Pavel si vyžádá nominace na ústavní soudce. Zemanem odmítnuté profesory chce jmenovat

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.

Kandidáty bude posuzovat na základě několika kritérií. Obsahovat budou profesní zkušenost, odbornost v různých oblastech práva – evropského, mezinárodního nebo správního – nebo různost regionální, generační a genderovou. S procesem výběru bude chtít ve čtvrtek 30. března seznámit vedení Senátu. Pavel chce nové ústavní soudce jmenovat bezprostředně poté, co je Senát schválí.

Soudci Ústavního soudu (ÚS) by měli být podle prezidenta hodnotově a názorově různorodí. „Soud nemá být složený pouze z konzervativců, liberálů a socialistů, lidí pravice nebo jenom levice,“ doplnil prezident.

„Chci zdůraznit, že Ústavní soud řeší spory na pomezí práva a politiky. Vzniká určitá hořkost nad tím, že se Ústavní soud chová příliš aktivisticky. Je důležité, aby ústavní soudci měli vhled do problematiky práva a politiky,“ dodal prezident.

Nahrávám video

Chci transparentnější proces, říká prezident

Pavel řekl, že proces jmenování chce učinit transparentnějším. Tento týden obešle 23 institucí, které by měly předložit své kandidáty. Bude mezi nimi Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, Soudcovská unie, Unie státních zástupců, Unie podnikových právníků, Advokátní komora, Notářská komora, právnické fakulty a krajské soudy.

Návrhy bude hodnotit konzultační panel, který také navrhne kandidáty na ústavní soudce. Povede jej Kysela a bude mít šest dalších členů. Budou jimi bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, ústavní právník Marek Antoš, ústavní právník David Kosař a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták. Tento týden se Pavel chce se členy panelu sejít. Do konce března bude jednat i s vedením Senátu, kterému proces výběru ústavních soudců představí.

S kandidáty na soudce se Pavel podle své mluvčí Markéty Řehákové osobně také sejde. Jména prvních tří nominovaných kandidátů zveřejní prezident během prvních sta dní ve funkci.

„Prezident stojí na konci toho procesu. Nejprve proběhne celý proces nominací, potom posuzování nejenom konzultačním panelem, ale i v Senátu, a teprve na základě toho, až bude shoda mezi Senátem a mnou, tedy i tím konzultačním panelem, tak teprve přistoupím ke jmenování,“ popsala hlava státu.

Je to pokrok, míní Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zmínil, že nemá bližší informace, než jsou zveřejněné na stránkách Pražského hradu. „Nenašel jsem nikde v tom procesu, že by byly věci dopředu se Senátem konzultovány. V tuhle chvíli počkám, pokud přijde nějaká další zpráva nebo sdělení od pana prezidenta,“ konstatoval Vystrčil.

Vítá, že proces výběru a nominace kandidátů do Ústavního soudu je nějakým způsobem popsán a sdělen veřejnosti. „Je to pokrok oproti tomu, jakým způsobem to probíhalo dříve, alespoň jak já to mohu posuzovat. Ale do jaké míry a v jakém okamžiku do toho bude, nebo nebude Senát nebo některá jeho instituce či orgán zapojen, nevím,“ uvedl Vystrčil.

Téma jmenování nových ústavních soudců v pondělí vyvstalo i při pracovním obědě premiéra Petra Fialy (ODS) se soudci v brněnské vile Tugendhat k třiceti letům české justice. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka po jeho skončení řekl, že by mezi kandidáty uvítal i liberální advokáty.

„Bude to na prezidentovi a na schvalování Senátem, ale určitě je dobré se podívat do všech právních odvětví. Nemají tam být jen akademici, jenom soudci, já bych tam třeba osobně uvítal i nějaké liberální advokáty, kteří budou myslet na svobodu jednotlivce a chránit ji,“ řekl Šimka. Doplnil, že by byl šťastný, kdyby šlo třeba i o soudce z Nejvyššího správního soudu. Uvedl, že u nich mají kvalitní lidi, kteří by určitě velmi dobře reprezentovali.

Ve stejném smyslu se v pondělí v Brně vyjádřil na setkání s novináři i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Předpokládám, že pod vedením docenta Kysely budou vybrána taková jména, která Senát bez problémů schválí. Bavili jsme se i o tom, že by bylo dobré, aby byl Ústavní soud barevný v tom smyslu, aby v něm byla zastoupena různá právnická povolání i akademická sféra,“ přiblížil Blažek.

„Byl bych nerad, kdyby tento postup mohl znamenat větší prodlevu, protože ústavní soud se začne dost dramaticky a rychle vyprazdňovat. A je privilegiem i povinností prezidenta zajistit, aby se nevyprázdnil, aby mohl navázat na hodnotový systém a pokračovat,“ zdůraznil ve vysílání ČT24 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že členové poradní komise jsou vybráni tak, aby se na jménech nominantů shodli. Doplnil, že on sám Pavlovi po jeho zvolení při schůzce nějaká jména navrhl.

Nahrávám video

Už začátkem května na Ústavním soudu končí tři jeho zástupci – Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Do konce listopadu pak tuto soudní instituci opustí další čtyři funkcionáři včetně Rychetského samotného. 

Pavel chce jmenovat Zemanem odmítnuté profesory

Prezident rovněž dodal, že jmenuje profesory, které odmítl jeho předchůdce Miloš Zeman, pokud dostane potvrzující stanovisko příslušných orgánů vysokých škol. Zeman v minulosti nejmenoval profesory historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala.

Podle Pavla od doby, kdy byli nominováni, mohly nastat události, které by mohly být zásadní pro rozhodnutí, jestli jim titul profesora přiznat, nebo nepřiznat. „I proto bych chtěl jenom víceméně konfirmační stanovisko těch doporučujících orgánů. V případě, že proběhne, nemám problém jmenování uskutečnit,“ řekl Pavel. Jmenování profesorů navrhuje vědecká nebo umělecká rada příslušné vysoké školy.

Pavel upřesnil, že zatím žádné nominace od vysokých škol nedostal. Dodal, že se spolehne na akademické prostředí, aby posoudilo, zda dotyčný splnil všechna kritéria, aby mu byl přiznán titul profesora.

Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti. Soud v roce 2021 pravomocně rozhodl, že nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu. Přesto je během svého mandátu nejmenoval.

Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze, vzal už v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět a Zeman ho v roce 2021 profesorem jmenoval.

Prezidentské stěhování do konce března

Celá kancelář prezidenta Petra Pavla by měla na Pražském hradě působit do konce března. Pavel prozatím úřaduje v Hrzánském paláci. Prostory na Hradě se nyní kontrolují a připravují. Pavel již před prezidentskou inaugurací avizoval, že před přesunem na Hrad bude chtít nechat prostory prezidentského sídla prohlédnout.

V rozhovoru pro týdeník Respekt v únoru řekl, že prostředí na Hradě považuje za nevyhovující z bezpečnostního hlediska a obává se mimo jiné odposlechů. „Příprava kanceláří a prostor probíhá, nejen bezpečnostně-technická, kterou provádějí orgány, které jsou k tomu určeny,“ komentoval proces prezident.

Pavel také minulý týden řekl, že pokud se podaří díky vybavení prosvětlit Lumbeho vilu, bude v ní přes týden s manželkou Evou rád bydlet. „Je potřeba tam vymalovat, možná trochu změnit nábytek. Je to otázka několika týdnů,“ uvedl. O víkendech by podle dřívějších vyjádření Pavel rád jezdil do svého domova v Černoučku na Litoměřicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 1 hhodinou

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 1 hhodinou

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 1 hhodinou

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 3 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 8 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.