Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.
Podle části ústavních soudců je možnost opakovat funkční období problematická. Zasluhovala by změnu, například směrem k jedinému, ale delšímu, dvanáctiletému funkčnímu období. Uvedli však, že sami buď s opakováním nepočítají, nebo o něm nyní nepřemýšlí.
Benešová ve středu Deníku N řekla, že soudci mohli dostat něco přislíbeno, jsou prý jenom lidé, někteří chtějí opakovat mandát. Ve čtvrtek Benešová doplnila, že věří v nezávislost ÚS, ale že prapříčina problému spočívá v možnosti opakování mandátu. Kdo zvažuje setrvání ve funkci, musí získat politickou podporu, uvedla Benešová. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu.
Rychetský: Přijetí nominace jednoznačně vylučuji
Autorem nálezu, kterým ÚS zrušil část volebního zákona, byl Filip. Na otázku, zda by přijal další nominaci, odpověděl ne, podobně jako Rychetský. „Přijetí nominace své osoby na další funkční období zcela jednoznačně vylučuji,“ napsal předseda soudu. Sám už mandát opakuje, což před druhým jmenováním zdůvodnil zachováním kontinuity.
Filip pro zrušující nález získal podporu deseti dalších soudců, jedním z nich byl Vojtěch Šimíček. Počítá s tím, že se v roce 2024 vrátí na Nejvyšší správní soud. Opakování mandátu podle něj není vhodné, pokud neuplyne alespoň pětiletá pauza.
„Pokud by však ta nabídka přišla po uplynutí nezbytné karantény, to znamená po dalších prezidentských volbách a obměně podstatné části senátorů tak, abych nemohl být podezříván z jakéhokoli odezírání ze rtů, a pokud mi zdraví bude sloužit, velmi rád ji přijmu, jelikož práce na ÚS je skutečným právnickým olympem,“ uvedl Šimíček.
Pro zrušení části volebního zákona hlasoval také Jiří Zemánek. Vzhledem k věku by prý asi na celé další období nepřistoupil. „Jaká bude situace za tři roky, až budu končit, ale nevím,“ uvedl.
V přehlasované čtyřčlenné menšině byl soudce Ludvík David, funkční období opakovat nebude, poukázal na zdravotní důvody a věk. Další z přehlasovaných Jaroslav Fenyk se nevyjádřil, chce být zdrženlivý. Jeho kolega Radovan Suchánek uvedl, že se úvahami o dalším funkčním období nezaobírá.
Ústavním soudcem na 12 let
Podle Filipa by bylo obecně vhodnější, kdyby soudci ÚS měli jen jedno, dvanáctileté funkční období, což si myslí i Zemánek, jenž by také zvýšil minimální věk pro ústavní soudce, což je nyní 40 let.
„Já bych byl pro 12 let mandátu bez možnosti opakování, s případným prodloužením do jmenování nového soudce,“ uvedl David. Podle Suchánka mají různá řešení výhody i nevýhody, nicméně v demokratických státech se specializovaným ústavním soudnictvím převažuje časové limitování výkonu funkce.
Rychetský v minulosti opakovaně poukazoval na problém, kdy se ÚS po vypršení funkčních období soudců v poměrně krátkém intervalu téměř vyprázdní, a může tak dojít k paralýze. Podle něj existují dvě varianty. Americká s doživotním jmenováním a evropská, kdy je funkční mandát omezen, ale v zájmu kontinuity dochází k obměně po částech, třeba jako při volbách do Senátu.
Současná generace ústavních soudců je třetí od roku 1993. Z druhé generace pokračoval kromě Rychetského ještě Jan Musil, který později rezignoval a nahradil jej Pavel Šámal. Podporu senátorů pro další funkční období nezískali Jiří Nykodým a Miloslav Výborný, u kterých zřejmě sehrálo roli jejich rozhodování v některých politicky sledovaných kauzách, například při téměř úplném potvrzení církevních restitucí. Proti opakování funkčního období se z principu stavěla třeba Eliška Wagnerová.
