Prezident znovu odmítl jmenovat Fajta a Ošťádala profesory. Univerzita zvažuje další žaloby

Fyzik Ivan Ošťádal a kunsthistorik Jiří Fajt nebudou profesory. Prezident Miloš Zeman je odmítl jmenovat poté, co mu soud celou záležitost vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Škola proto znovu zvažuje podání žalob.

V roce 2015 nepodepsal prezident jmenovací dekrety tří profesorů – Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Po třech letech sporů s Fajtem a Ošťádalem, resp. jejich univerzitou vrátil Městský soud v Praze věc hlavě státu s tím, že má rozhodnout znovu.

Soud zároveň řekl, že prezident nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Jinak by totiž nepřípustně zasáhl do autonomie vysokých škol. Z Hradu pak ale zaznělo další NE.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima řekl, že Hrad zopakoval důvody o pochybnostech o morálním profilu obou kandidátů, tedy domnělou činnost za minulého režimu v případě Ivana Ošťádala a údajné pochybení ve funkci ředitele Národní galerie u Jiřího Fajta. V jeho případě ještě připojil novou pochybnost, že na vysoké škole neučil dostatečně dlouho, aby mohl profesorem být.

Video Studio ČT24
video

Rektor Univerzity Karlovy k prezidentovu rozhodnutí nejmenovat profesory

Podle Zimy ovšem prezident svůj nový argument omezil pouze na Fajtovu pedagogickou kariéru na Karlově univerzitě. „On ale učil na Technische Universität Berlin, kde vychovával také postgraduální studenty. V moderním světě se počítá pedagogická aktivita i na jiných významných institucích,“ zdůraznil rektor.

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Dodal, že Hrad v novém rozhodnutí údajné prohřešky uchazečů o profesuru „katalogizoval“ a zejména poukázal na „zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení“.

Spor podle všeho opakovaným odmítnutím nekončí. „Dopis studujeme. Domníváme se, že došlo také k procesním pochybením. S vysokou pravděpodobností v nejbližších dnech po dohodě s oběma účastníky podáme v dané věci správní žaloby,“ podotkl Tomáš Zima. Připomněl, že městský soud v loňském verdiktu „říká, že prezidentu republiky nepřísluší posuzování uchazečů jako takových“.

Údajné „kontakty na StB“ a smlouva s bankou jako důvody nejmenovat

Když prezident prostřednictvím svého mluvčího vysvětloval, proč nepodepsal jmenování Jana Eichlera, Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala, hovořil o pochybnostech o jejich morálním charakteru. Znovu je vyjádřil po loňském rozsudku. V případě Eichlera a Ošťádala hovořil o jejich údajné činnosti za minulého režimu – konkrétně „působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády“, které Hrad přičítal Eichlerovi, a domnělých „kontaktech na Státní bezpečnost“ v případě fyzika.

Rozhodnutí nejmenovat kunsthistorika a ředitele Národní galerie Fajta pak Zeman podložil článkem v novinách, ze kterého vyplývalo, že galerie jednala s bankou o sponzorském daru, jehož součástí měl být i příspěvek na ředitelův plat.

Fajt tehdy upozorňoval, že sponzorská smlouva mezi Národní galerií a Komerční bankou nebyla uzavřena. Nyní uvedl: „Pokud má někdo pochyby o tom, že toho nejsem kvalifikačně hodný, tak by si mohl uvědomit, že jsem se dvakrát habilitoval, jedna habilitace je v Německu, jedna tady v Čechách.“

Ošťádal a Eichler pak obvinění z Hradu odmítli. Zatímco oba docenti Univerzity Karlovy ve sporu s prezidentem vytrvali, Jan Eichler po roce žalobu stáhl.