FSB

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ve Francii zadrželi čtyřicetiletého ruského kuchaře pro podezření ze spiknutí s cizí mocností s cílem provést rozsáhlé destabilizační akce během olympiády v Paříži. V neděli policie provedla v jeho bytě razii, v úterý ho začala formálně vyšetřovat pro podezření ze špionáže. Spiknutí podle dosavadních poznatků nesouvisí s terorismem, přesto muži za špionáž hrozí až třicet let vězení.

Zdravotní stav ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy se za mřížemi prudce zhoršil. Jeho manželka Jevgenija Kara-Murzová na síti X uvedla, že ho převezli do vězeňské nemocnice. Dvaačtyřicetiletý politik má dlouhodobě podlomené zdraví po dvou těžkých otravách, které připisuje ruským tajným službám. Režim Vladimira Putina ho loni poslal na 25 let do věznice kvůli ostré kritice agrese proti Ukrajině.

Rošáda v nejvyšším vedení ruské armády, kterou Kreml označuje za boj proti korupci, je snahou ruského vládce Vladimira Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět Rusům, že má situaci pod kontrolou, míní zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství ministerstva zahraničí David Stulík. Není problém se kohokoliv zbavit, tajná služba FSB má složku na každého, doplňuje Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Rošáda na ruském ministerstvu obrany, v jehož čele nahradí Andrej Bělousov kritizovaného Sergeje Šojgua, který bude nově zastávat funkci tajemníka Bezpečnostní rady, opět připomněla důležitost nejvyššího poradního orgánu vládce Kremlu Vladimira Putina. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že tato změna odpovídá zvyklosti vládce Kremlu přesouvat klíčové činitele do okrajových rolí v rámci bezpečnostního aparátu místo toho, aby je odvolal. Taková změna bude podle nich pro Šojgua méně ponižující. Kam se přesune dosavadní šéf tohoto poradního orgánu Nikolaj Patrušev, je zatím nejasné.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) oznámila, že rozkryla skupinu agentů ruské Federální služby bezpečnosti (FSB), která podle ní plánovala zabít prezidenta Volodymyra Zelenského a také další členy nejvyššího vojenského a politického vedení země. Dva plukovníci ukrajinské státní bezpečnosti (SSA) pak byli obviněni z vlastizrady a napomáhání k teroristickému útoku. Hrozí jim doživotní vězení.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně po léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB a prosazovala zájmy Moskvy v Lotyšsku i v Evropském parlamentu, tvrdí ruský investigativní portál The Insider. Podle tohoto zdroje uniklé maily svědčí o spolupráci Ždanokové se dvěma důstojníky FSB, která trvala minimálně mezi lety 2004 a 2017. Evropský parlament zahájil ve věci vyšetřování.

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

I když obyvatelé poloostrova nečelí každodenním útokům jako lidé na pevninské Ukrajině, život je tam těžký, popsala stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny na Krymu Tamila Taševová. „Je to území, které je svíráno neustálým strachem. Je to taková šedá zóna bezpráví, jsou tam desítky tisíc agentů ruské FSB,“ řekla v Událostech, komentářích.

Jedním z největších vojenských překvapení úvodní fáze ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo intenzívní využívání dronů. Ukrajinci tehdy, zejména s pomocí tureckých výrobků, zasazovali útočníkům tvrdé odvetné údery. A po roce a půl útočí drony i na cíle na ruském území. Bezpilotní letadla – z Íránu – začali se zpožděním využívat rovněž Rusové. Spolupráce Moskvy a Teheránu se přitom navzdory různým sankcím stále prohlubuje: Rusko začalo vyrábět vlastní verzi íránských dronů, aby se jejich masovou produkcí stalo výhledově soběstačné.

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti šéfovi Wagnerovy soukromé armády Jevgeniji Prigožinovi kvůli výzvě k ozbrojené vzpouře, informovala agentura Reuters. Podle generální prokuratury mu hrozí až dvacet let vězení. Prigožin předtím na audionahrávce oznámil, že 25 tisíc bojovníků se hodlá vypořádat s bezprávím v Rusku a vyzývá další Rusy, aby se k nim připojili. BBC informovala, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště. Agentura TASS informuje o zpřísňování bezpečnostních opatření v hlavním městě.