Doživotní tresty vězení udělil ruský soud osmi mužům za jejich údajný podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Devatenáct kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje podle agentur Reuters a AFP protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.
Mohutná exploze na Krymském mostě 8. října 2022 způsobila propad vozovky a rozsáhlý požár cisteren na železnici. Vyžádala si pět životů. Zahynul i řidič nákladního auta naloženého výbušninou, který podle soudu o ničivém nákladu nevěděl.
Útok, který Kreml označil za teroristický, na čas přerušil klíčovou zásobovací trasu pro ruskou armádu z ruského Krasnodarského kraje na Krym. Moskva zahájila v únoru 2022 na Putinův rozkaz plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která se od té doby brání s pomocí západních spojenců.
Ruská tajná služba FSB zadržela už čtyři dny po útoku na most osm podezřelých, pět Rusů a tři občany Ukrajiny a Arménie. Za organizátora akce označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova. Ukrajinská tajná služba to nejprve odmítla, později se však k zodpovědnosti za útok přihlásila. Moskva na útok reagovala rozsáhlými raketovými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle.
Obžalovaní se hodlají proti rozsudku odvolat
Soud v Rostově na Donu, který zasedal od února za zavřenými dveřmi, shledal všech osm mužů vinnými z účasti v „organizované zločinecké skupině“, jejímž cílem bylo „spáchat atentát“ na Krymském mostě, citovala agentura AFP z prohlášení vojenského tribunálu. Podle agentury TASS se všichni obžalovaní hodlají proti rozsudku odvolat.
Soud také nařídil obžalovaným zaplatit sedm miliard rublů (1,9 miliardy korun) jako odškodné firmám i jednotlivcům postiženým tímto „teroristickým útokem“.
V červenci 2023 poškodil most pomocí dvou dálkově naváděných námořních dronů další útok, k němuž se rovněž přihlásil Kyjev.
