Prezident znovu odmítl jmenovat Fajta a Ošťádala profesory. Univerzita zvažuje další žaloby

Fyzik Ivan Ošťádal a kunsthistorik Jiří Fajt nebudou profesory. Prezident Miloš Zeman je odmítl jmenovat poté, co mu soud celou záležitost vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Škola proto znovu zvažuje podání žalob.

V roce 2015 nepodepsal prezident jmenovací dekrety tří profesorů – Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Po třech letech sporů s Fajtem a Ošťádalem, resp. jejich univerzitou vrátil Městský soud v Praze věc hlavě státu s tím, že má rozhodnout znovu.

Soud zároveň řekl, že prezident nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Jinak by totiž nepřípustně zasáhl do autonomie vysokých škol. Z Hradu pak ale zaznělo další NE.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima řekl, že Hrad zopakoval důvody o pochybnostech o morálním profilu obou kandidátů, tedy domnělou činnost za minulého režimu v případě Ivana Ošťádala a údajné pochybení ve funkci ředitele Národní galerie u Jiřího Fajta. V jeho případě ještě připojil novou pochybnost, že na vysoké škole neučil dostatečně dlouho, aby mohl profesorem být.

Nahrávám video
Rektor Univerzity Karlovy k prezidentovu rozhodnutí nejmenovat profesory
Zdroj: ČT24

Podle Zimy ovšem prezident svůj nový argument omezil pouze na Fajtovu pedagogickou kariéru na Karlově univerzitě. „On ale učil na Technische Universität Berlin, kde vychovával také postgraduální studenty. V moderním světě se počítá pedagogická aktivita i na jiných významných institucích,“ zdůraznil rektor.

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Dodal, že Hrad v novém rozhodnutí údajné prohřešky uchazečů o profesuru „katalogizoval“ a zejména poukázal na „zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení“.

Spor podle všeho opakovaným odmítnutím nekončí. „Dopis studujeme. Domníváme se, že došlo také k procesním pochybením. S vysokou pravděpodobností v nejbližších dnech po dohodě s oběma účastníky podáme v dané věci správní žaloby,“ podotkl Tomáš Zima. Připomněl, že městský soud v loňském verdiktu „říká, že prezidentu republiky nepřísluší posuzování uchazečů jako takových“.

Údajné „kontakty na StB“ a smlouva s bankou jako důvody nejmenovat

Když prezident prostřednictvím svého mluvčího vysvětloval, proč nepodepsal jmenování Jana Eichlera, Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala, hovořil o pochybnostech o jejich morálním charakteru. Znovu je vyjádřil po loňském rozsudku. V případě Eichlera a Ošťádala hovořil o jejich údajné činnosti za minulého režimu – konkrétně „působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády“, které Hrad přičítal Eichlerovi, a domnělých „kontaktech na Státní bezpečnost“ v případě fyzika.

Rozhodnutí nejmenovat kunsthistorika a ředitele Národní galerie Fajta pak Zeman podložil článkem v novinách, ze kterého vyplývalo, že galerie jednala s bankou o sponzorském daru, jehož součástí měl být i příspěvek na ředitelův plat.

Fajt tehdy upozorňoval, že sponzorská smlouva mezi Národní galerií a Komerční bankou nebyla uzavřena. Nyní uvedl: „Pokud má někdo pochyby o tom, že toho nejsem kvalifikačně hodný, tak by si mohl uvědomit, že jsem se dvakrát habilitoval, jedna habilitace je v Německu, jedna tady v Čechách.“

Ošťádal a Eichler pak obvinění z Hradu odmítli. Zatímco oba docenti Univerzity Karlovy ve sporu s prezidentem vytrvali, Jan Eichler po roce žalobu stáhl.

  • 5. května 2015: Prezident republiky odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů – Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z VŠE.
  • květen 2015: Prezident Zeman čelil široké kritice. Rektor UK Tomáš Zima jeho postoj označil za nepřijatelný zásah do akademických svobod, Miloše Zemana kritizoval i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Miloš Zeman jednal o situaci s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD), názor však nezměnil.
  • 20. listopadu 2015: UK a VŠE společně se třemi kandidáty na profesory podaly žalobu na prezidenta. Akademici argumentovali tím, že vysokoškolský zákon prezidentovi neumožňuje podpis odmítnout.
  • leden 2016: Prezident zaslal ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) dopis, ve kterém jí sdělil, že tři jemu navržené profesory nejmenuje.
  • 22. dubna 2016: VŠE oznámila, že Eichler vzal žalobu na hlavu státu zpět a stejně se na jeho žádost zachová i škola.
  • 21. září 2016: Městský soud v Praze zamítl Ošťádalovu žalobu, podle které je prezident ve věci jmenování profesora nečinný.
  • 17. října 2016: Městský soud odmítl Ošťádalovu žalobu na nezákonnost prezidentova rozhodnutí. Podle soudu byla žaloba doručena pozdě.
  • 25. listopadu 2016: Městský soud zamítl Fajtovu žalobu na nečinnost prezidenta.
  • 2. března 2017: Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasačních stížnostech Ivana Ošťádala a UK proti verdiktům městského soudu. Jedné stížnosti vyhověl a vrátil městskému soudu žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala.
  • Květen a listopad 2017: Ošťádal, Fajt a UK podali stížnosti k Ústavnímu soudu, který je zamítl.
  • 7. září 2017: NSS zamítl stížnosti Jiřího Fajta a UK.
  • 27. dubna 2018: Městský soud zrušil Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala a Fajta profesory. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Hrad podal proti verdiktu kasační stížnost, ale později ji stáhl.
  • listopad 2018: Prezident republiky znovu rozhodl, že Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala nejmenuje profesory.
  • 14. ledna 2019: Univerzita Karlova zveřejnila opakované rozhodnutí prezidenta profesory nejmenovat. Avizovala další žaloby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 53 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie odložila část bitcoinové kauzy týkající se vrácení techniky Jiřikovskému

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rozpočet měl na konci února schodek 16,9 miliardy korun. Ovlivnilo ho provizorium

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.
před 16 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...