Soud

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.

V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Ve středu připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názorů nebudou pracovat dobře.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podal kárnou žalobu na soudkyni Sandru Kimmelovou. České televizi to sdělila mluvčí Vrchního soudu v Praze Sarah Pernecká. Soudkyně minulý rok v říjnu vydala z pěstounské péče tříletou dívku Viktorku biologickému otci. Věděla o něm přitom, že je závislý na drogách. Otec dítě letos v březnu zavraždil.

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.

„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavnímu soudu, tak to je Čech, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem emeritní předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, který dodal, že ÚS si nevybírá, co bude soudit. „Musí soudit to, co mu aktivní legitimovaný subjekt předloží,“ poznamenal.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze. Ministerstvo vnitra sdělilo, že vyčká na písemné vyhotovení rozsudku.

Soudkyně Okresního soudu v Ostravě propustila po téměř čtyřhodinovém jednání primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) obviněného v korupční fotbalové aféře. Státní zástupce pro něj žádal vazbu, protože se obával, že bude ovlivňovat svědky. Soudkyně ale návrhu nevyhověla, zmiňované důvody neuznala. Novinářům to po skončení jednání řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha. Proti rozhodnutí se není možné odvolat, Wolf, který vinu odmítá, tak bude stíhán na svobodě.

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.

Ústavní soud obdržel prezidentovu kompetenční žalobu kvůli schválené delegaci na červencový summit NATO v Ankaře, do níž vláda prezidenta nezahrnula. Soud uvedl, že si je vědom naléhavosti věci, o přednostním projednání rozhodne plénum. Prezident Petr Pavel své rozhodnutí zdůvodnil v oficiálním vyjádření, kde mimo jiné uvádí, že rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta z delegace na summit považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a omezení svých ústavních pravomocí.

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.

Více než dvě stě žen vstoupilo do Ozbrojených sil Ukrajiny prostřednictvím zvláštního mechanismu podmíněného předčasného propuštění (podle paragrafu 81-1 trestního zákoníku Ukrajiny). Jde o ženy, které si odpykávaly tresty odnětí svobody za různé trestné činy. Nyní slouží ve specializovaných jednotkách Škval, které již působí ve třinácti brigádách a třech útočných plucích.

Soud uložil výjimečný trest 25 let vězení Michalu Štrumfovi, který brutálně napadl staršího muže v jeho pražském bytě a téměř mu odřízl hlavu. Verdikt není pravomocný. Devětadvacetiletý Štrumfa se k usmrcení svého známého i jeho následnému okradení přiznal. Hájil se tím, že muž jej předtím sexuálně obtěžoval. Štrumfa si ponechal lhůtu pro případné odvolání, případem by se tak mohl zabývat ještě odvolací soud.

Soud v pondělí poslal advokátku Hanu Sukovou a její dceru Pavlu Marešovou na sedm, respektive na 5,5 roku do vězení za zpronevěru peněz z advokátních úschov. Zároveň oběma zakázal činnost v advokacii na deset let. Podle nepravomocného verdiktu zpronevěřily ženy klientům celkem přes 161 milionů korun, policie peníze nedohledala.

Olomoucký krajský soud v kauze údajného čtvrtmiliardového krácení daní při obchodech s palivy zprostil třináct obžalovaných lidí, opavskou firmu FAU, která byla v minulosti součástí holdingu Agrofert, a vyškovskou Verami International Company obžaloby. Podle obžaloby firmy při nákupu pohonných hmot využily obchodních společností pro řetězové obchodování se zbožím, čímž se vyhnuly zaplacení daně. Podle soudu se skutek stal, ale nepodařilo se prokázat, že jej spáchali obžalovaní. Ti vinu po celou dobu procesu popírali.

Brazilský nejvyšší soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce. Ten byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni „lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům“, napsala agentura EFE.

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také zástupce mluvčího České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už nečelí soudnímu sporu kvůli zásahu do dobré pověsti PR agentury Bison & Rose. Mluvčí středočeského krajského soudu v úterý na dotaz ČTK sdělila, že firma vzala žalobu zpět. Partner komunikační agentury Vladimír Bystrov na žádost o reakci uvedl, že agentura iniciovala uzavření mimosoudní dohody, protože soudní řízení trvalo už jedenáct let a jádro tehdejšího sporu už nikoho nezajímá. Pře tak skončila smírem. Další žalobu na Babiše, kterou kvůli ochraně dobré pověsti podala internetová firma Seznam.cz, projedná Krajský soud v Praze 24. září.

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.