Jan Filip

Prezident Petr Pavel je rád, že Senát výraznou většinou podpořil všechny tři kandidáty na ústavní soudce – někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Jmenuje je v pondělí v 16:30. Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců přivítal také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či premiér Petr Fiala (ODS).

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého ve středu na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období středou skončilo dvěma místopředsedům ÚS – Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky Krásné Lípy na Děčínsku, která zvýhodňovala rezidenty oproti chatařům. Majitelé rekreačních objektů podle ní měli platit za komunální odpad skoro dvojnásobek oproti lidem, kteří mají ve městě trvalý pobyt. Návrh na zrušení vyhlášky podalo ministerstvo vnitra. Podle něj šlo o diskriminaci. Už loni v květnu resort platnost předpisu pozastavil. Ústavní soud nebyl při rozhodování jednotný. Starosta města Jan Kolář (nestr.) řekl, že zastupitelstvo bude schvalovat úpravu vyhlášky.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Ústavními soudci by mohli být bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá soudkyně téhož soudu Daniela Zemanová. Že jsou mezi lidmi navrženými odbornou komisí, potvrdil prezident Petr Pavel, který se s nimi v pondělí odpoledne sešel. Třetího kandidáta ještě prezident nemá. Pavel také představil složení týmu svých poradců, ačkoliv jednoho ještě hledá.

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

Ústavní soud odmítl podnět Pirátů a STAN, kteří navrhovali alternativní způsob přepočtu hlasů na mandáty podle nového volebního zákona. Jejich interpretace by vedla k výměně tří poslanců sněmovny ustavené po loňských volbách. Soud stížnost odmítl z procesních důvodů kvůli formě podání. Usnesení zpřístupnil na svém webu.

Připomínkami koalice Pirátů a STAN k přepočtu hlasů podle nového volebního zákona se bude jako ústavní soudce zpravodaj zabývat Jan Filip. Jméno, určené podle rozvrhu práce, zveřejnil soud na svém webu, stejně jako text návrhu. Odborník na ústavní právo a volební systémy je jako zpravodaj podepsaný pod letošním diskutovaným nálezem k volebnímu zákonu. Právě v reakci na něj se měnila právní úprava.

Piráti a STAN se se stížností obrátili na Ústavní soud (ÚS), a to v souvislosti s přepočtem hlasů v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. ČT to potvrdila mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. Strany požadují zrušit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který zamítl jejich volební stížnost. V ní se domáhaly jiného přepočtu hlasů na mandáty, díky němu by hnutí STAN získalo o jednoho poslance navíc.

Ústavní soud (ÚS) z procesních důvodů odmítl návrh senátorů na zrušení únorového vládního usnesení o nouzovém stravu. Zároveň naznačil, že pokud sněmovna nesouhlasí s prodloužením nouzového stavu, nelze ji obcházet a znovu vyhlásit stav nouze na žádost hejtmanů. Právě taková situace v únoru nastala.

Kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem padlo trestní oznámení. Na tři ústavní soudce je podaly členky Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Ústavní soudce Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou podezírají ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.

Doporučení soudcům nejsou podle prezidenta Miloše Zemana jejich ovlivňováním, ale vyjádřením názoru. Soudci by podle hlavy státu neměli žít v izolaci od lidí. Zeman to řekl v televizi Barrandov. Zároveň uvedl, že hradní kancléř Vratislav Mynář jednal se soudci z jeho pověření. Mynář by se podle Zemana měl nyní sejít se soudcem Ústavního soudu Janem Filipem, a to kvůli stížnosti hlavy státu na takzvaný lex Babiš. Filip ale v pátek na Zemanova slova reagoval, že o údajně plánované schůzce nic neví.