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích.

Příští týden naplno začnou politická jednání o úpravě volebního systému, kterou si žádá rozhodnutí Ústavního soudu. V úterý se kvůli tomu sejdou předsedové sněmovních stran. Předběžné schůzky už ukázaly, že spor se povede hlavně o takzvaný bonus pro vítěze. Tedy o to, jestli má nejsilnější strana ve volbách dostat kromě poměrného počtu křesel navíc ještě několik dalších. Pro je třeba hnutí ANO nebo SPD. Naopak Piráti nebo komunisté jsou zásadně proti.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Politické strany začínají vymýšlet varianty nového volebního zákona. Ústavní soud zrušil část pravidel. Volby do sněmovny přitom budou už za osm měsíců. Rozhodnutí Ústavního soudu ostře zkritizoval premiér i ministryně spravedlnosti. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský připustil, že rozhodování ohledně volebního zákona trvalo dlouho a může to vrhat negativní pohled na fungování instituce, přesto za verdiktem stojí. Rychetský byl hostem Interview ČT24.

Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?

Útoky premiéra Andreje Babiše (ANO) na Ústavní soud (ÚS) a jeho předsedu Pavla Rychetského jsou podle odborníků nevhodné, uvedli to v pořadu 90' ČT24. Zkritizovali například jeho vyjádření, že Rychetský má údajně s hnutím STAN dohodu o kandidatuře na prezidenta v roce 2023. Podle bývalé soudkyně ÚS Elišky Wagnerové byla délka rozhodování značná, údajně však nešlo o nic neobvyklého.

Premiér Andrej Babiš obvinil předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského z toho, že není nestranný a že slouží politickým zájmům. Konstituční tribunál se zrušením části volebního zákona snaží podle něj aktivně ovlivňovat politickou situaci v zemi, nahlodává důvěru občanů v politiku, a navíc útočí na hnutí ANO. Podle nových pravidel, která má na základě soudního nálezu vypracovat parlament, by měly proběhnout už podzimní sněmovní volby. Rychetský se proti Babišovi vymezil, Ústavní soud podle něj chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech.

Ústavní soud se snaží podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém. Předseda soudu Pavel Rychetský není podle Babiše nestranným ústavním soudcem, snaží se ovlivňovat výsledky voleb a premiéra napadá v médiích. „Jsem si vědom, že (rozhodnutí soudu) musím respektovat a není proti tomu žádné obrany,“ uvedl Babiš. Jde podle něj o cestu, jak ho dostat z politiky.

Ústavní soud kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů voličů. Soud zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily 10, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Nález, který ÚS ve středu zveřejnil, nemá časový odklad, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.

Návrh skupiny senátorů na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny by podle prezidenta Miloše Zemana vedl k destabilizaci politického systému. Řekl to v neděli v rozhovoru na rozhlasové stanici Frekvence 1. V úterý návrh projedná Ústavní soud (ÚS), serveru Echo24.cz to v týdnu potvrdil jeho předseda Pavel Rychetský. Zeman se v neděli obrátil na ústavní soudce s výhradou, že soud má pomáhat stabilitě politického systému, nikoli ho bourat.

Poslanci Federálního shromáždění začali projednávat návrh zákona o zřízení Ústavního soudu. Místopředseda federální vlády Pavel Rychetský v rozhovoru pro Deník ČST vysvětlil, jakou úlohu Ústavní soud měl plnit ve vztahu mezi občany a státem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Jarní uzavření hranic bylo podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského absolutně protiprávní, za brutální zásah do lidských práv označil také omezení svobody podnikání a pohybu. V rozhovoru pro ČT Rychetský také prohlásil, že nouzový stav se hodí každé vládě, protože otevírá široké možnosti rozhodování. O spravedlnost se podle něj právní systém neustále snaží a věří, že tuzemská justice si udržuje nezávislost, byť připouští individuální lapsy. Vyslovil také naději, že v Česku nedojde k destrukci soudního systému jako v Polsku či Maďarsku.

Nové kolo sporu dědiců právníka Zdeňka Altnera se sociální demokracií začalo v pátek vyhrocenou výměnou názorů obou stran sporu a výslechem bývalých představitelů ČSSD. Někdejší předseda strany a současný prezident Miloš Zeman při videokonferenci jako svědek uvedl, že si na podrobnosti po více než dvaceti letech nevzpomíná. To, že podepsal s Altnerem smlouvu o zastupování strany, označil za rozumné rozhodnutí.

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Nad tím, zda se podařilo Československu plně se zbavit komunistické totality, se ve svém projevu na sněmu Občanského fóra zamýšlel tehdejší místopředseda vlády ČSFR Pavel Rychetský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Senát na státní vyznamenání nominoval 32 osobností. Navrhl ocenit předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, neurochirurga Vladimíra Beneše nebo mikrobioložku Soňu Pekovou kvůli jejímu podílu na boji s koronavirovou epidemií. O ocenění rozhodne prezident Miloš Zeman.

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Jaroslav Kubera (ODS) byl nenahraditelný originál, principiálně politicky nekorektní a svou roli předsedy Senátu dělal velmi dobře. V pořadu Interview ČT24 to uvedl bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Ocenil, že Kubera bránil horní komoru i proti příteli, když odolával kritice prezidenta Miloše Zemana.

Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.

Výše přídavku na dítě se nadále bude odvíjet nejen od jeho věku, ale také od typu příjmů rodičů. Ústavní soud ponechal v platnosti ustanovení s vyšší sazbou pro rodiny, v nichž aspoň jeden rodič pracuje anebo pobírá dávky podmíněné předchozí prací. Rodina tak může dostat na každé nezaopatřené dítě o 300 korun měsíčně navíc.