Rošáda v nejvyšším vedení ruské armády, kterou Kreml označuje za boj proti korupci, je snahou ruského vládce Vladimira Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět Rusům, že má situaci pod kontrolou, míní zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství ministerstva zahraničí David Stulík. Není problém se kohokoliv zbavit, tajná služba FSB má složku na každého, doplňuje Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Oba byli hosty Událostí, komentářů.
Putin chce předvést kontrolu nad situací, říká Stulík ke změnám v čele ruské armády
Události, komentáře: Stulík a Bříza o sporech ve vedení ruské armády (zdroj: ČT24)
Ruské úřady zadržely další dva vysoce postavené vojenské činitele pro podezření z korupce. Celkem tak v sítích prokuratury za poslední týdny uvázlo už osm vysoce postavených zástupců armády. Je mezi nimi několik generálů, bývalý náměstek ministra obrany Timur Ivanov nebo zástupce náčelníka generálního štábu Vadim Šamarin. Kreml nicméně odmítá, že by mohlo jít o mocenský boj a ujišťuje, že jde o dlouhodobé tažení proti korupci ve státní správě.
Podle Stulíka to vypovídá o tom, že „režim není tak stabilní, jak by se chtěl tvářit“. Jakákoliv změna v politických a vojenských kruzích totiž vyvolává pochyby a spekulace o tom, co by mohla znamenat a jak ovlivní režim do budoucna.
Pozice Putina
Šéf Kremlu chce po takzvaných prezidentských volbách zřejmě ukázat svou pozici. „Je tam dynamika, je to snaha Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět před vlastním obyvatelstvem, že tu situaci kontroluje,“ míní Stulík. Vládce Kremlu tím ukazuje, že i věc jako korupce v armádě, kterou lidé v Rusku vnímají, chce řešit a že viníci budou potrestáni, dodává.
I když jsou nejvýraznější čistky z posledních týdnů, podle Břízy je potřeba jejich počátek hledat už před dvěma lety, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Ta se totiž nedařila tak, jak podle kremelského scénáře měla. Do určité míry se tak prý naplnilo proroctví vzbouřeného šéfa Wagnerovy supiny Jevgenije Prigožina, který říkal, že je potřeba velení armády „zbavit“ právě korupčníků.
To, že Putin spustil čistky po inauguraci, která se uskutečnila na začátku května, prý není náhodou. Tím si podle Břízy upevnil moc. Kompromitující složky má bezpečnostní služba FSB úplně na každého, a i když je „čistý“, tak je ten spis vymyšlený, tvrdí odborník. Proto podle něj není problém se kohokoli zbavit. „Nehledejme v tom ale něco zásadního, neřkuli pravdu,“ dodává.
Ekonomicky strategická výměna na ministerstvu obrany
Nový ministr obrany po Sergeji Šojguovi Andrej Bělousov je sice ekonom a nemá s armádou nic společného, to ale podle Břízy není pro režim handicap, spíše naopak. „On je vynikající technokrat, výborný manažer a skvělý organizátor,“ vyjmenovává analytik. Putin tím chce armádu více organizovat, načrtnout nové linie a jmenováním Bělosouva říká, že i válka musí být ekonomická, hodnotí Bříza nástup Bělousova do čela resortu odpovídajícího za tažení v sousední zemi.
Podle Stulíka tím Putin vysílá i signál, že plánuje válku vést delší dobu a armádní finance musí být udržitelné a nemizet v kapsách prominentů režimu. „Doufám, že i my ten signál pochopíme, a podle toho budeme plánovat vojenskou pomoc Ukrajině i vlastní výrobu zbraní a munice,“ apeluje zmocněnec ministerstva zahraničí.
I přes viditelnější výměny na významných postech však nejsou větší změny ve strukturách režimu pravděpodobné. Putin se totiž ve vedení země obklopuje svými vrstevníky a hlavně lidmi, které zná již z minulosti, zejména z bezpečnostních služeb. „Některé ty čistky jsou zásadní. On se snaží vytvořit takovou situaci, aby mu nikdo nepřerostl přes hlavu a ten systém byl v rovnováze. Má velikou důvěru v úzký okruh lidí, kteří jsou mu bezvýhradně oddáni, a proto jsou jeho nejbližší spolupracovníci pořád ti samí,“ uzavírá Stulík.
