Ústavními soudci by mohli být Josef Baxa a Daniela Zemanová, řekl prezident. Představil také svůj tým poradců

Nahrávám video

Ústavními soudci by mohli být bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá soudkyně téhož soudu Daniela Zemanová. Že jsou mezi lidmi navrženými odbornou komisí, potvrdil prezident Petr Pavel, který se s nimi v pondělí odpoledne sešel. Třetího kandidáta ještě prezident nemá. Pavel také představil složení týmu svých poradců, ačkoliv jednoho ještě hledá.

Petr Pavel by měl letos vybrat sedm nových ústavních soudců a také jmenovat nového předsedu, protože u Ústavního soudu končí i dosavadní předseda Pavel Rychetský. Zatím se prezident sešel se dvěma lidmi, které by chtěl na posty ústavních soudců navrhnout – Josefem Baxou a Danielou Zemanovou.

„Nejsou to ještě kandidáti, jsou to lidé, kteří jsou doporučeni konzultačním týmem,“ podotkl na tiskové konferenci. Prezident ujistil, že o schůzce se svými kandidáty informoval předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS). „Aby v duchu transparentnosti věděl, co se v tom procesu děje,“ vysvětlil.

Baxa: Kandidátů je více, všechno má svůj čas

Po zhruba hodinové schůzce s prezidentem Baxa uvedl, že je v širší nominaci, pokud by ale od prezidenta nabídku na ústavního soudce dostal, přijal by ji. „Výsledek zatím žádný nemám. Pan prezident si to promyslí a své rozhodnutí určitě sdělí sám. Jak je známo, těch kandidátů je více. Všechno má svůj čas,“ sdělil.

Otázku, zda by se mohl stát přímo předsedou ÚS po končícím Pavlu Rychetském, označil třiašedesátiletý Baxa za předčasnou. „Ještě není sestaven tým a vy se ptáte, kdo bude kapitánem,“ podotkl.

„Bavili jsme se samozřejmě o roli Ústavního soudu a jednotlivých soudců, a také o působení Ústavního soudu v ústavním systému,“ prozradil také Baxa.

Po Baxovi zamířila na setkání s Pavlem Zemanová, také ona strávila na Hradě zhruba hodinu. Obsah schůzky ale nechtěla komentovat. „Byla jsem požádána a naprosto respektuji pana prezidenta, který zatím chce zachovávat od nominantů mediální zdrženlivost. Bude informovat on sám, já to považuji za správné. Takže do konce nominačního procesu je to na jeho straně,“ řekla po schůzce.

Josef Baxa začal soudit v roce 1984 v Plzni u okresního soudu, od roku 1989 pracoval na krajském soudu a v 90. letech se stal jeho místopředsedou. Koncem desetiletí ale odešel na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal náměstkem ministra Otakara Motejla a ve funkci zůstal i za Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.

Počátkem roku 2003 se Baxa stal prvním předsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a v této funkci setrval přes patnáct let do podzimu 2018. Na Nejvyšším správním soudu však zůstal jako řadový soudce.

Josef Baxa je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V 90. letech se podílel na vzniku jejího protějšku na Západočeské univerzitě, kde také působí jako pedagog.

Josef Baxa
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Prezident si vyžádal od některých právnických institucí návrhy, které nechal prověřit svým konzultačním týmem pro výběr ústavních soudců. Původně plánoval, že se v pondělí setká s první trojicí, která by měla v květnu nahradit končící Miladu Tomkovou, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Nakonec však připustil, že jméno třetího možného kandidáta je „teprve v procesu“ kvůli rodinným i pracovním důvodům nominanta či nominantky.

První jména nových ústavních soudců chce Pavel horní komoře předložit během měsíce. „Chtěl bych to udělat co nejdříve, aby o jménech prvních tří soudců mohli senátoři jednat už desátého května,“ sdělil Pavel.

Daniela Zemanová je soudkyní od roku 2001. Zprvu působila na liberecké pobočce ústeckého krajského soudu, ale od roku 2005 pracovala u Nejvyššího správního soudu. V letech 2006 až 2018 byla předsedkyní senátu a členkou volebního senátu, který rozhoduje o stížnostech na volby. Z Brna odešla do Prahy k městskému soudu, a potom se vrátila do Liberce v pozici místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Mezi lety 2014 a 2020 byla Daniela Zemanová prezidentkou Soudcovské unie. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici.

Daniela Zemanová
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Prezident představil své poradce, koordinovat je bude podnikatel Richter

Petr Pavel v pondělí představil také složení svého týmu poradců. Uvedl, že s otázkami ekonomiky včetně důchodové reformy či rozpočtů si nechá radit od člena Národní ekonomické rady vlády Davida Marka ze společnosti Deloitte a Vladimíra Bezděka ze společnosti Avant, který byl v minulosti předsedou důchodové komise.

S otázkami práva a ústavy se bude obracet na vedoucího katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kyselu, ohledně energetiky na Jakuba Maščucha z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Poradcem prezidenta pro životní prostředí bude někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko, pro sociální oblast spoluzakladatelka spolku Komunitní osvětové společenství Lucie Poláková. Poradce pro vzdělávání zatím hlava státu nevybrala.

Prezident bude mít také poradce pro architekturu, a to Josefa Pleskota. „Bude mým externím poradcem pro otázky architektury, v širším kontextu otevření Hradu,“ upřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 5 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 6 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 12 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.